Jacobus Gallus

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jacobus Gallus (též Jacobus Gallus Carniolus, Jacob Handl či Jacob Handl-Gallus, Jakob Petelin Kranjski, 3. července 1550 Ribnica - 18. července 1591 Praha) byl pozdně renesanční hudební skladatel slovinského původu, představitel protireformačního směru.

Život a činnost

Anenském náměstí v Praze Narodil se v Kraňsku, část dnešního Slovinska, jež se latinsky nazývá Carniola, odkud pochází jeho přízvisko „Carniolus“. +more Latinské příjmení Gallus (i německé Handl/Händl) zase odkazuje na jeho rodné příjmení Petelin - kohout.

Vzdělání získal v cisterciáckém klášteře Stična. Rodný kraj opustil mezi lety 1564 a 1566, a poté cestoval po Rakousích. +more Nějaký čas žil v dolnorakouském benediktinském opatství v Medlíku, v roce 1574 krátce působil v císařské dvorní kapele ve Vídni. Poté přesídlil do Olomouce, kde se stal biskupským kapelníkem (v letech 1579 nebo 1580 a 1585 ve službách Stanislava II. Pavlovského). Z jeho pobytu u biskupského dvora v Kroměříži se dochovalo několik skladeb, které jsou dnes uloženy v hudebním archivu Kroměřížského zámku.

Od roku 1586 až do konce svého života pak působil v Praze jako kantor a kapelník v kostele svatého Jana Křtitele na zábradlí.

Jacobus Gallus Carniolus zemřel 18. července 1591 v Praze. +more Na domě na nároží Anenského náměstí a ulice Na zábradlí je pamětní deska s jeho podobiznou a následujícím latinským nápisem:.

Dílo

Tenorový part moteta Ecce quomodo moritur iustus. +more Gallus byl plodným skladatelem, je autorem více než pěti set prokázaných skladeb. Tvořil ve smíšeném stylu pozdně renesanční franko-vlámské a benátské školy (vícesborovost), a současně mísením starých technik s moderními, a to v jak oblasti duchovní, tak světské vokální polyfonie.

Naproti tomu jedna z jeho poměrně prostých skladeb Ecce quomodo moritur justus (Kniha Izajáš 57:1-2), byla dlouho používána v rámci katolické liturgie. Její motiv později použil Georg Friedrich Händel ve své pohřební písni The Ways of Zion Do Mourn, a píseň se stala oblíbeným smutečním motetem v protestantském prostředí.

Jeho nejvýznamnějším počinem je šestidílná sbírka 374 motet Opus musicum z roku 1587. Obsažené skladby mohly pokrýt potřeby celého liturgického roku. +more Moteta byla vytištěna v Praze v tiskárně Jiřího Nigrina, který rovněž opublikoval 16 z jeho 20 dochovaných mší.