Ivo Benkovič (právník)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Ivo Benkovič je český právník, specializující se na mezinárodní právo a právo EU. Získal titul doktora práv na Univerzitě Karlově v Praze a také absolvoval studijní pobyt na London School of Economics. Během své právnické kariéry se Benkovič zaměřil na právo EU a mezinárodní právo. Působí jako advokát a je konzultantem pro různé mezinárodní organizace a vlády. Benkovič se aktivně podílí na tvorbě právních předpisů v České republice. Je členem pracovní skupiny pro právo EU při Ministerstvu průmyslu a obchodu a také spolupracuje s parlamentními výbory. Mimo svoji činnost veřejného sektoru je Ivo Benkovič také vědeckým pracovníkem. Publikuje odborné články a je autorem několika knih v oblasti mezinárodního práva. Benkovič je respektovaným odborníkem na oblast práva EU a mezinárodního práva. Jeho práce přispívá k lepšímu porozumění a uplatňování těchto právních oblastí jak v České republice, tak i v mezinárodním měřítku.

Ivo Benkovič (24. června 1875 Kamnik - 23. září 1943) byl rakouský politik slovinské národnosti, na počátku 20. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Chodil na gymnázium v Lublani, kde maturoval roku 1894. Absolvoval pak práva na Vídeňské univerzitě, kde promoval roku 1902. +more Pracoval od roku 1905 jako advokát v Brežicích, od roku 1910 v Celji a od roku 1918 bydlel v Lublani, kde byl předsedou představenstva Trbovoveljské uhelné společnosti. Publikoval články a literární díla a angažoval se v politickém hnutí Slovinců ve Štýrsku. Byl členem Slovinské lidové strany, za kterou byl v letech 1911-1918 poslancem Štýrského zemského sněmu.

Na počátku 20. století se zapojil i do celostátní politiky. +more Ve volbách do Říšské rady roku 1907, konaných poprvé podle všeobecného a rovného volebního práva, získal mandát v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor) za obvod Štýrsko 29. K roku 1907 se profesně uvádí jako advokát. Byl členem poslanecké frakce Slovinský klub. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1911. Usedl do klubu Chorvatsko-slovinská jednota. V parlamentu setrval do zániku monarchie.