Krzysztof Penderecki

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Krzysztof Eugeniusz Penderecki [křyštof eugeniuš] (23. listopadu 1933 Dębica - 29. března 2020 Krakov) byl polský skladatel klasické hudby a oper, jeden z nejvýraznějších představitelů hudební avantgardy druhé poloviny 20. století.

Život

Mládí (1933-1958)

Penderecki se narodil v Dębici v Podkarpatském vojvodství. Jeho otec, Tadeusz Penderecki, byl právník, matka Zofia (rozená Wittgensteinová). +more Dědeček, Robert Berger, byl talentovaný malíř. V době Krzysztofova narození byl ředitelem místní banky. Předci Pendereckého se do Dębice přestěhovali v polovině 19. století z Vratislavi. Babička byla arménského původu s původem v perském Isfahánu. Krzysztof ji často doprovázel do kostela Arménské apoštolské církve v Krakově.

V roce 1946 začal Penederecki studovat na gymnáziu. Vedle toho se učil hře na housle u místního dirigenta vojenského orchestru Stanisława Darłaka, který v Dębici vytvořil orchestr pro místní hudební společnost. +more Po maturitě v roce 1951 odešel Penderecki do Krakova aby studoval na Jagellonské univerzitě. Dále pokračoval ve hře na housle u Stanisława Tawroszewicze. V hudební teorii byl jeho učitelem Franciszek Skołyszewski. V roce 1954 vstoupil na Krakovskou hudební akademii, zanechal studia hry na housle a zcela se věnoval kompozici. Hlavním učitelem Pendereckého byl Artur Malawski a po jeho smrti Stanisław Wiechowicz. Po roce 1956 byla v Polsku poněkud uvolněna tuhá komunistická cenzura a otevřely se nové možnosti tvůrčí činnosti.

První skladby (1958-1970)

Po absolvování Akademie v roce 1958 zůstal na škole jako pedagog. Jeho první práce vykazují vliv Igora Stravinského, Antona Weberna a Pierra Bouleze. +more Mezinárodně začal být znám, když byly v roce 1959 na festivalu soudobé hudby Varšavský podzim uvedeny jeho skladby Strofy, Psalmy Dawida (Davidovy žalmy) a Emanacje. Světový úspěch mu však přinesla skladba Ofiarom Hiroszimy - tren na 52 instrumenty smyczkowe (Obětem Hirošimy - nářek pro 52 smyčcových nástrojů). V ní použil i neobvyklé instrumentální techniky (např. hra za kobylkou, klepání na dno nástroje) a textury (např. hojně využíval tónových klastrů). Skladba měla pracovní název 8' 37", teprve později se rozhodl ji věnovat obětem Hirošimy.

V následujícím roce uvedl na festivalu současné hudby v Donaueschingen skladbu Fluorescence, ve které ještě zvýšil orchestrální hustotu použitím mnoha dechových a bicích nástrojů. Ve skladbě zní 32 bicích, často neobvyklých nástrojů, jako psací stroje, gongy, mexické güiro a další. +more Zavedl rovněž zcela revoluční notaci. Její provedení bylo považováno za provokativní a kontroverzní.

V letech 1958-1962 se zabýval také elektronickou hudbou. Propagátor elektronické hudby a muzikolog Józef Patkowski mu umožnil přístup do Experimentálního studia Polského rozhlasu ve Varšavě, ve kterém pořádal semináře s účastí zahraničních skladatelů.

V roce 1966 se stal profesorem na Folkwang-Hochschule für Musik v Essenu. V té době napsal na objednávku Opery v Hamburku svou první operu Diabły z Loudun (založenou na příběhu o Urbainu Grandierovi) kde také měla v Hamburku v roce 1969 svou premiéru. +more Od té doby byla mnohorát provedena na světových operních scénách a vydána na zvukových nosičích.

V roce 1968 byl skladatel vyznamenán Státní cenou 1. stupně. Ke státním výročím v roce 1964 a 1974 pak obdržel Řád znovuzrozeného Polska.

Pašije sv. Lukáše

Rudolfina). +more Rozměrná skladba Pašije sv. Lukáše (1963-1966) přinesla Pendereckému další nárůst popularity nejen pro svůj hluboce náboženský obsah, ale i pro avantgardní hudební jazyk. Západní obecenstvo vnímalo tuto skladbu jako vzpouru proti komunistickému režimu v Polsku. Ve skladbě jsou použity nejrůznější hudební styly. Experimentální skladebné postupy existují v konfrontaci s barokní formou i s občasným použitím tradiční harmonie a melodie. Penderecki v této skladbě používá seriální techniku, při čemž jedna z tónových řad zahrnuje i motiv BACH. V závěru skladba vrcholí čistým akordem E-dur.

Penederecki zkomponoval i řadu dalších skladeb na sakrální témata. Na počátku sedmdesátých let zkomponoval také Dies irae (známé také jako Osvětimské oratorium), Magnificat a Canticum Canticorum Salomonis (Šalomounova Píseň písní).

Po roce 1970

V roce 1972 zahájil Penderecki rovněž kariéru dirigenta. V letech 1972-1978 byl profesorem na School of Music Yaleovy univerzity ve Spojených státech. +more V roce 1973 dokončil svou první symfonii, která měla premiéru v Peterborough (Anglie).

V polovině sedmdesátých let Penderecki radikálně změnil svůj kompoziční styl. Odstoupil od avantgardních postupů a obrátil se k baroku a neoklasicismu. +more Tato změna započal 1. houslovým koncertem a výrazně se projevila zejména ve 2. symfonii (Vánoční), kde mimo jiné zaznívá citace z oblíbené vánoční písně Tichá noc.

V roce 1980 si polské odborové hnutí Solidarita u skladatele objednalo skladbu ke slavnosti odhalení památníku obětem protivládních demonstrací v Gdaňsku (1970). Penderecki zkomponoval Lacrimosa, které později rozšířil na jednu ze svých nejznámějších skladeb Polské requiem.

V roce 2001 obdrželo Pendereckého Credo Cenu Grammy za nejlepší sborové dílo. V témže roce obdržel také nejvyšší španělské vyznamenání udělované jednotlivcům, skupinám lidí či organizacím z celého světa za pozoruhodné úspěchy v oblasti vědy, humanitních věd a lidských vztahů, Cenu knížete asturského. +more Obdržel i řadu čestných doktorátů na univerzitách celého světa.

Zemřel 29. března 2020 po dlouhé nemoci ve věku 86 let.

Dílo

Kielcích.

Opery

Najdzielniejszy z rycerzy (Nejodvážnější rytíři, dětská rozhlasová opera, libreto Ewa Szelburg-Zarembina, 1965) * Diabły z Loudun (Ďáblové z Loudunu, libreto autor na motivy knihy „The Devils of Loudun“ Aldous Huxley, 1968-1969) * Raj utracony (Ztracený ráj, na motivy básně Johna Miltona, 1976-1978) * Czarna maska (Černá maska, text Harry Kupfera a Krzysztof Penderecki podle dramatu Die schwarze Maske Gerharta Hauptmanna, 1984-1986); * Ubu Rex (Král Ubu, libreto Jerzy Jarocki podle dramatu „Ubu Roi“ Alfreda Jarryho, 1990-1991)

Orchestrální skladby

Anaklasis pro 42 smyčcových nástrojů a perkuse (1959-1960) * Fluorescence (1961-1962) * De natura sonoris č. 1 (1966) * Preludium pro dechové nástroje, bicí a kontrabasy (1971) * De natura sonoris č. +more 2 (1971) * 1. symfonie (1972-1973) * „Przebudzenie Jakuba“ (1974) * Adagietto z „Raju utraconego“ (1979) * 2. symfonie (Wigilijna) (1979-1980) * 3. symfonie (1988-1995) * Adagio - 4. symfonie (1989) * 5. symfonie (1991-1992) * Fanfarria Real (2003) * Chaconne - in memoria Giovanni Paolo II. (fragment Polského requiem) (2005).

Skladby pro smyčcový orchestr

Emanace pro dva smyčcové orchestry (1959) * Obětem Hirošimy - nářek pro 52 smyčcových nástrojů (1960-1961) * Polymorphia pro 48 smyčcových nástrojů (1961) * Kanón (1962) * Intermezzo pro 24 smyčcových nástrojů (1973) * Sinfonietta per archi (1992) * Serenáda pro smyčcový orchestr: Passacaglia (1996), Larghetto (1997)

Skladby pro dechový orchestr

Pittsburgh Ouverture (1967) * Actions pro jazzový orchestr (1971) * Entrata pro 4 lesní rohy, 3 trubky, 3 pozouny, tubu a kotle (1994) * Luzerner Fanfare pro 8 trubek a bicí nástroje (1998)

Koncertantní skladby

Fonogrammi pro flétnu a komorní prchestr (1961) * Capriccio pro hoboj a 11 smyčců (1964) * Sonata per violoncello ed orchestra (1964) * Concerto per violoncello ed orchestra (1966-1967, revize 1971/1972) * Capriccio per violino ed orchestra (1967) * Partita pro klávesy, elektrickou basovou kytaru, harfu, kontrabas a orchestr (1971, revize 1991) * Concerto per violino ed orchestra (1976-1977, revize 1988) * Capriccio per tuba, Scherzo alla polacca (1980) * Concerto per violoncello ed orchestra no. 2 (1982) * Concerto per viola (violoncello/clarinetto) ed orchestra (1983) * Concerto per flauto (clarinetto) ed orchestra da camera (1992) * Concerto per violino ed orchestra no. +more 2 - Metamorfozy (1992-1995) * Sinfonietta No. 2 per clarinetto ed archi (1994) * Hudba pro flétnu, marimbu a smyčce (1995) * Concerto Grosso per tre violoncelli ed orchestra (2000-2001) * Concerto per pianoforte ed orchestra - Resurrection (2001-2002) * Adagio pro violoncello a orchestr (2002-2003) * Concerto grosso no. 2 per 5 clarinetti ed orchestra (2004) * Concerto per corno e orchestra - Winterreise (2008).

Komorní hudba

Sonáta pro housle a klavír (1953) * 3 miniature per clarinetto e pianoforte (1956) * Miniatura per violino e pianoforte (1959) * Quartetto per archi No. 1 (1. +more smyčcový kvartet, 1960) * Capriccio per Siegfried Palm (1968) * Quartetto per archi No. 2 (2. smyčcový kvartet, 1968) * Cadenza per viola sola (1984;) * Per Slava (1985-1986) * Preludium pro klarinet solo in B (1987) * Der unterbrochene Gedanke pro smyčcový kvartet (1988) * Smyčcové trio (1990-1991) * Kvartet pro klarinet, housle, violu a violoncello (1993) * Divertimento per violoncello solo (1994) * Sonata per violino e pianoforte No. 2 (1999) * Sextet pro housle, violu, violoncello, klarinet, lesní roh a klavír (2000) * Tempo di Valse pro sólové violoncello (2004).

Filmová hudba

Démon (režie Marcin Wrona, 2015) * Maska (režie Stephen Quay a Timothy Quay, 2010) * Prokletý ostrov (Shutter Island, režie Martin Scorsese, 2010) * For the End of Time (režie Ema Kugler, 2009) * Inventorium Sladów (režie Stephen Quay a Timothy Quay, 2009) * Sedm bran jeruzalémských (režie Tomek Bagiński, TV film oceněný na 46. MTF Zlatá Praha, 2008) * Sisifo (režie Andrea Esposito, 2008) * Ten, koho se bojíš (režie Kristian Levring, 2008) * Věrnost (český studentský film, 2005) * Inland Empire (ve filmu Davida Lynche použita skladba „Als Jakob Erwachte“, 2006) * Katyń (režie Andrzej Wajda, 2007) * Vremena goda (režie Valerij Šišov, TV film, 1994) * Tišina (režie Dimitr Petkov, 1991) * Osamělý hlas člověka (režie Alexandr Sokurov, 1987 * V uslovijach neočevidnosti (režie Farchad Jusufov, 1986) * Osvícení (režie Stanley Kubrick, 1980) * Sen (použita skladba De natura sonoris, režie Lordan Zafranović, 1974) * I doyde denyat (režie Georgi Djulgerov, 1973) * Vymítač ďábla (The Exorcist, režie William Friedkin, 1973) * Unterwegs nach Kathmandu (režie Manfred Durniok, TV film, 1971) * Prologue (Francie, 1970) * Modré goloásky (režie Michele Cournot, 1969) * Teufel von Loudun (opera, TV film, 1969) * Je t'aime, je t'aime (režie Alain Resnais, 1968) * Ikar (režie Jerzy Zitzman, 1966) * Szyfry (režie Wojciech Jerzy Has, 1966) * Slodkie rytmy (režie Kazimierz Urbanski, 1965) * Rękopis znaleziony w Saragossie (režie Wojciech Jerzy Has, 1964) * Bezludna planeta (režie Krzysztof Debowski, 1962) * General i mucha (režie Jerzy Zitzman, 1961) * Wycieczka w kosmos (režie Krzysztof Debowski, 1961)

Skladby pro mg. pásek

Psalmus na taśmę (1961) * Brigáda smrti pro hlas a mg. pásek podle Leona Weliczkera (1963) * Ekecheiria - hudba pro pásku u příležitosti XX. olympijských her (1972)

Sbor a cappella

Stabat Mater (část Pašijí sv. Lukáše pro tři smíšené sbory a cappella, 1962) * Miserere (část Pašijí sv. +more Lukáše pro chlapecký sbor a tři smíšené sbory a cappella, 1965) * In Pulverem Mortis (část Pašijí sv. Lukáše pro tři smíšené sbory a cappella, 1965) * Ecloga VIII pro šest hlasů (AATBBB) a cappella, podle Zpěvů pastýřských Publia Vergilia Mara, 1972 * Agnus Dei (část Polskiego Requiem pro smíšený sbor a cappella,1981) * Ize cheruvimi pro smíšený sbor a cappella na staroslověnský text, 1986) * Veni creator (Hrabanus Maurus) pro smíšený sbor a cappella (1987) * Benedicamus Domino (Organum i Psalm 117) pro pětihlasý mužský sbor a cappella (1992) * Benedictus pro smíšený sbor a cappella (1993).

Vokální hudba s doprovodem

Strofy pro soprán, recitátora a 10 nástrojů na texty Menandra, Sofokla a dalších (1959) * Davidovy žalmy pro smíšený sbor, strunné a bicí nástroje (Žalm XXVIII. , Žalm Psalm XXX. +more, Žalm XLIII. a Žalm CXLIII. 1958) * Rozměry času a ticha pro čtyřicetihlasý smíšený sbor, bicí nástroje a smyčce (1959-1961) * Cantata in honorem Almae Matris Universitatis Iagellonicae sescentos abhinc annos fundatae pro dva smíšené sbory a orchestr (1964) * Canticum Canticorum Salomonis pro šestnáctihlasý smíšený sbor, komorní orchestr a taneční pár ad lib. , 1970-1973) * Slawa swjatamu dlinnju knazju moskowskamu (Hymnus k sv. Danieli) pro smíšený sbor a orchestr (1997) * Hymnus k sv. Adalbertu pro smíšený sbor a orchestr (1997) * Passio Et Mors Domini Nostri Jesu Christi Secundum Lucam pro sóla, recitátora, chlapecký sbor tři sbory a orchestr (1965-1966) * Dies Irae - Oratorium ob memoriam in perniciei castris in Oświęcim necatorum inexstinguibilem reddendam pro sprán, tenor, bas, smíšený sbor a orchestr (I. Lamentatio, II. Apocalypsis III. Apotheosis, 1967) * Kosmogonia pro soprán, tenor, bas, smíšený sbor a orchestr (1970) * Utrenja I (Velikonoční vigilie - Uložení do hrobu) pro sóla, dva smíšené sbory a orchestr (1969-1970) * Utrenja II (Velikonoční vigilie - Zmrtvýchvstání) pro sóla, dva smíšené sbory a orchestr (1970-1971) * Magnificat pro sólový bas, vokální soubor na bas solo, dva smíšené sbory, chlapecký sbor a orchestr (I. Magnificat, II. Fuga, III. Et misericordia eius…, IV. fecit potentiam, V. passacaglia, IV. sicut locutus est, VII. gloria, 1973-1974) * Te Deum pro sóla, dva smíšené sbory a orchestr (1979-1980) * Polskie Requiem pro sóla, smíšený sbor a orchestr (1980-1984) * Agnus Dei pro sóla, smíšený sbor a orchestr (1995) * Siedem bram Jerozolimy pro pět sólistů (SSATB), recitátora, tři smíšené sbory a orchestr (I. Magnus Dominus et laudabilis nimis; II. Si oblitus fuero tui, Jerusalem; III. De profundis; IV. Si oblitus fuero tui, Jerusalem; V. Lauda, Jerusalem, Dominum (Žalm 147); VI. Facta es super me manus Domini (Ezechiel 37, 1-10); VII. Haec dicit Dominus; 1996) * Credo pro pět sólistů (SSATB), dětský sbor, smíšený sbor a orchestr, 1997-1998) * Phaedra pro zpěv, sbor a orchestr (2004) * Symfonie č. 8 „Lieder der Vergänglichkeit“ pro soprán, mezzosoprán, baryton, sbor a orchestr (2004-2005).

Important

Franciszek Skołyszewski

Symfonie č. 1 (Penderecki)

Ceny a vyznamenání

Krzysztof Penderecki * I. +more, II. a III. cenu na soutěži Společnosti Polských skladatelů za skladby: ** „Strofy“ pro soprán, vypravěče a 10 nástrojů (1959) ** „Emanace“ pro dva smyčcové orchestry (1958-1959) ** „Davidovy žalmy“ pro smíšený sbor, strunné nástroje a perkuse (1958) * „Žalozpěv obětem Hirošimy“ pro 52 smyčcových nástrojů (1961) * „Kánon“ pro 52 strunných nástrojů a magnetickou pásku (1. cena na Mezinárodní tribuně skladatelů v Paříži v roce 1962) * Prix Italia za „Passio et mors Domini Nostri Jesu Christi secundum Lucam“ pro 3 sólové hlasy, vypravěče, tři smíšené sbory, sbor chlapců a orchestr (1967) * Prix Italia za 1968 za „Dies Irae“ pro 3 sólové hlasy, smíšený sbor a orchestr (1967). * Polská státní cena I. řádu (1968, 1983) * Cena Společnosti polských skladatelů (1970) * Cena Gottfrieda von Herdera (1977) * Cena Jeana Sibelia (1983) * Premio Lorenzo Magnifico (1985) * Cena Nadace Izrael * Cena Karla Wolffa (1987) * Cena Grammy (1988, 1999, 2001) * Velký záslužný kříž, Řád za zásluhy RFN (1990) * Grawemeyer Award University v Louisville (1992) * Cena Mezinárodní hudební rady UNESCO (1993) * Medaile za zásluhy pro kulturu monackého knížectví (1993) * Komodorský kříž s hvězdou Řádu znovuzrození polského (1993) * Rakouské čestné medaile za vědecké a umělecké výkony (1994) * Cena Baltica (1995) * Titul Commandeur dans l'Ordre des Arts et des Lettres (1996) * Hudební cena města Duisburg (1999) * AFIM Indie Award (1999) * MIDEM Classical Award pro nejlepšího žijícího skladatele roku 2000 * Ordine al Merito della Repubblica Italiana (2000) * Premio Principe de Asturias de las Artes (2001) * Velkou Cena od Nadace pro kulturu (2002) * Cena Romano Guardini (2002) * Cena Europäischen Kirschenmusik (2003) * Medaile Judaica Foundation (2003) * Praemium Imperiale (2004) * Řád bílého orla (2005) * Titul Komandér tříhvězdičkového řádu Lotyšské republiky (2006) * Zlatá Medailie Polského ministra kultury a národního dědictví (2008) * Cena Józefa Chełmińskiego (2008) * Zlatá medaile ministra kultury Arménské republiky (2008).

Odkazy

Literatura

Bylander, Cindy: Krzysztof Penderecki: a bio-bibliography. Westport, Connecticut: Praeger, 2004. +more . OCLC 56104435. * Maciejewski, B. M. : Twelve Polish Composers. London, England, Allegro Press, 1976. . OCLC 3650196. * Robinson, Ray: Krzysztof Penderecki: a guide to his works. Princeton, New Jersey: Prestige Publications, 1983. . OCLC 9541916. * Schwinger, Wolfram: Krzysztof Penderecki: His Life and Work - encounters, biography and musical commentary. London, England: Schott. 1989, . OCLC 715184618.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. krzysztofpenderecki. +moreeu/]Oficiální stránky[/url] * [url=https://is. jamu. cz/th/16306/hf_m_b1/Piotr_Zimnik_-_Krzysztof_Penderecki. pdf]Piotr Zimnik* Krzysztof Penderecki a jeho tvorba od devadesátých let. Diplomová práce. Janáčkova Akademie múzických umění v Brně 2016. [/url] * [url=http://www. ceskatelevize. cz/ct24/kultura/1076098-krzysztof-penderecki-k-me-hudbe-se-musite-propracovat]Krzysztof Penderecki v Praze[/url] * [url=http://culture. pl/pl/tworca/krzysztof-penderecki]Život a dílo[/url] * [url=https://operaplus. cz/exkluzivni-rozhovor-krzystof-penderecki-a-dirigent-jan-bubak-video/]Rozhovor s Krzysztofem Pendereckim 20. září 2018 v Olomouci u příležitosti provedení jeho Creda[/url] na [url=https://operaplus. cz/]Opeře plus[/url].