Bohorodička
Author
Albert FloresTheotókos je též typ ikon: zde jedna z nejslavnějších znázorňujících Marii jako bohorodičku - Bogorodica Vladimirskaja, Rusko, 12. stol.
Bohorodička, tj. „Boží rodička“ (řecky Theotókos) je titul, který církev již ve starověku připisovala Ježíšově matce Marii a který byl schválen Efezským koncilem roku 431 jako dogma.
Historie
Bohorodice Všech strádajících a zarmoucených radost Pojem Theotókos byl v teologii +more_století'>5. století velmi důležitý, neboť stručně vyjadřoval, že Mariin syn Ježíš byl zcela Bůh a zcela člověk, že tedy v jediné osobě Ježíše Krista byly sjednoceny dvě přirozenosti - božská a lidská. Proti tomuto pojetí stál Nestoriův pojem Christotókos ( rodička Krista, „Kristorodička“), který omezoval Mariinu úlohu na matku Ježíšova lidství.
Efezský koncil odsoudil nestoriánství jako herezi, neboť vlastně v Ježíši Kristu předpokládalo dvě samostatné osoby - jednu lidskou a jednu Boží. Koncil tak definoval, že ačkoli byl Ježíš zcela Bůh i zcela člověk, jeho božství a lidství bylo věčně spojeno v jediné osobě, a to osobě Boží věčného Syna coby druhé osoby Nejsvětější Trojice, a proto Marii přísluší pojmenování Bohorodička.
Do latiny se řecké Θεοτόκος překládalo , nebo .
Zřejmě už ze čtvrtého, ne-li třetího století pochází nejstarší známá modlitba oslovující Marii jako Boží rodičku, Pod ochranu tvou.
Toto pojmenování Marie nemělo nikdy označovat, že by byla souvěčná s Bohem, že by existovala dříve než Bůh a nebo že by byla zdrojem Ježíšova božství.
Odkazy
Související články
Cyril Alexandrijský * Pravoslaví * Axion estin
Externí odkazy
[url=http://revue. theofil. +morecz/revue-clanek. php. clanek=194]Lukáš Drexler: Panna Maria - Matka Boží[/url], 30. 12. 2007 * [url=http://revue. theofil. cz/revue-clanek. php. clanek=461]Emilián Soukup: Bohorodička[/url], 29. 12. 2008 * [url=http://independent. academia. edu/EIRINIARTEMINationalandCapodistrianUniversityofAthens/Papers/1767318/The_rejection_of_the_term_Theotokos_by_Nestorius_Constantinople]The rejection of the term Theotokos by Nestorius Constantinople[/url], Eirini Artemi, 2012.