Jan Kušta

Technology

12 hours ago

Author

Jan Kušta (22. května 1845 Rohovka - 1. dubna 1900 Praha) byl český geolog a paleontolog. Zaměřil se na studium karbonu a permu na Rakovnicku, Kladensku, v okolí Radnic u Rokycan, Rosic u Brna i jinde. Pro Národní muzeum shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin. Objevil pozůstatky diluviálního člověka u Lubné. Byl po něm pojmenován rod amerických fosilních pavoukovců Kustarachne.

Život

Narodil se 22. května 1845 v obci Rohovka u Horní Cerekve. +more V letech 1858-1866 studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci a pak do roku 1869 na pražské filosofické fakultě. V roce 1871 získal místo na nižší reálce a měšťanské škole v Lounech, odkud roku 1876 přešel na obecní reálku v Rakovníku. Zde působil osmnáct let. Od září 1894 do konce života vyučoval na české reálce v Ječné ulici v Praze.

Vedle učitelských povinností se věnoval geologickému a paleontologickému výzkumu. Na základě předchozích prací Jana Krejčího, Antonína Friče, Karla a Otakara Feistmantelových podal několik příspěvků k rozčlenění prvohorních útvarů karbonu a permu v okolí Rakovníka, Slaného, Kladna, Radnic a moravských Rosic. +more Roku 1878 určil geologický obzor uhelný u Kněževsi, zkoumal rozšíření nýřanského obzoru aj. Přitom shromáždil množství rostlinných i živočišných zkamenělin (např. pavoukovce u Rakovníka a Petrovic) a předal je Českému (dnes Národnímu) muzeu. Roku 1884 objevil u Týřovic nejstarší české zkameněliny a o několik let později u Lubné pozůstatky člověka z období pleistocénu (diluvia).

Vědecká práce mu zajistila světový věhlas; například americký paleontolog Samuel Hubbard Scudder po něm pojmenoval rod amerických pavoukovců Kustarachne (dnes není uznávaný, ve skutečnosti se jednalo o sekáče). Entomolog rakovnického původu Antonín Nonfried po něm pojmenoval dva druhy cetonií.

Na základě zveřejněných vědeckých prací (viz níže) se pokoušel získat místo na pražské technice, nebyl však přijat a tento neúspěch, ač si na něj veřejně nestěžoval, ho pak dlouho velmi mrzel. Stal se však mimořádným členem Královské české společnosti nauk a korespondentem c. +more k. říšského geologického ústavu.

Zemřel 1. dubna 1900 v Praze. +more Pohřben byl na Olšanech za účasti rakovnického starosty Čermáka, ředitele tamější reálky Wurma, prorektora techniky Slavíka a dalších osobností.

Dílo

Kušta byl autorem více než sedmdesáti vědeckých prací. První z nich byl článek Úvod do zemězpytu se zřetelem k okolí Lounskému, vydaný v časopise Posel z Budče roku 1872. +more Množství pojednání uveřejnil ve Zprávách c. k. říš. geolog. ústavu a Věstníku kr. čes. společnosti nauk. Knižně vyšly např. * Note über die Auffindung des Nýřaner Horizontes bei Lubná (1882) * Nová geologická pozorování v Radnickém okolí (1887) * Příspěvek k seznání zvířeny kamenouhelné u Rakovníka (1887) * O Blattině z lubkového uhlí z Třemošné u Plzně (1888) * Geologické poznámky o karbonu Kladenském (1889) * Bludné valouny a stopy mesozoické flory v českém permu (1891) * Památky práce lidské v útvaru diluvialním v Čechách (1891).