Izmajil

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Izmajil (ukrajinsky Ізмаїл; rusky a bulharsky Измаил; rumunsky Ismail, Izmail; turecky İşmasıl nebo též Hacidar) je historické město v Budžaku, v Oděské oblasti na jihozápadě Ukrajiny. Město leží při Kilijském (nejsevernějším) rameni delty Dunaje, jež tvoří hranici s Rumunskem. Poblíž leží jezero Jalpuh a asi 80 km na východně pobřeží Černého moře. Žije zde přibližně 69 tisíc obyvatel mnoha národností.

Dějiny

A. D. Kivšenko (1851-1897): Dobytí Izmajilu, 1790

Pevnost Izmajil byla založena janovskými obchodníky ve 12. +more století. Krátce patřila Moldavskému knížectví, avšak nejdéle sloužila Osmanské říši (1484-1809). V 16. století se pevnost stala opěrným bodem impéria pro celý Budžak a postupně zde vznikalo město. Po úspěšném ruském obléhání (1790), jemuž velel Alexandr Suvorov, připadlo město Ruskému impériu, které tak získalo přístup k Dunaji.

Rusové Izmajil v 19. století přestavěli; tehdy vznikl zdejší Pokrovský chrám a další kostely. +more Nejstarší dochovanou stavbou je mešita z 15. a 16. století, která byla později přeměněna na pravoslavný kostel a následně na muzeum. V letech 1918-1940 náležel Izmajil a celý Budžak Rumunsku. V letech 1940-1954 bylo město sídlem samosprávné Izmajilské oblasti, která byla následně přičleněna k Oděské oblasti, kam patří dodnes.

Současnost

Dnes je Izmajil sídlem rajónu a městem oblastního významu podřízeným oblastní radě v Oděse. Má také význam jako středisko průmyslu a dunajský přístav. +more Ukrajinské vojenské námořnictvo zde má základnu.

Doprava do města je velmi špatná. Izmajil leží mimo hlavní silnice, chybí most přes Dunaj do rumunské Tulcey a po jediné železniční trati v oblasti Budžaku jezdí jediný spoj denně (Izmajil-Oděsa). +more Suchozemská cesta do Rumunska navíc prochází přes jižní cíp Moldavska. A. V. Suvorova (Izmajl)Izmajil je druhým největším městem Oděské oblasti. V roce 2006 zde žilo 79 663 osob, v roce 2022 žilo jen přes 69 tisíc obyvatel, z nichž 43,7 % představovali Rusové, 38 % Ukrajinci, 10 % Besarabští Bulhaři, 4,3 % Moldavané a 1 % Gagauzové (2001).