Oděská oblast
Author
Albert FloresOděská oblast je administrativní jednotka na jihu Ukrajiny. Má rozlohu 33 300 km² a žije zde přibližně 2,4 milionu obyvatel. Oblast se nachází na pobřeží Černého moře a sousedí s Moldávií a Rumunskem. Jejím hlavním městem je Oděsa. Oblast je rozdělena na 26 rajónů a 7 městských okruhů. Nachází se zde také mnoho menších sídel a vesnic. Hlavními odvětvími ekonomiky jsou zemědělství, průmysl a služby. V Oděské oblasti se nachází mnoho přístavů, které jsou důležité nejen pro oblast, ale i pro Ukrajinu jako celek. Oblast je bohatá na kulturní a historické památky. V Oděse je mnoho architektonických skvostů, jako například Opera a baletní divadlo nebo slavné schodiště Potěmkinovy. Kromě toho jsou zde také národní parky, přírodní rezervace a krásné pláže. Oděská oblast je také turisticky atraktivní destinací a lákadlem pro návštěvníky z celého světa. Zahrnuje nejen přírodní krásy, ale i pestrou kulturu, trh s uměním a řadu festivalů a akcí.
Oděská oblast ( [odes’ka oblasť] nebo též Одещина / Odeščyna) je největší z 24 formálně samosprávných oblastí Ukrajiny. Rozkládá se v jihozápadní části země mezi Moldavskem (Podněstřím), Černým mořem a Mykolajivskou oblastí. Na severu dále sousedí s Vinnyckou a Kirovohradskou oblastí. V současné době zde žije zhruba 2 400 000 lidí mnoha národností. Sídlem správy je přístavní město Oděsa.
Dějiny
Území bylo ve starověku osídleno Skythy a na pobřeží vznikaly řecké kolonie. V +more_století'>6. století se zde usídlili Slované. V novověku se oblast stala předmětem válek mezi Osmanskou říší a ruským impériem. Koncem 18. století, kdy byla osidlována tzv. Nová Rus, byla založena i Oděsa. Oblast od r 1802 byla součástí provincie Novorossijsk a od roku 1803 byla součástí provincie Cherson. Část území byla připojená k Ruské říši v důsledku rusko-turecké války v letech 1806-1812. Oděsská oblast byla součástí Besarábské oblasti, která měla od roku 1818 autonomní postavení. V meziválečném dvacetiletí patřila oblast Budžaku k tzv. Velkému Rumunsku.
Oděská oblast pak byla znovu ustavena 27. +more února 1932 jako součást Ukrajinské SSR v rámci Sovětského svazu. Tehdy pod ni spadala i města Zinovjevsk, Mykolajiv a Cherson; ta se postupně stala centry nových oblastí. V roce 1940, kdy Sovětský svaz obsadil Besarábii a zřídil zde Moldavskou SSR, byla k Oděské oblasti připojena většina rušené Moldavské ASSR (okolí měst Podilsk a Balta). Roku 1956 - po zrušení Izmajilské oblasti (1940-1956) - byl připojen také Budžak.
Koncem května 2015 sesadil ukrajinský prezident Petro Porošenko dosavadního guvernéra Oděské oblasti z jeho funkce a nahradil jej Michailem Saakašvilim, bývalým prezidentem Gruzie, nyní občanem Ukrajiny. Saakašvili měl mít za úkol mj. +more boj proti korupci. Již 7. listopadu 2016 však Saakašvili ze své funkce guvernéra odstoupil.
Geografie
Geograficky lze oblast rozčlenit na dvě části: severní část území se od Oděsy a Dněstru zvedá k Podolí a je spíše pahorkatinného rázu, zatímco jižní část, tedy území okolo Oděsy a mezi ústími Dněstru a Dunaje a Černým mořem je rovinaté; zde se nacházejí jezera Sasyk, Kahul a Jalpuh. Černomořské pobřeží je z velké části lemováno limany a písečnými kosami.
Obyvatelstvo a města
Přístav v Oděse a stejnojmenný hotel Pevnost Akkerman (Bilhorod-Dnistrovskyj.)
Oděská oblast má velmi pestré národnostní složení. Sčítání lidu v roce 2001 přineslo následující výsledky:
Ukrajinci 62,8 % (1 542 000); Rusové 20,7 % (508 500); Bulhaři 6,1 % (150 700); Moldavané/Rumuni 5 % (123 800); Gagauzové 1,1% (27 600); Židé 0,6 % (13 400); Bělorusové 0,5 % (12 800); celkem 133 národností. V roce 1989 tvořili Ukrajinci 54,6 % obyvatel a Rusové 27,4 %. +more Pokles podílů Židů, kteří se ještě v roce 1970 podíleli na obyvatelstvu oblasti se 4,9 %, je znatelný a bývá uváděn do spojitosti s jejich emigrací do Izraele a jiných zemí.
Rozdělení obyvatelstva podle používaného jazyka se liší od sčítání podle udané národnosti. V roce 2001 používalo ukrajinštinu jako první jazyk 46,3 % obyvatel (nárůst o 5 % od r. +more 1989), ruštinu pak 41,9 % (pokles o 5 % za stejné období).
Přehled měst
Města oblastního významu jsou vyznačena tučně.
Město | Ukrajinský název | Ruský název | Rumunský název | Obyvatel 1. +more I. 2006 |
---|---|---|---|---|
Oděsa | Одеса | Одесса | Оdesa | 1 002 048 |
Izmajil | Ізмаïл | Измаил | Izmail | 79 663 |
Čornomorsk | Чорноморськ | черноморск | Ciornomorsk | 56 917 |
Bilhorod-Dnistrovskyj | Білгород-Дністровський | Белгород-Днестровский | Cetatea Albă | 50 720 |
Podilsk | Подільськ | Подольск | Bârzu | 40 263 |
Južne | Южне | Южное | ||
25 775 | ||||
Kilija | Кілія | Килия | Chilia Nouă | 21 646 |
Reni | Рені | Рени | Reni | 19 777 |
Balta | Балта | Балта | Balta | 19 558 |
Rozdilna | Роздільна | Раздельная | ||
17 603 | ||||
Bolhrad | Болград | Болград | Bolgrad | 16 027 |
Arcyz | Арциз | Арциз | Arciz | 15 594 |
Biljajivka | Біляïвка | Беляевка | ||
13 269 | ||||
Velykodolynske | Великодолинське | Великодолинское | Dolina Mare | 12 307 |
Ovidiopol | Овідіополь | Овидиополь | Оvidiopol | 11 406 |
Tatarbunary | Татарбунари | Татарбунары | Таtarbunar | 10 691 |
Berezivka | Березівка | Березовка | Berezovca | 9 605 |
Teplodar | Теплодар | Теплодар | - | 9 484 |
Ljubašivka | Любашівка | Любашевка | - | 9 482 |
Kodyma | Кодима | Кодыма | Codâma | 9 238 |
Anaňjiv | Ананьïв | Ананьев | Nani | 9 056 |
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://archive. is/20080827224132/http://www. +moreodessa. gov. ua/]Oficiální web oblasti[/url] * [url=http://travel. kyiv. org/map/o_odesa. htm]Mapa oblasti[/url] * [url=http://photoukraine. com/russian/photos/region/16/]Fotogalerie[/url].