Japonská invaze do Mandžuska
Author
Albert FloresJaponská armáda napadla Mandžusko 18. září 1931 po Mukdenském incidentu. Válka skončila v únoru 1932. Japonské císařství z války získalo loutkový stát Mandžukuo, kterému vládl bývalý čínský císař Pchu I. Japonsko okupovalo Mandžusko do konce Druhé světové války, kdy na Japonsko zaútočil Sovětský svaz a zabral území Mandžuska.
Invaze Mandžuska
Japonsko vlastnilo Jihomandžuskou železniční společnost od konce rusko-japonské války a korejský poloostrov od roku 1910. Japonsko se rozhodlo, že konflikt v Mandžusku je nejvýhodnější tah. +more Plukovník Seishirō Itagaki a plukovník Kanji Ishiwara se rozhodli, že vypracují samostatný plán, ve kterém Japonsko vyprovokují a zaberou Mandžusko.
Večer 18. září 1931 poručík Suemori Komoto umístil výbušniny kolem kolejí v Mandžusku, dost daleko, aby výbuch udělal jen minimální škody. +more Výbušniny explodovali v 22:20, exploze byla malá a odpálila jen 1. 5 metru velkou část železnice. Škody nebyly fatální. Vlak, který projížděl touto částí dráhy projel bez komplikací.
Ráno následujícího dne začala dvě dělostřelecká děla na důstojnickém klubu v Šen-jangu střílet na čínské vojáky, jako odplatu za údajné odpálení železnice. 500 japonských vojáků napadlo 7000 čínských vojáků. +more Čínští vojáci se nemohli vyrovnat zkušeným japonským vojákům. Večer téhož dne bylo město dobyto za cenu 500 čínských vojáků a 2 japonských.
Mezinárodní reakce
Lorda Lyttona poslala společností národů, aby vyřešil situaci, která vznikla po Mukdenském incidentu. Lytton se svou komisí došel k závěru, že Japonsko bylo do jisté míry vyprovokováno a že Čínská vláda nad Mandžuském nebyla úplná. +more Japonsko to přesto za nepřijatelné a vystoupilo z společnosti národů.
Mandžuská krize měla značně negativní dopad na společnost národů. Krize dokázala, že společnost není schopna efektivně řešit mezinárodní spory. +more Adolf Hitler a Benito Mussolini si toho byli vědomi a následovali Japonsko v jeho agresivní politice.