Jan Paweł Woronicz

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Jan Paweł Woronicz (15. února 1745 v Huta Deręgowska, dnes Ukrajina - 29. srpna 1829 ve Volém Poli, dnes obec Wołowe Podlaskie, Polsko) byl polský filozof, básník, spisovatel a politik. Byl jedním z nejvýznamnějších představitelů polského osvícenství. Woronicz studoval na univerzitě v Krakově a poté na Jagellonské univerzitě. Byl také profesorem estetiky a logiky na univerzitě ve Vilniusu. Během svého působení vyučoval mnoho později slavných osobností, jako byl Juliusz Słowacki a Cyprian Kamil Norwid. Jeho filozofické názory byly ovlivněny myšlenkami francouzských osvícenců, zejména Jeanem-Jacquesem Rousseauem. Woronicz se snažil spojit náboženské základy s rozumem a představoval pokus o syntézu teismu s racionalismem. Jako politik se angažoval v polském protiruském hnutí a podporoval konstituční monarchii. Byl též členem zahraničního institutu. Jeho literární díla jsou považována za one of the najvýznamnejšie diela polského osvícenství. Jeho báseň Mity z roku 1817 je považována za jedno z nejvýraznějších poetických děl polské literatury. Jan Paweł Woronicz zemřel 29. srpna 1829 ve Volém Poli ve věku 84 let. Byl pohřben v klementinském kostele ve Varšavě.

Jan Paweł Woronicz (3. července 1757, Brodóv (dnes Tajkuri) - 7. prosince 1829, Vídeň) byl polský katolický kněz, primas Polského království a preromantický básník.

Život

Původně byl (do zrušení řádu) jezuitským knězem. V době Kongresového Polska postupoval v církevních hodnostech a patřil k vedoucím polským osobnostem. +more Stal se krakovským biskupem a později varšavským arcibiskupem a polským primasem a v této funkci korunoval roku 1829 cara Mikuláše I. polským králem.

Woroniczova literární tvorba se plně rozvinula v době, kdy působil blízko rezidence knížete Adama Jerzyho Czartoryského v Puławách, které bylo významným kultruním centrem. Je charakteristická pronikavým citovým vlastenectvím a lyrickým sentimentalismem, obracejícím se k přírodě a k selskému lidu. +more Psal selanky, vesnické písně, příležitostné básně i eposy. Zajímal se rovněž o národní písně. Je také jedním z představitelů tzv. historismu, plného fantasií a pohledů do temného dávnověku, a mesianistického slavismu, doplněného vírou v znovuzrození očištěného a vykoupeného Polska. Významná jsou také jeho kázání.

Zemřel ve Vídni a jeho pohřeb v Krakově na Wawelu byl velkým vlasteneckým projevem.

Literární dílo

Pieśni wiejskie (1782, Vesnické písně) * Świątynia Sybilli (Svatyně Sibillina), napsáno v letech 1795-1800, tiskem 1818, historický epos, odkazující se na proslulý zahradní památník kněžny Czartoryské v Pulawách, ve kterém autor vyjásřil své přesvědčení, že národy nejsou ovlivňovány „hrou slepých osudů“, ale podléhají vůli Prozřetelnosti. * Zjawienie Emilki (1796-1797, Zjevení Emilčino), idylická vize. +more * Rozprawa o pieśniach narodowych (1803, Pojednání o národních písních, odborná práce určená pro zasedání varšavské Společnosti nauk. * Assarmot, syn Jektana, praprawnuk Sema, praszczur Noego, narodów sarmackich patryarcha (1805, Assarmot, syn Jektana, prapravnuk Sema, praděd Noemův, národů sarmackých patriarcha), epos, ve kterém autor opěvoval původ Slovanú (Sarmatú) od starozákoních postav. Potomkem Assarmota byl podle něho rádce trojského krále Priama Anténór, který se po dobytí Tróje uchýlil do Ilýrie, odkud pak vzešel praotec Poláků Lech. Pokračováním tohoto eposu měl být epos Lech, z něhož se však dochovaly jenom části. * Hymn do Boga (1809, Hymnus na Boha), báseň plná patetického vlastenectví nese podtitul O dobrodiních Prozřetelnosti, Národu Polskému prokázaných po úpadku Polska. * Kazania czyli nauki parafjalne (1828), dva díly. * Pisma Jana Pawła Woronicza (1832, Dopisy Jana Pawła Woronicze), posmrtně.