Cesko.wiki Jakub z Nisibisu
Author
Albert FloresHrob sv. Jakuba v jemu zasvěceném kostele v Nusaybinu Relikviář hlavy sv. Jakuba v Hildesheimském katedrálním muzeu (Hildesheim, 14. století) Jakub z Nisibisu (aramejsky ܝܥܩܘܒ ܢܨܝܒܢܝܐ Yaʿqôḇ Nṣîḇnāyâ, přezdívaný Mojžíš Mezopotámie; zemřel asi roku 338 Nisibis) byl raně křesťanský syrský poustevník a biskup v Nisibisu v jihovýchodní Malé Asii od roku 309 až do své smrti. Většina křesťanských církví s kultem svatých ho uctívá jako světce. Jeho památka je v katolické církvi 15. července a ve většině pravoslavných církví 13. ledna.
Život
Stejně jako egyptští pouštní otcové i Jakub, jehož původ není znám, zvolil přísně asketický poustevnický život a s Peršanem Evženem se stáhl do ústraní kurdských hor. Zvěst o jeho duchovní síle se šířila a v roce 309 jej křesťanská komunita tehdejšího římského pohraničního města Nisibis zvolila svým biskupem. +more Přestože se zdráhal vzdát mnišského života, ujal se úřadu s odhodláním a energií. Nechal postavit bývalou katedrálu v Nisibisu (dnešní Nusaybin), která je po něm pojmenována. Nachází se tam i jeho hrob.
Slavný teolog a autor hymnů Efrém Syrský, narozený v Nisibisu kolem roku 306, nazýval Jakuba svým učitelem.
V roce 325 se Jakub zúčastnil prvního nicejského koncilu a podpořil protiariánskou pozici Athanasia. Poté se vydal na pouť do Jeruzaléma a zúčastnil se vysvěcení chrámu Božího hrobu.
Pozdější roky jeho episkopátu byly zastíněny vojenskou hrozbou pro Nisibis ze sásánovské říše. Jakub pravděpodobně zemřel během prvního obléhání +more'>Šápúrem II. Pozdější legenda mu připisuje zásluhy na tom, že zázračně zachránil město před dobytím. Vnímá ho také jako zakladatele teologické školy v Nisibisu, která však vznikla až po Jakubově smrti a byla s ním spojena pouze nepřímo, zejména prostřednictvím Efréma. Nejisté je také autorství spisů spojených v arménské tradici s jeho jménem; dnes se spíše připisují okruhu syrsko-perského mnicha Afraháta.
