Otto Faster
Author
Albert FloresOtto Faster byl český režisér, který se proslavil především svými animovanými filmy. Narodil se 8. července 1881 v Praze a zemřel 9. listopadu 1951 ve Vídni. Studoval práva a poté pracoval jako advokátní koncipient. S filmem se začal zabývat v roce 1905, kdy založil společně s Vladimírem Foretem filmový ateliér. Společně natočili několik krátkých filmů, které se však nedochovaly. V roce 1915 založil vlastní filmovou společnost, kterou v roce 1922 přejmenoval na Se-ma-for. Otto Faster je považován za jednoho z průkopníků českého animovaného filmu. Jeho nejznámějším dílem je film "Vec Makropulos" z roku 1926, který byl založen na stejnojmenné divadelní hře. V roce 1927 získal za tento film mezinárodní ocenění na festivalu v Benátkách. Otto Faster vytvořil také několik dalších animovaných filmů, které se vyznačovaly originálním uměleckým stylem a inovativní technikou. Mezi jeho další známá díla patří například "Broučci" (1927) nebo "Kluk a penalta" (1932). Otto Faster patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého filmového průmyslu 20. století.
Otto Faster (6. července 1872 Praha-Nové Město - 26. září 1907 Královské Vinohrady) byl český vydavatel časopisů, překladatel, hudební skladatel, spisovatel, textař a dramatik, zakladatel nových českých zpěvoher; vnuk vlastence Petra Fastra.
Životopis
Otto Faster se narodil (v domě „U zlatého lva“ ve Vodičkově ulici) a vyrůstal jako jediné dítě v rodině obchodníka Metoděje (Metuda) Fastra (1828) a Josefy, roz. Bubnové. +more V roce 1891 oba rodiče zemřeli a devatenáctiletý Otto jako sirotek bydlel u své tety v Praze. Zdědil dostatečný majetek a tak se po studiu na Všeslovanské obchodní akademii v Praze mohl věnoval svým zájmům - zatoužil po umělecké dráze a byl ve společnosti označován za elegantního bohéma. Začal s žurnalistickou prací (referáty o opeře a divadle) a psaním knih-románů. V říjnu 1898 se oženil s učitelkou Olgou Cikhartovou (1876), pozdější známou novinářkou, překladatelkou a spisovatelkou Olgou Fastrovou. Z jejich manželství se narodily tři dcery, Jarmila (1899), Olga (1901) a Ludmila (1903).
Od roku 1897 Otto Faster redigoval (s Janem Ladeckým) časopis Thalie, převzal celé vydávání do své režie, po dvou letech s velkou finanční ztrátou s vydáváním tohoto časopisu skončil. K tomuto nutnému kroku ho také nabádala manželka Olga. +more Ale již 15. 11. 1899 založil, s firmou M. Knapp, nový časopis. - čtrnáctideník Divadelní listy; zde se vyjadřoval jak ke stavu českého divadelnictví, včetně názorů na Národní divadlo (ND), k výchově autorů, tak recenzoval inscenace pražských divadel. V roce 1901 se pro své kritiky, často i nevhodně formulované a karikující, dostal do velkého sporu s ND, zejména s dramaturgem Jaroslavem Kvapilem, kdy spor skončil u soudu pro urážku na cti.
V roce 1901 se u Fastra poprvé objevily příznaky tuberkulosy. To ovlivnilo zčásti jeho pracovní úsilí, léčil se také v hornorakouských lázních poblíž Ebensee, přes přechodná zlepšení byl další léta jeho zdravotní stav vážný. +more Marně se manželka Olga snažila svého muže přesvědčit, aby se vzdal dráhy autora divadelních her a věnoval se klidnějšímu zaměstnání. Přesto v letech 1903 až 1906 napsal deset her. Otto Faster svoje poslední dílo Živé pochodně Neronovy již neviděl, hra byla až po 26. září 1907, kdy zemřel. Pohřben byl na Vyšehradském hřbitově.
Dramatik
Otto Faster měl dramatický talent. Již v roce 1895 napsal „Ať žije národopisná“ (revue pro divadlo) u příležitosti Národopisné výstavy v Praze roku 1895. +more Divadelní kritika také dobře přijala inscenaci Fastrova dramatu Marie a Marta (1900) a další hra (z roku 1899) - Na cizí půdě (Hříšníci) - byla vybrána v rámci Náprstkova konkurzu k realizaci v Národním divadle. Kladně byla přijata i dramata V pavučinách a Slabí lidé.
V roce 1902 však opadl zájem o jeho hry. Oslovil Jana Pištěka, ředitele Lidového divadla na Královských Vinohradech a po jednání pak přistoupil na jeho návrh, aby věnoval větší pozornost lidovému divadlu a původním lidovým hrám. +more Fastrova první veselohra - Krásná Lída - měla na Pištěkově scéně premiéru již 2. srpna 1902 a diváci ji nadšeně přijali „Bylo to něco v Praze nevídaného, neslýchaného. Bylo to jako pohádka. Hra měla bouřlivý úspěch. Takový úspěch, že se musila hrát denně a denně naplnila celé hlediště. Lístky byly vždy už dopoledne vyprodány. Dostavil se referent velkého denního listu a napsal o hře nadšený posudek,“ vzpomínala na manželův úspěch Fastrová o půl století později. Tato první hra se zde za první rok dočkala sta repríz a hrála se také jinde i po létech, např. v Brně-Králově Poli. v letech 1919, 1921. Ještě větší úspěch přišel v roce 1904 se hrou Pražské švadlenky - s písničkou Na Belvederu, která se brzy stala lidovým popěvkem a také se rozšířila v tehdejším Rakousku a i v cizině. Námět hry byl i zfilmován jako fraška (němý film, r. 1929 - v úpravě O. Fastrové). Oblíbenost kupletu dokazují současné nahrávky - AV média: * CD: Na Belvederu (z operety Pražské švadlenky - 1904) Vyd : Radioservis a. s, 1999, Interpreti: Jana Mikešová, voc; Blanka Tůmová, voc; Ivan Trnka, voc; Šraml Pavla Pěnkavy Zdrojový dok. : Český hit století 1. 1900-1919 Hlavní autor: Faster Otto * CD: Na Belvedéru,tam v podvečeru, Vyd. : 1991 Interpreti :Jana Mikešová a Blanka Tůmová a Ivan Trnka * CD: Jak se hrálo před sto lety, Vydavatel: Music Vars, Rok vydání: 2007.
Otto Faster byl dramatik, patřící (vedle např. Karla Pospíšila, Emiliána Starého) k nejznámějším tvůrcům lidových zpěvoher. +more Je také označován za spolutvůrce českého vaudevillu - veselé lidové hry se zpěvy. Vznikaly v čase, kdy sílila tradice lidových zpěvoher, jednoduché hudby, snadno zapamatovatelných písní a kupletů. Ty v nich doplňovaly veseloherní děj, postavený na současném prostředí a láskách prostých lidí. Otto Faster pro své hry vybíral typické figurky po celé Praze, aby texty a také jejich hudební vložky, které sám skládal, oslovily nejširší vrstvy diváků.
Dílo
v| Romány: * V Pavučinách - román z pražského života, 1906 (z dramatu přepsala Olga Fastrová) * Velikán Velikánovič - román, 1903 * Čeští herci své Jednotě - Almanach Překlady: * Schiller Friedrich: Loupežníci (Truchlohra) * Max Drcyer: Trojice (Drama) Hry: * Závdavek - drama, 1895 * V touhách - motiv z velkoměsta, 1898 * Ať žije národopisná - revue, 1895, (Smíchov a Vinohradské divadlo) * V pavučinách - drama 1899 ** - „ - (také pod názvem Zaprodaná 1902) * Vychovatel - dramat. žert, 1899 * Hříšníci - 1899. +more (také pod názvem Na cizí půdě) * Marie a Marta - drama, 1900 * Nováček - hudební komedie, 1901 ** - „ - (také pod názvem Homo novus v divadle Plzeň) | v| * Slabí lidé - sociální drama, 1902 * Krásná Lída - burleskní fraška, 1902 * Zelené mládí - burleskní fraška, 1903 * Ben Hur - hra z doby Kristovy(podle L. Walacea),1903 * Teta z Ameriky - 1903 (Divadlo Uranie) * Kněžna Pepička - 1904 * Pražské švadlenky - 1904 (zfilmováno 1929) * Princ z pohádky - kouzelná hra se zpěvy, 1905 * Marietta - 1905 * Zázračný talisman - 1905 * Zakletý prince - veršované drama - 1906 * Práci čest . - sociální drama - 1906 (Div. Uranie) * Veselé pradlenky - 1906 * Živé pochodně Neronovy - 1907 (Uvedeno posmrtně) * Večer - aktovka (v rukopise) |
---|
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura
Jiří Fastr: O původu domažlických Fastrů, in: Rodokmen roč. III. +more 1949, Časopis pro rodopis, znakosloví a ostatní pomocné vědy historické. Vydavatelské družstvo Rodokmen v Praze, s. 103-104; 66, 101 * Mgr. Yvetta Dörflová: Kam se v Praze chodilo. ; * František Sládek: Svatováclavské lázně 1848, (PRAHA. EU portál hlav. města Prahy,10. 3. 2008) * Petra Štěpánková: Jak se žilo původní dramatické tvorbě v repertoáru pražských předměstských scén; Roč. 18, č. 4 (2007), s. 99-101 . * LISTY hlav. města Prahy - Pražský kulturní přehled, srpen 2009, s. 11 * PhDr. Eva Uhrová: České ženy známé a neznámé; Vyd. 1. - 2008; * Mgr. Veronika Skálová: Olga Fastrová (1876-1965) Životopis české novinářky (Masarykova univerzita, Brno 2008).
Externí odkazy
[url=http://digi. nacr. +morecz/prihlasky2/index. php. action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=114&folium=13]Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Faster Methud *1828 s rodinou (otec Otty Fastra)[/url] * [url=http://digi. nacr. cz/prihlasky2/index. php. action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=114&folium=14]Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Faster Otto *1872 s rodinou[/url].
Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Českojazyční textaři Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození 6. +more února Kategorie:Narození na Novém Městě (Praha 1) Kategorie:Úmrtí v roce 1907 Kategorie:Úmrtí 26. září Kategorie:Úmrtí na Vinohradech Kategorie:Zemřelí na tuberkulózu Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži.