Cesko.wiki Jacopone da Todi
Author
Albert FloresJacopone da Todi byl italský básník a kazatel, který žil v 13. století. Narodil se pravděpodobně kolem roku 1230 v městě Todi (dnešní Itálie) a byl členem františkánského řádu. Jeho pravé jméno bylo Jacopo dei Benedetti, ale na počest svého rodiště přijal označení "da Todi". Jacopone da Todi prošel různými etapami ve svém životě. Nejprve působil jako notář a stal se úspěšným právníkem. Jeho život však zásadně změnila tragická událost - při svatbě jeho mladé manželky se místní požár křehkou stavbu zřítila, a jak se později ukázalo, Jacoponeho žena při této tragédii zemřela. Tato událost zcela otřásla Jacoponem a vedla ho k dramatické změně životního stylu. Opustil světský život a vstoupil do františkánského řádu. Stal se asketickým mnichem, který žil bohatým životem chudoby a sebezapření. Jeho zbožnost byla velmi vášnivá a zaměřovala se na překonání světského hříchu a naučení se trpělivosti a pokory. Jacopone da Todi je nejvíce známý jako básník a píseň psal v italštině, konkrétně v todijsko-svetském dialektu. Jeho básně zahrnovaly různá témata, jako je láska k Bohu a Kristu, spojení s ním a jeho trpění na kříži. Jeho nejslavnější dílo se nazývá "Stabat Mater", což je hymna věnovaná Panně Marii během kříže. Jacopone da Todi zemřel v roce 1306 ve věku kolem 76 let. Jeho dílo zůstává důležitou součástí italské literatury a jeho život je považován za inspirativní příklad oddanosti Bohu a pokorného života.
Blahoslavený Jacopone da Todi (1236, Todi - 1306, Collazzone, vlastním jménem Jacopo Benedicti či Jacopo Benedetti) byl italský františkán, právník a básník. Byl autorem tzv. laudi, tj. chvalozpěvů na Boha, a také patrně prvním, kdo se pokusil zdramatizovat evangelia, aby rozšířil jejich obecnou znalost, a byl tak zřejmě zakladatelem italského dramatu. Mezi jeho nejznámější počiny patří latinský veršovaný hymnus Stabat Mater dolorosa.
Život
Narodil se v šlechtické rodině v Todi. Studoval práva v Bologni a stal se úspěšným právníkem. +more Někdy před třicátým rokem života se oženil s mladou šlechtičnou, podle některých zdrojů jménem Vanna, jež měla být zbožnou a štědrou ženou. Za chamtivou povahu a světácké chování svého muže měla činit pokání a umrtvování svého těla. Nedlouho po svatbě vyzval Benedetti svou manželku, aby se zúčastnili veřejného turnaje. V průběhu podívané však byla žena zabita při pádu hlediště, kde seděla. Paolo Uccello: Jacopone da Todi, 1435/36, katedrála v Pratovlevo Později Benedetti zanechal své právní praxe, vzdal se všeho svého majetku a přibližně od roku 1268 žil jako potulný asketa a člen Třetího řádu svatého Františka. Pro své vybočující chování tehdy získal pověst šílence a současně si vysloužil přezdívku Jacopone (blázen Jakub). Údajně se například objevoval na náměstí v Todi chodíc po čtyřech se sedlem na zádech. Jindy přišel na svatbu svého bratra natřený dehtem a obalený peřím od hlavy až k patě. Po deseti letech tohoto života požádal Benedetti o přijetí do Řádu menších bratří, který se ale zdráhal jej přijmout vzhledem k dosavadní reputaci. Jacopo nato složil báseň o marnosti světa, což mu nakonec pomohlo k přijetí k františkánům v roce 1278. V řádu žil jako laický bratr.
Ve společenství františkánů náležel Jacopo do jeho striktnější názorové části (někdy nazávané "Spiritálové" nebo Fraticelli), kladoucí větší důraz zejména na osobní i společnou chudobu. V roce 1294 pak požádal +more'>papeže sv. Celestina V. o svolení žít odděleně od ostatních bratří a dodržovat františkánskou řeholi v její úplnosti. Papež, sám dříve žijící jako poustevník, žádosti vyhověl. Papežský nástupce Bonifác VIII. zvolený ještě téhož roku po odstoupení sv. Celestina se ale postavil proti přísnějším směrům ve františkánském řádu. Jacopone setrval nadále na straně Spirituálů a psal kritické verše na názorové protivníky, papeže nevyjímaje. Hlava katolické církve jej však exkomunikovala a nechala uvěznit v roce 1298. Jacopone byl propuštěn po smrti Bonifáce roku 1303. S podlomeným zdraví odešel Jacopone do Collazzone, městečka na kopci mezi Perugií a Todi, kde o něho pečovalo společenství klarisek. Jeho stav se zhoršil koncem roku 1306 a okolo půlnoci na Slavnost Narození Páně zemřel. Jeho tělo bylo původně pohřbeno v klášterním kostele, po objevení hrobu roku 1433 pak přeneseno do hrobky ve františkánském kostele San Fortunato v Todi.
Poezie
Jacoponovy satirické a udavačské verše zvané Laudi jsou svědkem neklidné doby válčících městských států severní Itálie spolu s hmotnou i duchovní krizí, která je doprovázela. Psal je v místním umbrijském dialektu. +more Stovky jejich rukopisů svědčí o široké popularitě jeho básní, další anonymní verše jsou mu tradičně autorsky připisovány. Druhou skupinu "laudi" představují verše velebící chudobu jako duchovní hodnotu.
Jacoponově peru je tradičně připisována latinská báseň (sekvence) Stabat Mater Dolorosa. Jako hymnus byla vložena roku 1727 do Římského misálu a Breviáře na svátek Panny Marie Bolestné (dnes slavený +more_září'>15. září). Text inspiroval četné skladatele k jeho zhudebnění. Díla Stabat Mater tak napsali například Josquin des Prez, Giovanni Palestrina, Alessandro Scarlatti, Domenico Scarlatti, Giovanni Battista Pergolesi, Gioacchino Rossini, Antonín Dvořák, Antonio Vivaldi, z novějších autorů pak Arvo Pärt, Krzysztof Penderecki další.
Stejně tak mariánská báseň Stabat Mater speciosa bývá připisována Jacoponovi, oficiálně je ale jejich autorem papež Inocenc III. +more.
Úcta a odkaz
Jacopone byl považován za světce od okamžiku své smrti, a to jak ve františkánském řádu, tak i mimo něj. Je uctíván jako blahoslavený, pokusy o jeho svatořečení proběhly v 17. +more století a 19. století. Jeho myšlenky oslavující apoštolskou chudobu si získala mnoho nadšenců, zmiňuje jej také Dante ve své Božské komedii.
Odkazy
Reference
Související články
Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
[url=http://revue. theofil. +morecz/revue-clanek. php. clanek=635]Extáze - báseň[/url] * [url=http://convolvulus. blog. cz/0707/stabat-mater]Stabat Mater[/url] * [url=http://www. silab. it/frox/200/tree118. htm]Básně v originále[/url].
Kategorie:Italští blahoslavení Kategorie:Italští středověcí básníci Kategorie:Italští řeholníci Kategorie:Františkáni Kategorie:Františkánští autoři Kategorie:Poustevníci Kategorie:Narození v roce 1236 Kategorie:Úmrtí v roce 1306 Kategorie:Úmrtí 25. +more prosince Kategorie:Pohřbení v Umbrii Kategorie:Muži.