Jaejama

Souostroví Jaejama ( [Jaejama šotó]) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Okinawa součástí Japonska.

Geografie

Mapa souostroví Jaejama Souostroví je nejodlehlejší částí Japonska (od jeho hlavních ostrovů) a nacházejí se zde jeho nejjižnější (Hateruma) a nejzápadnější (Jonaguni) obydlené ostrovy. +more Souostroví tvoří nejjižnější část souostroví Rjúkjú. Je vulkanického původu a mezi horninami zde převládá žula, a to především na rozlehlejších ostrovech. Ostrovy jsou z větší míry obklopeny korálovými útesy. Na Irimote teče nejdelší řeka celého souostroví Rjúkjú Urauči (18,8 km).

Flóra je na ostrovech zastoupena především tropickou džunglí a mangrovníkovými porosty. Fauna se vyznačuje některými endemickými druhy jako je kůň Jonaguni, Trimeresurus elegans - had z podčeledi chřestýšovitých, poddruh kočky bengálské (Prionailurus bengalensis iriomotensis). +more Na ostrovech Iriomote, Kohama, Kuro, Taketomi a Išigaki se rozkládá národní park, který byl vyhlášen v r. 1972. Okolní moře je druhově pestré a významné je zimní shromažďování kladivounů ve vodách ostrova Jonaguni.

Klima na ostrovech je oceánické, tropické. Průměrná roční teplota vzduchu je 24,0 °C a přibližně stejná (25,0 °C) je i průměrná teplota okolního moře. +more Měsíční minimum je v lednu 18,3 °C, a maximum v červenci 29,3 °C. Srážky jsou časté a jsou rozloženy do celého roku s maximem ke konci léta; jejich roční úhrn je 2 283 mm. Větry zde vanou stálé o průměrné rychlosti 4,7 km/h a průměrná vlhkost vzduchu je 77 %.

Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka:

Obyvatelstvo

Převážná část obyvatel (48 000) žije na ostrově Išigaka. Většina obyvatel mluví jaejamštinou ( 八重山語 [jaima muní]), což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. +more Na Jonaguni se hovoří jonagunsky (与那国語). Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.

Na ostrov Iriomate byla ke konci druhé světové války zatažena malárie, protože zde byli umístěni uprchlíci z tropických oblastí obsazených Japonci. Po válce byla ohniska malárie zlikvidována.

Hospodářství

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov. Průmysl se objevil se začleněním do Japonska. +more V letech 1889 až 1959 zde bylo těženo černé uhlí. Z pěstovaných plodin má největší význam cukrová třtina. Po druhé světové válce vzrostl význam služeb, zprvu spojených s existencí amerických vojenských základen. Poslední obydlený ostrov byl elektrifikován až v r. 1960. Význam pasivní turistiky soustavně vzrůstá a ostrovy jsou vyhledávaným cílem domácích turistů, které přitahují písečné pláže, příroda a některé zajímavosti jako např. jonagunský podmořský výtvor.

Ostrovy jsou dobře propojeny mnoha trajekty. Na ostrovech Hateruma, Išigaki a Jonaguni jsou letiště vnitrostátního významu.

Historie

Ostrovy byly od středověku součástí království Rjúkjú. V r. +more 1771 byly zasaženy vlnou cunami. Koncem 19. století je Japonsko anektovalo spolu s celým královstvím. Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhaly americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA. Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly 17. června 1971 Japonsku navráceny.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20121105035010/http://www. city. ishigaki. okinawa. jp/english/]Oficiální stránky obce Išigaki[/url] * [url=http://geographic. org/geographic_names/name. php. uni=-379022&fid=3260&c=japan]Údaje americké Národní zeměpisné vyšetřovací služby o Yaeyama-guntō[/url].

Kategorie:Souostroví Japonska Kategorie:Prefektura Okinawa