Tichá noc
Author
Albert FloresTichá noc je označení pro předvečerní buzenou a slavnostní půlnocnici v čase mezi 24. a 25. prosincem. Tato tradice se v široce uznávaném křesťanském zvykovém kalendáři objevuje v souvislosti se Štědrým dnem a Vánocemi. Podle pověsti se ke slavné noci dostavuje do kostela všem duším míry zemmřelým vykoupeným, kteří by toho slavného dne nemohli zůstat sami a počítali upřímně se spokojením ve věčnosti. Také pověsti Hospodšeťská, z různých různých míst se svými představiteli zemřlych, měla obšou pověstné dobového Sedmero Ducha svatého (1. ledna), Prvníche Panen a Pastusích, farech, chalupách aj. Památky na Pusti ducha nebyly jen příležitostný festival, ale železnou součástí každého čestného křesťanského dne s velkou významností. Půlnocnice je typickou scénou slavného večera, věru Čert dělá dobre pozvání.
Originální Gruberův notový záznam písně Tichá noc Kostel sv. Mikuláše v Obernsdorfu, zbořen po povodni v roce 1899
Tichá noc (německy Stille Nacht) je jedna z nejznámějších vánočních písní. Poprvé ji uvedli učitel a varhaník Franz Xaver Gruber a tamní kaplan a básník Joseph Mohr (1792-1848) v kostele sv. +more Mikuláše v rakouském městě Oberndorf u Salcburku na Štědrý večer v roce 1818. Text k písni, oslavující krásu vánoční noci, napsal kaplan Mohr již v roce 1816 ve farnosti Mariapfarr. Před Vánoci 1818 zkomponoval Gruber k jeho básni melodii. Přestože byla poprvé kvůli potížím s varhanami předvedena jen v doprovodu kytary, píseň se stala brzy velmi populární. Dnes je přeložena do 300 jazyků a nářečí včetně češtiny, jako píseň je zpívána po celém světě. Stille-Nacht-Kapelle (Kaple Tiché noci) v Oberndorfu je dodnes turistickou atrakcí. V jednotném kancionálu je vedená pod číslem 224.
Šíření melodie Tichá noc
Poté, co poprvé zazněla v kostele sv. Mikuláše v Oberndorfu, nastalo kolem této melodie ticho. +more Je možné, že ji sám Gruber příležitostně hrál, nebo že ji hrál autor textu Joseph Mohr, na nových místech svého působení, když v roce 1819 opustil Oberndorf, avšak v tomto období píseň nikoho příliš nezaujala, aby se stala slavnou.
Když v roce 1821 opravoval varhany kostela v Oberndorfu Carl Mauracher, známý varhaník z Fügen v Zillerthalu, objevil při práci na varhanách noty této písně. Zaujalo ho to natolik, že si je odnesl domů a dal je místnímu varhaníkovi, kterému se píseň natolik zalíbila, že ji nadšeně šířil dál. +more V kraji působilo několik rodin, které se věnovaly pěvecké činnosti. Byla mezi nimi i rodina Rainerova a Strasserova, která měla dílnu na výrobu rukavic. Tak při prodeji rukavic po Rakousku, Německu i jinde zpívala tyrolské lidové písně a do svého repertoáru zařadila i píseň Tichá noc. První „mediální“ informace o této písni se nachází v Lipském deníku Leipziger Tagesblatt, který píše o vystoupení sourozenců Strasserových a krásné tyrolské písni Stille Nacht. O rok později píší tytéž noviny: „Kéž by sourozenci Strasserovi byli v co nejlepší kondici, aby se jim znovu v této předvánoční době povedlo zazpívat překrásnou píseň Tichá noc“. Píseň se začala šířit lavinovitě. Již v roce 1838 se nachází tato píseň v oficiálním lipském zpěvníku a v roce 1843 se dokonce stává součástí německého hudebního fondu. Zároveň překročila hranice náboženských konfesí, takže ji přijímají i protestanti. Důvodem je, že autor textu Joseph Mohr, pro kterého by jako pro katolického kněze byl typický mariánský kult, text pojal kristologicky, totiž že hlavní postavou písně je Kristus a jeho vykupitelské poslání. Tak se stalo, že se píseň stala součástí jak katolického, tak i protestantského prostředí a píseň byla nadále chápána interkonfesionálně.
Dalším důležitým momentem pro šíření písně byl rok 1839, kdy ji pěvecká rodina Rainerových začala zpívat při svém čtyřletém turné po USA. Nejprve se tak stalo v New Yorku v Trinity Church na Wall Street v Manhattanu. +more O několik let později se už její záznam nacházel v mnoha zpěvnících různých amerických církví. V roce 1840 to bylo u baptistů, v roce 1849 u metodistů a následovaly další. Velký počet misionářů mnoha církví ji začal šířit do celého světa. Díky pěveckým sborům z okolí Salcburku se začala šířit také po Evropě. Do poloviny 19. století se zřejmě dostala i do Čech a na Moravu. Byla považována za typickou tyrolskou lidovou píseň a jména autora hudby Franze Xavera Grubera a textu Josepha Mohra se začala uvádět až o mnoho let později, takže se autoři za svého života přílišné slávy nedočkali.
V roce 1854 se začala zajímat královská pruská dvorní kapela v Berlíně o autorství této písně a napsala sborovému inspekčnímu benediktinského kláštera sv. Petra v Salcburku P. +more Ambrožovi Prennsteinerovi dopis s žádostí o objasnění autorství písně Tichá noc. Existovala totiž domněnka, že autorem je Johann Michael Haydn, bratr Josepha Haydna. V tomto období byl však členem salcburského pěveckého sboru Felix Gruber, syn Františka Xavera Grubera, který záležitost s dopisem řekl svému otci. F. X. Gruber proto napsal dopis, který objasňuje vznik této písně. Píše v něm: „Bylo to 24. prosince roku 1818, když výpomocný duchovní Joseph Mohr v nově založené farnosti sv. Mikuláše v Oberndorfu předal tamnímu zástupci varhaníka Franzi Xaveru Gruberovi, který byl toho času také učitelem v Arnsdorfu, báseň s prosbou o napsání příhodné melodie pro dva hlasy, sbor a kytaru. Posledně jmenovaný předal ještě téhož večera hudebně nadanému duchovnímu dle jeho přání kompozici, která téže svaté noci za všeobecného aplausu byla zazpívána. “. V jiných Gruberových textech je zapsáno, že sbor zpíval té noci refrén, Gruber bas a Mohr tenor za doprovodu své kytary. Vzhledem k tomu, že F. X. Gruber o sobě píše ve třetí osobě, je to svědectví o jeho skromnosti a věrohodnosti. Bylo by totiž možné, že vzhledem k tomu, že v této době byl již Joseph Mohr šest let po smrti, že by si mohl celé autorství přivlastnit, což však Gruber neudělal, naopak z dopisu vyznívá úcta k Mohrovi. Píseň byla napsána z nezištných důvodů jako odpověď na duše lidí usoužené neustálými napoleonskými válkami a zračí se v ní společná láska Grubera i Mohra k hudbě a umění.
Kostel svatého Mikuláše v Oberndorfu poškodila povodeň na řece Salzach roku 1899 a následně byl zbourán. Dnes na jeho místě stojí kaple nazvaná Tichá noc (německy Stille-Nacht-Kapelle).
České překlady
Do češtiny byla Tichá noc přeložena víckrát. Patrně nejznámější „Tichá noc, svatá noc. +more / Jala lid v blahý klid…“ stejně jako méně známý „Tichá noc, svatá noc / v kteréž se nám dnes všem / narodil Spasitel náš…“ pocházejí od neznámých autorů. Dalšími překladateli byli například Václav Renč (1911-1973, „Tichá noc, přesvatá noc. / V spánku svém dýchá zem, / půlnoc odbila, město šlo spát…“), Čeněk Dušek (1843-1918, „Tichá noc, svatá noc. / Aj, Bůh sám přišel k nám…“), Rostislav Nechuta (1916-1993, „Tichá noc, svatá noc. / Však světa cizota / kolkolem leží u Betléma…“, z roku 1970) či Pavel Hájek (* 1925, „Tichá noc, svatá noc, / vánoční píseň zní…“). Verzi začínající „Tichá noc, svatá noc. / Všechno spí u jeslí“ nazpívala v roce 1969 Eva Pilarová.
Poslech
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20081003232219/http://dejvice. evangnet. cz/sut0200. html]Ukázky osmi dalších různých verzí překladu[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20081227162015/http://www. vira. cz/knihovna/index3. php. sel_kap=1069&sel_kniha=201]Noty s českým a německým textem[/url] * [url=https://www. horydoly. cz/turiste/ticha-noc-svata-noc. html]Okolnosti vzniku písně Tichá noc[/url] * [url=http://silentnight. web. za/]Internetová stránka zaměřená na sbírání překladů Tiché noci[/url] * [url=http://www. stillenacht. at/]Stille Nacht Gesellschaft - Společnost pro Tichou noc[/url].
Kategorie:Jednotný kancionál Kategorie:Německé písně Kategorie:Vánoční koledy Kategorie:Umělecká díla z roku 1818