Její pastorkyňa

Její pastorkyňa je opera Leoše Janáčka, jejíž libreto skladatel vytvořil úpravou (zkrácením) stejnojmenného dramatu Gabriely Preissové. V zahraničí je opera zpravidla uváděna pod názvem Jenůfa.

Osoby

Historie vzniku

Divadelní hra Gabriely Preissové měla premiéru 9. listopadu 1890. +more Na rozdíl od předchozí autorčiny hry Gazdina roba neměla příliš velký úspěch. Přesto byla uvedena ještě v Brně, kde se s ní seznámil i Janáček. Po pozdějších úspěších opery Preissová v letech 1929-1930 drama přepsala do podoby románu.

V roce 1893 Leoš Janáček požádal autorku o svolení dílo zhudebnit. Ač autorka zpočátku nesouhlasila, Janáček do roku 1895 hru zkrátil do podoby libreta. +more Zvláštností je, že zachoval prozaickou formu, čímž se stal jedním z průkopníků opery zpívané v próze. Místo veršů si v libretu vypomáhá častým opakováním motivů a vět.

Na vlastní opeře pracoval několik let a práci dokončil až 18. ledna 1903. +more Národní divadlo v Praze operu odmítlo. Šéfdirigentem byl Karel Kovařovic, který měl s Janáčkem osobní rozepře. Proto byla opera nastudována v Brně a premiéra se uskutečnila 21. ledna 1904 v Divadle na Veveří. Opera sklidila obrovský úspěch. V pražském Národním divadle byla uvedena až v roce 1916 a to po Janáčkových i Kovařovicových úpravách. Sklidila opět úspěch. Poté byla nastudována ve Vídni (1918) a dalších metropolích.

Americká premiéra v Metropolitní opeře v New Yorku proběhla dne 6. prosince 1924. +more Opera byla uvedena v němčině v překladu Maxe Broda. Dirigoval Artur Bodanzky, titulní roli zpívala Maria Jeritza, která se rovněž zasloužila o toto uvedení. Od roku 1974 se opera uváděla v anglickém překladu (premiéra 15. listopadu 1974) představení řídil John Nelson. V češtině byla opera poprvé uvedena 19. prosince 1992, kdy hlavní roli zpívala Gabriela Beňačková a představení řídil James Conlon. Další české uvedení proběhlo 29. ledna 2007 pod taktovkou Jiřího Bělohlávka.

Dnes patří k repertoáru mnoha světových oper. Je většinou uváděna v češtině, s originálním textem libreta.

Děj

1. dějství

V podhorském mlýně nedaleko vesnice hospodaří svým dvěma vnukům, nevlastním bratrům - mlynáři Števovi a mládkovi Lacovi - stařenka Buryjovka. Vypomáhá jí Jenůfa, příbuzná obou bratrů, pastorkyně (schovanka) vdovy Kostelničky Buryjovky, která svým statečným přístupem k životu vzbuzuje respekt celé vsi. +more Jenůfa se zamilovala do lehkovážného vesnického krasavce Števy. S neklidem vyhlíží jeho návrat z města, kam byl předvolán k odvodu. Nikdo zatím netuší, že Jenůfa očekává Števovo dítě - nástup na vojnu by ovšem jejich sňatek překazil. Jenůfu upřímně miluje mládek Laca, bratrovi dívku nepřeje a rád by ji získal pro sebe. Jenůfku stále žárlivě střeží. Števa odveden nebyl. Vrací se v povznešené náladě v doprovodu rekrutů do mlýna a furiantsky se před Jenůfou vychloubá úspěchy u místních děvčat. Mezi rozjařenou mládež náhle vstoupí Kostelnička. Přísná pěstounka Jenůfy rozhodně nedovolí, aby se Števa o její pastorkyni ucházel dříve než po roce, pokud zanechá pití. Zděšená Jenůfa ví, jak si nevlastní matka zakládá na její výchově, proto Števovi domlouvá, aby se s ní udobřil. Laca nesmiřitelně žárlí na bratra, kterého láká jen Jenůfina krása, a proto při potyčce poraní dívčinu tvář nožem.

2. dějství

Kostelnička ukrývá ve svém domku Jenůfu i s narozeným Števovým synkem. Ze svatby sešlo, Števovi se Jenůfa s poznamenanou tváří znelíbila. +more Kostelnička poklesek své schovanky před lidmi tají, aby zachránila dívčinu pověst a svou autoritu. Rozhlásila proto po vsi, že poslala Jenůfu do Vídně sloužit. Kostelnička pozve Števu k rozmluvě a pokoří se před ním, aby ho přece jen přiměla ke sňatku s pastorkyní. Její zoufalé prosby jsou marné, Števova náklonnost k Jenůfce zcela zmizela. Dokonce si brzy bude brát Karolku, rychtářovu dceru. Jen Laca pevně trvá na svém úmyslu ucházet se o Jenůfu, i když mu Kostelnička prozradí dívčino neštěstí. Lacu přece jen na okamžik zarazí zmínka o Števově dítěti. Kostelnička se v rozrušení rozhodne k hroznému činu: zatímco Jenůfa únavou usne, Kostelnička vyběhne s nemluvnětem do mrazivé noci a utopí ho v mlýnském náhonu. Později pastorkyni i Lacovi namluví, že děcko zemřelo, když Jenůfa spala, a je již pohřbeno. Když Jenůfa přistoupí na sňatek s Lacou, Kostelnička má za to, že zachránila budoucnost milované pastorkyně. Vlastní, dosud čisté svědomí, však zatížila těžkou vinou.

3. dějství

Blíží se svatební obřady Jenůfy a Laci. Též Števa a Karolka se budou brzy brát. +more Jen Kostelnička je úplně proměněná: z energické ženy, vždy plné rozhodnosti, zbývá velmi málo. Sužují ji zlé výčitky svědomí. Svatebčané se scházejí, děvčata vážné Jenůfce zpívají, prohlíží se výbava. Stařenka Buryjovka uděluje dvojici požehnání a též dojatá Kostelnička chce učinit stejně. Nebude jí dopřáno. Venku se strhne křik - pasáček přibíhá s úděsnou zprávou, že dělníci z pivovaru objevili pod ledem ve strouze zmrzlé děcko. V nastalé vřavě Jenůfa zjistí, že jde o jejího mrtvého synka, a označí Števu jako otce. Než se rozvášněný dav stačí na nešťastnou dívku vrhnout, Kostelnička se přiznává. Nechá se rychtářem odvést a u soudu chce svou vinu doznat, aby se zbavila deptající tíhy na duši. Jenůfa si uvědomuje bezmeznou oběť své pěstounky a vše jí odpouští. Ze svatby Karolky a Števy také sešlo. Všichni zdrceně odcházejí. Jenůfka vyzve Lacu, ať odejde s ostatními. Laca jí naopak slibuje nést po jejím boku všechna příkoří - však jednou nastane čas, kdy zasvitne slunce nad společnou cestou životem.

Filmová adaptace

Její pastorkyňa - český film režiséra Rudolfa Měšťáka z roku 1929. * Její pastorkyně - český film režiséra Miroslava Cikána z roku 1938. +more * Její pastorkyňa - televizní inscenace opery režisérky Evy Marie Bergerové z roku 1983.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Opery Leoše Janáčka Kategorie:Opery v češtině Kategorie:Opery z roku 1904 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Brně