Mariologie
Author
Albert FloresMariologie je teologická disciplína zabývající se studiem a uctíváním Panny Marie, matky Ježíše Krista, v rámci katolické církve. Tato disciplína se zaměřuje na Mariinu roli v Božím plánu spásy a její význam pro křesťanskou spiritualitu. Mariologie se zabývá také Mariinými tituly, zjeveními a zázraky spojenými s jejím životem a poutnickými místy spojenými s jejím uctíváním. V rámci mariologie se zkoumají také literární, ikonografické a hudební díla zobrazující Pannu Marii. Mariologie je jedním z významných odvětví mariánské spirituality a má svá zastoupení v rámci teologického vzdělání a badatelské práce.
La Inmaculada de Soult, 1678, Bartolomé E. Murillo
Mariologie (ze jména Maria + řecké λόγος logos slovo) tvoří součást dogmatické křesťanské teologie, jejímž předmětem je studium osoby Panny Marie a jejího vztahu ke křesťanské víře, Ježíši Kristu, spáse a odpuštění.
V křesťanství jsou různé pohledy na Marii, od uctívání v Římskokatolické církvi po námitky Protestantských církví až úplný odpor k mariologii přes kompromisní pohled v Anglikánské církvi. Obraz Marie se přenesl i do liturgie ortodoxních křesťanských směrů.
Osobní postoj k úloze bohorodičky při uskutečňování spásy křesťana je tedy v první řadě ekleziologickou otázkou.
Mariánská dogmata
V křesťanské tradici, která vedle Písma a před ním existovala jako pramen víry, jsou tyto pravdy uváděny již mnohem dříve, podobně jako se vyskytují v liturgických modlitbách. Jejich veřejné vyhlášení bylo pouze potvrzením víry církve od dob jejího vzniku. +more Vyhlášení dogmatu většinou nastávalo tam, kde byly kontroverze nebo nějaké aspirace a je třeba jasné prohlášení, vedené Duchem svatým. Protestantské církve tradici neuznávají a zakládají se pouze na biblických výpovědích, proto neuznávají ani Mariánská dogmata.
+moreAD'>Dogma o Mariině panenství | 3. a 4. století |
---|---|
Dogma o Božím mateřství | Efezský koncil r. 431 |
Dogma o neposkvrněném početí Panny Marie | Pius IX. r. 1854 |
Dogma o Nanebevzetí Panny Marie | Pius XII. r. 1950 |
V souvislosti s rozšířeným pojetím církve po Druhém vatikánském koncilu se nepředpokládá vyhlášení dalších dogmat, např. Panny Marie jako tzv. +more spoluvykupitelky - tento termín je ostatně problematicky vnímán i v rámci samotné římskokatolické církve a doporučuje se vůbec (ani soukromě) jej nepoužívat. Do rámce křesťanství spadají i tzv. odloučení bratři (v praxi protestanti a pravoslavní) a pro ty by nebyla další dogmata akceptovatelná, tudíž by nešlo o názor (celé) církve.
Reference
Literatura
Konrad Algermissen, Lexikon der Marienkunde, Regensburg, 1967 (Roman Catholic mariological Encyclopedia) * Remigius Bäumer, Marienlexikon, Eos, St. Ottilien, 1992 (Roman Catholic mariological Encyclopedia) * W Beinert, Lexikon der katholischen Dogmatik, Herder Freiburg, 1988 (Roman Catholic theological Encyclopedia) * Heinrich Kihn Encyklopaedie und Methodologie der Theologie Freiburg, Herder, 1892(Roman Catholic theological Encyclopedia) * +more'>Joseph Ratzinger Introduction to Christianity, 1968 (Benedikt XVI. ).