Jan Černý-Nigranus

Jan Černý-Nigranus (1500 nebo 1510, Kunvald - 5. února 1565, Mladá Boleslav) byl kněz a biskup Jednoty bratrské, správce mladoboleslavské bratrské diecéze, literát a historik.

Stejné jméno nesl v Jednotě bratrské lékař Jan Černý (ca 1456-1530), který je pro odlišení obou osob označován jako 'Niger'.

Život

+more_X. _Procházky_162,_Brandýs_nad_Labem_-_kostel. JPG|náhled|vpravo'>Bývalý bratrský sbor v Brandýse nad Labem, místo působení Jana Černého mezi lety 1537-1547Pocházel z bratrského prostředí, první určitější informace o jeho životní dráze se vztahují až k době, kdy se ujal duchovního úřadu. V roce 1537 byl na synodu v Prostějově ordinován na kněze a působil jako správce sboru v Brandýse nad Labem, který se v této době dočkal velkého rozkvětu. Brandýské panství náleželo Kunrátovi Krajířovi z Krajku a na Mladé Boleslavi, který zdejší bratrské aktivity vydatně podporoval a mezi lety 1541-1542 nechal ve městě bratřím postavit podle projektu Matteo Borgorelliho nový chrám, nyní římskokatolický kostel Obrácení sv. Pavla. Z Brandýsa nad Labem vykonával Jan Černý velkorysou kazatelskou činnost, pečoval o přívržence Jednoty bratrské v Praze a na dalších místech ve středních Čechách. V 1543 byl na synodu v Mladé Boleslavi zvolen do úzké rady, avšak po nezdařeném pokusu o sblížení Jednoty se stranou podobojí v témže roce, v němž se Jan Černý silně angažoval a po vypovězení Václava Mitmánka, vlivného člena dolní konzistoře, z Čech, se musel také on skrývat před hrozícím zatčením. Slibné výsledky aktivit brandýského duchovního správce byly však z velké části zmařeny až následkem dalšího vývoje na domácí politicko-náboženské scéně.

Po porážce prvního stavovského povstání se Jan Černý jako jeden z předních bratrských duchovních dostal do ohrožení života a musel se skrývat. Sbor v Brandýse nad Labem byl po konfiskaci panství rozprášen, bratrský majetek zabaven a část stoupenců Jednoty odtud odešla pod vedením Jana Černého do polského a východopruského exilu. +more Černý byl v této době pověřen správou sboru v Mladé Boleslavi, střídavě pobýval v Čechách a Prusku, v Boleslavi se trvale usadil až v roce 1552. O rok později byl na synodu v Prostějově zvolen biskupem-sudím, tedy prvním mezi bratrskými biskupy (na místě uvězněného Jana Augusty) a byla mu svěřena správa mladoboleslavské bratrské diecéze. Do dalšího ohrožení se dostal opět v roce 1555, kdy se vyostřil vztah mezi králem Ferdinandem I. a mladoboleslavskou vrchností, syny Arnošta Krajíře z Krajku a Černý byl opět donucen se v okolí Boleslavi skrývat. V tomtéž roce vykonal vizitační cestu do Polska a Prus a aktivně se účastnil jednání o unii protestantů v Kožmínku. V srpnu 1556 mu bylo společně s Matějem Červenkou svěřeno vysílání bratrských mládenců na zahraniční studia. V roce 1558 byl na synodu v Mladé Boleslavi potvrzen v úřadu biskupa-sudího a stal se též rektorem místní bratrské školy.

Podle zprávy bratrského Nekrologia, kterou zaznamenal zřejmě jeho současník Jan Blahoslav, byl Jan Černý muž pobožný, příkladný, výmluvný, pracovitý, pilný, bedlivý, horlivý, a summou věčné památky hodný. Můžeme jej označit za prvního velkého historiografa Jednoty bratrské, neboť inicioval vznik významných pramenných sbírek k jejím dějinám, které jsou důležité i pro poznání celého náboženského vývoje Čech v době 16. +more století.

Dílo

kázání při pohřbu Kunráta Krajíře z Krajku v Mladé Boleslavi (1542, rkp. ). +more Dílo, které je typickou ukázkou bratrského pohřebního kazatelství, se dochovalo v zápisech sbírky bratrských pramenů Historia Fratrum. * redakce sbírky Poznamenání a spolu shromáždění některých věcí paměti hodných (název podle jiného rukopisu: Poznamenání některých skutků Božích obzvláštních; 1543-1546, rkp. ). Soubor pramenů ze 30. a 40. let 16. století zahrnuje zejména korespondenci, ale i další texty, které mají vztah k mladoboleslavskému bratrskému centru a zachycují vzájemné vztahy mezi Jednotou bratrskou, luterány a utrakvisty. * redakce sbírky Acta Unitatis Fratrum (Akta Jednoty bratrské, od r. 1551, rkp. ). Jan Černý stál spolu s Janem Blahoslavem u vzniku tohoto souboru pramenů k dějinám Jednoty bratrské, který dnes čítá 14 svazků. * spolu s Janem Blahoslavem a Adamem Šturmem byl Černý v roce 1555 pověřen redakcí nového bratrského kancionálu, který vyšel v roce 1561 pod názvem Šamotulský kancionál. * redakce díla Registra řečí Božích (nedatovaný tisk), liturgické pomůcky určené pro bratrské bohoslužby na neděle a svátky církevního roku. * Jan Černý je autorem korespondence, která dokumentuje jeho vztah ke sboru v Mladé Boleslavi a která zachycuje vztahy mezi Jednotou bratrskou a zástupci polské reformace.

Odkazy

Edice

FIEDLER, Joseph (ed. ). +more Todtenbuch der Geistlichkeit der Böhmischen Brüder. Fontes rerum Austriacarum. Oesterreichische Geschichts-Quellen. Abt. 1. Scriptores. Bd. 5. Wien 1863, 248-249 (Černého životopis v bratrském Nekrologiu) * SKALSKÝ, Gustav Adolf (ed. ). Zpráva potřebná o bratřích soudcích, pomocnících při zbořích Páně v Jednotě bratrské. List Br. Jana Černého bratřím soudcům zboru Boleslavského v Kristu Pánu milým z r. 1555. Pardubice 1906.

Literatura

BAŤOVÁ, Eliška. Augustovo Registrum aneb Zpráva, co se kdy a o čem čísti má a jeho kontext: nové pohledy. +more In: O Felix Bohemia. Studie k dějinám české reformace. Vyd. Petr Hlaváček. Praha 2013, 195-213 * HALAMA, Ota - MAREK, Jindřich. Smrt a pohřby bratrské šlechty v polovině 16. století. In: Unitas Fratrum 1457-2007. Jednota bratrská jako kulturní a duchovní fenomén. Vyd. Martin Wernisch. Praha o. J. [2009], 122-171 * JIREČEK, Josef. Rukověť k dějinám literatury české do konce 18. věku ve spůsobě slovníka životopisného a knihoslovného. Sv. 1. Praha 1875, 142-146 * KAŇÁK, Miloslav et al. Význačné postavy Jednoty bratrské a jejich dílo. Praha 1957, 119-143 * KROFTA, Kamil. O bratrském dějepisectví. Praha 1946, 42-58 * * Lexikon české literatury. Osobnosti, díla, instituce. Sv. 1. Praha 1985, 456-457 * Ottův slovník naučný. Sv. 6. Praha 1893. [Heslo „Černý Jan, lat. Nigranus" je na str. 635; autor Antonín Truhlář. ) [url=https://archive. org/stream/ottvslovnknauni51ottogoog#page/n689/mode/1up]Dostupné online[/url] * MOLNÁR, Amedeo. Boleslavští bratří. Praha 1952 * SOUČEK, Bohuslav. Rukopis pražské univerzitní knihovny XVII. C. 3. In: Reformační sborník 1 (1921), 45-80 (zevrubná studie o díle Poznamenání a spolu shromáždění některých věcí paměti hodných).

Externí odkazy

[url=http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list.php?od=c2&start=9&count=1]Jan Černý-Nigranus v Lexikonu Kdo byl kdo[/url] *

Kategorie:Narození 16. +more století Kategorie:Úmrtí 1565 Kategorie:Jednota bratrská Kategorie:Biskupové Jednoty bratrské Kategorie:Česká humanistická historiografie Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Kunvaldu Kategorie:Úmrtí v Mladé Boleslavi.