Jakub Římař

Technology

12 hours ago

Author

Jakub Římař (30. srpna 1682, Kroměříž - 5. června 1755, Brno) byl český františkánský misionář, cestovatel a autor cestopisu. Patřil k vůdčím osobnostem katolické misijní činnosti v Egyptě na počátku 18. století.

Život

Narození, vstup k františkánům

Narodil se 30, srpna 1682 v Kroměříži, při křtu obdržel jméno Jakub. +more Ve svém rodném městě studoval na piaristickém gymnáziu a jistě se také seznámil s řeholníky františkány, do jejichž řádu později vstoupil. Časné řeholní sliby složil pravděpodobně v roce 1700. Teologii vystudoval v Olomouci, snad v tamějším františkánském klášteře. V roce 1706 byl vysvěcen na kněze. Jako řeholník působil v konventech v Dačicích a Bechyni. Slavné řeholní sliby složil zřejmě v roce 1708 v Bechyni.

V roce 1711 dostal bratr Jakub řádové svolení k misijnímu působení a odjel do Říma, v únoru následujícího roku 1712 byl vybrán do působení v Habeši (Etiopii), jež byla spolu s Egyptem tradiční destinací pro františkánské misie.. Nejprve se ale v Římě, jako i ostatní misionáři, věnoval studijní přípravě jazyků a věrouky na misie.

První misijní cesta 1714-1721

Samotnou misijní cestu tak začal františkán Římař v roce 1714, kdy skrze Kypr, Sidón a Jeruzalém dorazil do ústředí misií v Egyptě a okolí - Káhiry. Po pobytu ve Svaté zemi se roku 1715 vypravil s dalšími ještě dvěma františkány do Habeše a na Sokotru. +more Příští rok dorazili misionáři do Jemenu, kde působili v Hodejdě, a do Mekky. Poté pokračovali zase na Sokotru, do sousedství Habeše. Misijní cesta však skončila předčasně, když se dozvěděli o odsouzení a ukamenování tehdejšího prefekta misií v oblasti, rakouského františkána Liberata Weisse (1716). Samotnou Habeš tehdy Římař nenavštívil. Cestoval po východní Africe, odkud se pak vydal přes východní Indii a přes Ameriku do Evropy, do Ostende a do Říma. Po návratu do Evropy byl Římařovi pro jeho velké jazykové znalosti nabídnut post smyrenského biskupa, ale k jeho volbě nedošlo. Také se měl stát v Římě generálním lektorem arabského jazyka na misijním ústavu. On však toužil nadále pokračovat v misiích.

Druhá misijní cesta 1722-1729

Koncem roku 1722 odjel podruhé z Říma do Káhiry, tentokrát v hodnosti prefekta egyptských misií a apoštolského protonotáře. Následující rok se usadil v hornoegyptském Achmimu a roku 1726 byl jmenován představeným františkánské hornoegyptské misie se sídlem v Džirdžá (Girga). +more V roce 1729 se Jakub Římař vrátil na Moravu a v letech 1732 až 1735 pobýval ve znojemském klášteře, kde působil mimo jiné jako zpovědník místních klarisek, což bývalo časté místo odpočinku pro zasloužilé řeholníky. Bratr Jakub se však s tímto postem nespokojil, ještě nebyl ani příliš stár a toužil po návratu do Egypta.

Třetí misijní cesta 1737-1752, smrt

Neustávající touha po misiích se bratru Jakubovi naplnila roku 1737, když odcestoval do Egypta na svou třetí, poslední a rovněž nejvýznamnější misijní cestu. Během ní se stal prefektem katolických misií v Egyptě a okolí a v hojné spolupráci s římskou Kongregací pro šíření víry (Propaganda) zde celé misie řídil. +more Po smrti domorodého vikáře mu bylo svěřeno řízení celé Koptské katolické církve ve funkci apoštolského vikáře.

Během tohoto třetího pobytu se Římař mimo jiné zasloužil o to, že Kongregace pro evangelizaci národů povolila koptským duchovním sloužit mše dle vlastního ritu. Současně však musel řešit i spory ohledně práva udílení svátostí nebo neshody mezi františkánskými větvemi reformátů a observantů ohledně řízení misie. +more Jeho zásluhou bylo v Egyptě a okolí rovněž zřízeno několik škol, na jejichž financování se podílela misijní Kongregace a vyučování tak bylo zdarma. Z Káhiry, kde sídlil, podnikal vizitační cesty do Horního Egypta v letech 1738, 1742 až 1743 a 1748. Jako prefekt misií tak stál za organizováním misijní výpravy františkánů do Etiopie v letech 1751-1752, jejímiž účastníky byli Remedius Prutký, Martin Lang a Antonín z Aleppa.

Po roce 1752 odmítl Římař pro pokročilý věk nastoupit potřetí do funkce prefekta misií a jako sedmdesátiletý se vrátil do Evropy. Jako i další mladší čeští františkánští misionáři Kristián Schneider nebo Remedius Prutký byl po návratu přijat na císařském dvoře ve Vídni. +more Závěr života však strávil v brněnském klášteře sv. Máři Magdaleny, kde také 5. června 1755 zemřel.

Čeští františkáni měli významné místo v katolických misiích v Egyptě 18. století. +more Prefektem řídícím tyto misie nebyl jen Římař, ale ještě dříve v nepřítomnosti prefekta vedl činnost ostatních misionářů v letech 1726-1728 jako viceprefekt Cyril Bartusch (Partusch, † 1728 v Káhiře). Později než Římař egyptské misie řídili Bruno Veit († 1773 v Káhiře) a Christian Schneider.

Dílo

Nejvýznamnějšími literárními pracemi Jakuba Římaře jsou jeho „cestopis“ (Itinerarium) a „deník“ (Diurnali) z misijních cest:

* Itinerarium missionum apostholicarum Orienthalium Aegypti, Aethiopiae seu Abissiniae aliarumque regionum adjacentium. - rukopis, částečný autograf, je dochován v knihovně františkánů v klášteře u P. +more Marie Sněžné v Praze. V první části šestisetstránkového rukopisu si sám Římař zaznamenal líčení svých cest v letech 1711 až 1726. Na konci druhé části jsou pak jinou rukou připsány informace o Římařově pobytu na Moravě (1730-1736) a během dalších misijních pobytů v Egyptě (1737-1752). Ve svých denících podal Římař topografický popis míst ležících při Nilu z Alexandrie až do Medínit Habu na západním břehu Nilu.

* Diurnalia uchovávaná v rukopise v knihově Strahovského kláštera představují deník a poznámkový sešit Římaře, který si vedl v letech 1725 až 1752. Kniha zahrnuje také seznamy hornoegyptských konvertitů Liber status animarum missionis Girgensis anno D(omi)ni 1748 (list 305r-311r) a text z roku 1753 připisovaný Remediu Prutkému Brevis extractus regni Aethyopiae (list 258r-271v).

* Varia Medicinalia pro Missionibus Orientalibus - stejně jako další misionáři si Římař získával přízeň u tureckého a arabského obyvatelstva lékařským uměním a podobně jako Remedius Prutký si poznamenal řadu různých léčebných postupů a léčiv. * Záznamy z Římařovy misie v horním Egyptě Liber missionis superioris Aegypti obsahující soupis koptských katolíků, pokřtěných, sezdaných a zemřelých ve městech Achmim, Džirdžá a Faršút se údajně nachází v káhirském archivním fondu Kongregace pro šíření víry (Propagandy). +more Tamtéž je údajně dochována korespondence Římaře jakožto prefekta misií, část těchto dopisů byla vydána v edici.