Jan Pištěk (herec)

Jan Pištěk (17. dubna 1847 Praha - 5. dubna 1907 Královské Vinohrady) byl český herec a operní pěvec, majitel a ředitel divadelní společnosti, režisér; první ředitel Národního divadla v Brně.

Životopis

Absolvoval Pražskou konzervatoř, kde studoval operní zpěv a Pivodovu pěveckou školu. Poprvé vystoupil v Praze v roce 1872 v Teatro salone italiano v roli Manrica v Troubaduru od Giuseppeho Verdiho. +more Byl členem plzeňského divadelního souboru Pavla Švandy ze Semčic. V roce 1874 (po sporech se Švandou) z tohoto angažmá odešel, vystupoval krátce na scénách v Rusku a do vlasti se vrátil v roce 1876. Stal se kapelníkem a zpěvákem - jeho řediteli byli Josef Faltys a Josef Emil Kramuele. U Kramueleho několikrát vystoupil v jeho vinohradské aréně v Kravíně a mimo hlavní sezónu s ním jezdil po Čechách. Ve svých třiceti letech (1877) založil vlastní divadelní společnost s názvem „Operní, operetní a činoherní společnost Jana Pištěka“ (od roku 1898 „Pištěkovo lidové divadlo“), se kterou působil v Praze, v Plzni, v Brně i jinde. Repertoár jeho divadla byl zaměřen na lidového diváka, uváděl zejména veselohry, frašky a zpěvohry. Na počátku 20. století rostl zájem o tento zábavní žánr a tak i sám Pištěk sháněl nové divadelní autory. Jedním z nich byl i dramatik Otto Faster, který využil jeho rady i návrhy a přistoupil na spolupráci. Vznikly a byly uvedeny nové české lidové zpěvohry, které oslovily nejširší vrstvy diváků, zejména Pražanů.

V Praze na místě zchátralé divadelní scény V lesíku dal v roce 1882 postavit letní divadlo, které posléze bylo v provozu po deset let; v roce 1893 dal postavit velkou letní arénu - Lidové divadlo na Královských Vinohradech zvané Pištěkárna (poblíž vinohradské vodárny). V letech 1918-1919 ho vedl jeho syn, mladý Theodor Pištěk a pak do arény přešla z Divadla na Vinohradech Vinohradská zpěvohra - opera a opereta.

Osobní život

Pištěk se v roce 1869 oženil s Marií Votýpkovou (1844-1888), se kterou měl dcery Marii (* 1861) a Zdenku (* 1869), která jako herečka vystupovala pod svým příjmením Bullantová. Po ovdovění se oženil podruhé, s herečkou Marií Kočerskou (1854-1945), která vystupovala pod uměleckými jmény Žižkovská nebo Slánská, s ní měl syny Theodora a Jana. +more Theodor Pištěk (1895-1960) byl později známý divadelní a filmový herec.

V Plzni

V Plzni působil nejen jako herec - člen Švandova souboru, ale také jako ředitel místního divadla. Když v roce 1875 odešel z funkce Pavel Švanda, nastoupili na místo ředitele během šesti let postupně J. +more E. Kramuele, Jan Pištěk a znovu Pavel Švanda. A opět po něm, v roce 1886, se vedení ujal na tři roky on sám. Jeho vedení v těchto letech znamenalo pro plzeňskou operu kvalitativní posun také tím, že kapelníkem divadelního orchestru se stal Karel Kovařovic. V jeho nastudování uvedlo plzeňské divadlo poprvé Prodanou nevěstu v plné podobě (1886). Ještě jednou se ředitelem divadla stal Vendelín Budil (1889-1890) a půlku sezóny 1890/1891. Pištěk byl plzeňským ředitelem na zbytek sezóny 1890/1891 a naposledy byl v Plzni v sezóně (1891-1892). Od něj pak umělecké vedení převzal Pavel Švanda mladší, který spolu s kapelníkem Antonínem Kottem pokračoval v jeho předešlé náročné dramaturgii.

V Praze

Divadelník J. E. +more Kramuele postavil v roce 1868 na Vinohradech na místě usedlosti Bál Arénu v Kravíně, ve které hrál pravidelně od jara do podzimu. Aréna byla dřevěná a neměla zastřešení. Nacházelo se v ní 6 lóží, v přízemí měla 340 míst, počet sedadel na tribunách a na galerii byl 214, pak byla místa k stání. Vešlo se do ní přibližně 1000 diváků. V roce 1874 musel Kramuele arénu opravit, ale neměl dost peněz na řádnou opravu. O dva roky později byly nařízeny opravy, které společně se silnou konkurencí ještě více zhoršily Kramueleho finanční situaci - koncem září byl nucen arénu opustit. Aréna v Kravíně přešla do dražby. Pištěk roku 1877 získal vlastní divadelní koncesi a na radu Františka Ferdinanda Šamberka následujícího roku arénu v Kravíně převzal.

V Brně

Působil také v Brně, kde se stal 6. prosince 1884 prvním ředitelem Národního divadla v Brně (v roce 1884 se otevřelo Prozatímní Národní divadlo v Brně). +more Pištěkova společnost byla v Divadle na Veveří jen jednu sezonu, v letech 1885 až 1893 stáli v čele divadla postupně Fr. Pokorný, Pavel Švanda ze Semčic starší, L. Chmelenský, V. Hübner a Vendelín Budil. Někteří herci jeho „ansámblu“ zůstali v Brně a stali se členy tamních společností, do jím vedeného souboru se pak vrátili v roce 1893, kdy se do Brna vrátil a od Vendelína Budila převzal ředitelské místo; divadlo vedl (s výjimkou sezóny 1896-1897, kdy umělecké vedení měl Pavel Švanda mladší) až do roku 1898.

Jako ředitel přinesl ve svém repertoáru zajímavé novinky, zejména v hudebním repertoáru (např. Smetanovu Prodanou nevěstu (v roce 1879), s doprovodem klavíru, on sám v ní zpíval roli Vaška.

Výrazně se zasloužil o rozvoj českého (nejen lidového) divadla zejména na přelomu 19. a 20. +more století. Zemřel 5. dubna 1907 v Praze ve věku 60 let a byl pohřben na Vinohradském hřbitově.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Ludvová, J. : Hudební divadlo v českých zemích, Praha 2006; * Český biografický slovník XX. +more století. 2. K-P, Praha 1999; * Všeobecná encyklopedie DIDEROT, Praha 2002; * Langer, S. : Pištěkovo lidové divadlo na Kr. Vinohradech , Praha, [19--]; * Chmel, Z. : Galerie brněnských osobností. 3. N-S [i. e. P-S], Brno 2003; * Z historie NDB/ Počátky stálého českého divadla v Brně; Národní divadlo Brno, vyrobila Omega Design 2006-2009; * Petr Kovařík: Klíč k pražským hřbitovům (Významné osobnosti pohřbené na Vinohradském hřbitově).

Externí odkazy

Divadelní encyklopedie: http://encyklopedie. idu. +morecz/index. php/Pi%C5%A1t%C4%9Bk,_Jan * [url=http://amp. bach. cz/pragapublica/permalink. xid=4EB238185E4911E293A674F06DCD07FC&scan=1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Pištěk Jan 1847[/url].

Kategorie:Čeští herci Kategorie:Narození 1847 Kategorie:Úmrtí 1907 Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Vinohradském hřbitově Kategorie:Čeští operní pěvci Kategorie:Narození 17. +more dubna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 5. dubna Kategorie:Úmrtí na Vinohradech.