Karel Kovařovic

Karel Kovařovic (9. prosince 1862 Praha - 6. prosince 1920 Praha-Podolí) byl český hudební skladatel.

Životopis

Narodil se jako třetí syn v rodině Františka Pavla Kovařovice v Praze na Malé Straně. Otec (nar. +more 1805) byl gruntovníkem v Plánici u Klatov, a teprve na sklonku života se usadil v Praze. Karlovi bratři Tomáš a Alois se věnovali také hudbě, první hře na harfu, druhý hře na housle. . Rodina byla tradičně hudebně založená, a členové rodiny, spolu s okruhem známých, dokonce vytvořili malý orchestr.

Na Pražské konzervatoři hudby se věnoval hře na harfu (u V. A. +more Staňka), na klavír (u J. Jiránka), a později i na klarinet (u J. Pisařovice); konzervatoř ukončil v roce 1879. Kompozici studoval u Z. Fibicha (1878-82), zpěv u J. L. Lukese, a později u F. Pivody . V roce 1881 měl příležitost si zahrát na klarinet při premiéře Smetanovy Libuše v Národním divadle. Do roku 1885 byl členem orchestru Prozatímního, resp. Národního divadla. V sezóně roce 1885/1886 byl kapelníkem u divadelní společnosti F. Pokorného, hrající v Národním divadle v Brně, a v sezóně 1886/1887 kapelníkem u společnosti J. Pištěka, působící tehdy v Městském divadle v Plzni. V roce 1895 byl O. Hostinským a F. A. Šubertem navržen za kapelníka 63členného symfonického orchestru Národopisné výstavy . V letech 1900 až 1920 byl šéfem opery pražského Národního divadla, a zároveň dramaturgem a dirigentem opery.

V letech 1890-1900 byl učitelem i ředitelem Pivodovy pěvecké školy, v sezóně 1894/1895 byl současně sbormistrem vinohradského Hlaholu.

Zemřel roku 1920 a pohřben byl v kaplové hrobce na Olšanských hřbitovech.

Činnost

Do svého nástupu do Národního divadla, v roce 1900, byl Kovařovic velmi činný jako skladatel, ovšem později se těžištěm jeho zájmu stala především dirigentská činnosti. Během svého působení v oblasti uměleckého vedení ND často upravoval později prováděná díla. +more Úpravy se týkaly především instrumentace, či dramaturgických škrtů apod. Svými úpravami děl často přispěl ke kvalitnější životnosti díla, byť někdy proti vůli autora (viz pražské uvedení Janáčkovy Pastorkyně).

Z dnešního pohledu lze obecně říci, že co do věhlasu, Kovařovice (jako skladatele i dirigenta) zastínili jeho současníci a nástupci, jako např. Otakar Zich, Josef Bohuslav Foerster, Otakar Ostrčil, Václav Talich. +more Kovařovicův dirigentský význam je však poměrně velký, neboť byl prvním dirigentem, který dokázal pozvednout interpretační umění a operní kulturu ND na světovou úroveň, a tím, jako jeden z prvních, propagovat české umělecké hodnoty ve světě.

Skladatelská činnost

Skladatelská činnost Kovařovicova je poměrně rozsáhlá, přesto nepatří mezi příliš známé autory. Složil několik desítek písní a skladeb pro sbory, drobných instrumentálních a klavírních prací, melodramů. +more Dále psal skladby komorní i symfonické, balety, výpravné hry, scénickou hudbu k činohrám a rovněž několik oper. Čeští skauti jej znají jako autora melodie skautské hymny.

Rukopisy všech Kovařovicových skladeb byly dlouhou dobu uchovávány v soukromém archivu, spravovaném jeho synem, JUDr. Josefem Kovařovicem. +more Tento archiv, ve vzorném stavu, byl v roce 1971 odkoupen Muzeem české hudby (MČH), které veškerou pozůstalost spravuje dodnes.

Revize cizích děl

Kovařovic významným způsobem upravil mnoho tehdejších skladeb pro potřeby Národního divadla. Úpravami se zabýval s rozvahou, a většinou je dlouho a důsledně promýšlel. +more Některé skici a náčrtky různých úprav jsou v současné době uloženy, jako téměř všechny rukopisy Karla Kovařovice, v Českém muzeu hudby v Praze.

Korespondence úředního charakteru, z období Kovařovicova působení v ND (týkající se repertoáru, jednání se skladateli i zaměstnanci atd. ), je dnes též uchovávána ve Státním ústředním archivu (SÚA). +more Významná je zejména korespondence Kovařovice s Leošem Janáčkem, která je uložená v Archivu Leoše Janáčka, a knižně vydaná A. Rektorysem v roce 1950, pod názvem Korespondence Karla Kovařovice a Leoše Janáčka a ředitelství Národního divadla.

Skladby

Orchestrální

Přívrat u České Třebové. +more Místo, kde v roce 1896 Karel Kovářovic zkomponoval operu Psohlavci. Předehra veseloherní (1880) * Únos Persefony, symfonická báseň (1883) * Koncert f moll pro klavír a orchestr, op. 6 (1887) * Předehra dramatická (1892) * Fantasie z opery Prodaná nevěsta od Bedřicha Smetany (1900) * Deux suites de ballet * Gavotta pro housle a smyčcový kvartet, op. 4 * Havířská polka ze hry Výlety páně Broučka (1894) * Valčík pro komorní orchestr.

Skladby pro dechy

Veseloherní předehra (1911) * Vzpomínky (1914) * Havířská polka

Divadlo

Opery

Balety

Příležitostné skladby

1918 Loutkářův sirotek, melodrama - text: Svatopluk Čech "Ve stínu lípy" * Zlatý kolovrat, melodrama - text: Karel Jaromír Erben

Vokální hudba

Sborové skladby

1890 Královničky; staré obřadné tance moravské se zpěvy pro ženský sbor (SSAA) a klavír (nebo harmonium)

Písně

1880 Osmero písní pro soprán a klavír, op. 1 * 1885 Tři žertovné písně * 1887 Jarní květy pro soprán a klavír, op. +more 7 * 1892-1893 Čtyři písně, op. 18 *# Der Abendstern - text: August Heinrich Hoffmann von Fallersleben *# Gottes Nähe *# Frühlings Mahnung - text: August Heinrich Hoffmann von Fallersleben *# Im Arm der Liebe schlummre ein - text: Georg Scheurlin * 1897-1898 Dvě písně pro soprán nebo tenor a klavír *1912 Junácká, skautská hymna * 1915 Slovácká píseň pro vysoký hlas a klavír - text: Ema Destinnová * 1919 Svítání pro hlas a orchestr - text: Vojtěch Martínek.

Komorní hudba

Smyčcový kvartet č. 1 (1885) * Smyčcový kvartet č. 2 (1887) * Smyčcový kvartet č. 3 (1889) * Romance pro housle a klavír, op. 2

Skladby pro klavír

1885 Co ti to napadá, polka * 1910 Deux valses, * 1910 Polka * 1910 Deux mazurkas * Čtverylka * Národní tance *# Pasačka *# Starodávný *# Holuběnka * Naše vlast, fantasie

Odkazy

Reference

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí, Praha 1963, str. 722-4, autor hesla Bohumír Štědroň. +more * Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 241-2 * The New Grove Dictionary Of Music and Musicians 10, New York 1980, str. 222-3, autor hesla Milan Kuna. * The New Grove Dictionary Of Opera, vol. II, New York 1994, str. 1034-5, autor hesla Jitka Ludvová * Jan Němeček: Opera ND v období Karla Kovařovice I, II (Praha 1968, 1969). * Ladislav Novák: Dva čeští muzikanti, vyd. Nakladatelské družstvo Máje, Praha, cca 1941, str. 9-51 * František Pala: Opera ND v období Otakara Ostrčila I - Od Karla Kovařovice k Otakaru Ostrčilovi 1918-1920, Praha 1962 * Přemysl Pražák: Osobnosti české hudby II, Bratislava 1962, (oddíl: Skladatelé, dirigenti a interpreti českého hudebního života na přelomu 19. a 20. stol. a v 1. pol. 20. stol. ) * Riemann Musik Lexikon, 1972 - Některé hudební slovníky hledí na Kovařovice buď pouze jako na skladatele, nebo kladou na skladatelskou stránku Kovařovice větší důraz. * Vzpomínáme Karla Kovařovice, Praha 1940 (kolektiv autorů např. Gustav Schmorantz, Emma Destinnová, Leoš Janáček, Josef Bohuslav Foerster, Vítězslav Novák ad. ) * Stanislava Zachařová: Nejedlý a Kovařovic (in: Zdeněk Nejedlý, doba-život-dílo, Praha 1975, str. 89-169.

Externí odkazy

[url=http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=774BA319E51211E08178002215111B5A&scan=1#scan1]Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Kovařovic Karel *1862[/url]

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Čeští operní skladatelé Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Narození 1862 Kategorie:Úmrtí 1920 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Narození 9. +more prosince Kategorie:Dirigenti Národního divadla Kategorie:Dramaturgové Národního divadla Kategorie:Úmrtí 6. prosince Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách.