Jarmila Glazarová

Informační tabule u hrobu Jarmily Glazarové na lesním hřbitově v Malé Skále Jarmila Glazarová, provdaná Podivínská, (7. září 1901, Malá Skála - 20. února 1977, Praha) byla česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně.

Život

Mládí

Byla starší ze dvou dcer úředníka (též udáváno správce pivovaru a velkostatku) Gottharda Glazara (* 1867) a jeho manželky Gabriely, rozené Proboštové (1874-1916). Od roku 1902 byla rodina policejně hlášena na Královských Vinohradech (dnes Praha). +more Brzy jí zemřeli rodiče; matka zemřela 17. února 1916), otec s dcerami se odstěhoval do Hořic, kde roku 1917 též zemřel. Jarmila Glazarová a její mladší sestra Irena (* 1903) se uchytily v internátní hospodářské a hospodyňské škole v Klimkovicích ve Slezsku, která fungovala za války jako lazaret. Po ukončení války a obnovení školy ji Jarmila Glazarová v letech 1919-1921 vychodila.

Manželství

V roce 1923 se provdala za Ludvíka Vaňka, správce školy v Josefovicích a po rozvodu se roku 1926 provdala za klimkovického lékaře Josefa Podivínského (1872-1934). Život s Josefem Podivínským později popsala v knize Roky v kruhu. +more Manžel zemřel náhle, na mrtvici a Jarmila Glazarová se přestěhovala do Prahy.

Dráha spisovatelky

Po přestěhování do Prahy se Jarmila Glazarová nejprve živila jako telefonistka a písařka. V roce 1935 začala pracovat na Rocích v kruhu, ve kterých vypisovala historii svého manželství, aniž by zpočátku měla literární ambice. +more Již první vydání této prvotiny v roce 1936 bylo příznivě přijato a spisovatelka např. získala Baťovu literární cenu k uctění památky TGM 10 000 Kč. Úspěch jí umožnil žít jako spisovatelka z povolání. Při přípravě svých děl Chudá přadlena a Advent trávila v letech 1939-1941 několikaměsíční období v Horní Bečvě a okolí.

Poválečná politická činnost

Jako literátka se Jarmila Glazarová po druhé světové válce věnovala publicistice.

V letech 1946-1948 působila jako kulturní atašé na československém velvyslanectví v Moskvě. Ve volbách roku 1954 byla zvolena za Komunistickou stranu Československa do Národního shromáždění ČSR ve volebním obvodu Praha-město. +more V Národním shromáždění zasedala do září 1956, kdy rezignovala a nahradila ji Alena Bernášková.

Při stalinistických soudních procesech na přelomu 40. a 50. +more let se podílela na kampaních s nimi spojených (mj. podporovala trest smrti pro Miladu Horákovou). V roce 1968 na schůzi vedení Svazu československých spisovatelů přednesla projev, v němž vyjádřila lítost nad svou angažovaností v době procesů. Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968 označila ve svém příspěvku do Rudého práva za okupaci. Na počátku 70. let podepsala petici ve prospěch politických vězňů. Podpis však zase odvolala kvůli tomu, že petici podepsaly i známé osobnosti opozice.

Byla jí udělena Státní cena 1. stupně za knihu Leningrad (1951), dále Československá cena míru (1956) a Řád práce (1961). +more V roce 1959 byla jmenována národní umělkyní.

Často pobývala v Turnově a v rodné Malé Skále, kde byla také na lesním hřbitově pohřbena.

Dílo

Knižní vydání (pouze první vydání v češtině)

Pro beletristická díla Jarmily Glazarové je charakteristický malý počet osob, mezi nimiž je hlavní postavou mladá žena. Roky v kruhu jsou historií jejího manželství. +more Vrcholná díla Jarmily Glazarové vznikla v období První republiky. Nejznámějším se stal Advent, který v letech 1939-1988 vyšel česky téměř dvacetkrát a byl překládán. Neméně úspěšná byla Vlčí jáma, která vyšla česky dvanáctkrát a byla též úspěšně zfilmována. Po roce 1945 byla její tvorba publicistická.

Beletristická tvorba: * Roky v kruhu (V Praze, Družstevní práce, 1936); kronika 12 let jejího manželství (bylo velmi šťastné), manžel byl lékař; žili v městečku Klimkovice v těsném sousedství Ostravy, popisy prostředí, např. tramvaj Ostrava-Klimkovice * Vlčí jáma (román, V Praze, Melantrich, 1938); líčí soužití venkovského starosty s jeho stárnoucí despotickou ženou a mladou schovankou * Advent (román, V Praze, Melantrich, 1939; s ilustracemi Jiřího Trnky vydal Melantrich 1942, 1947, 1948, 1950 a Československý spisovatel 1972); vrcholné dílo (Tento román je řazen do baladických próz. +more Matka Františka hledá své ztracené dítě, když ho najde, zachrání ho před jistou smrtí a pomstí se na surovém muži a jeho milence, kteří způsobili její a synovo utrpení. Pro větší důvěryhodnost zde používá severomoravské nářečí. ) * Chudá přadlena (V Praze, Melantrich, 1940) * Roky v kruhu (V Praze, Družstevní práce, 1940) * Zahradník Hejduk (Obálka, ilustrace a úprava Zdenek Seydl, Praha, Alois Hynek, 1944) * Zahradník Hejduk a O Lidušce, malířce pokojů (Ilustrace Milada Marešová, Praha, SNDK, 1960).

Publicistika (po roce 1945): * Leningrad (kresby Karla Müllera, Praha, Svět sovětů, 1950); reportážní kniha, v roce 1951 poctěno Státní cenou 1. stupně. +more * Výmarský deníček (Praha, Družstevní práce, 1950) * Dnes a zítra (fejetony, Praha, Československý spisovatel, 1952) * Střední Čechy (Obrazovou část Karla Vika doprovázejí texty Jarmily Glazarové, Jana Pilaře, Ivana Skály, Praha, Orbis, 1953 * Jaro Číny (Praha, SNDK, 1954) * Ani dálka, ani cizina (Praha, Československý spisovatel, 1959); reportážní stati z cest * Píseň o rodné zemi (Praha, Československý spisovatel, 1960); budovatelské články a reportáže * Básník domova (proslov k 150. výročí narození Karla Jaromíra Erbena, kresby Václav Sokol, Praha, Památník národního písemnictví, 1962) * O kráse české řeči (ilustroval Karel Kinský, Havlíčkův Brod, Východočes. nakl. , 1964) * A přece klasikové (ilustrace Václava Rabase, V Praze, SPN, 1967) * Místopis srdce (doslov Jaroslav Šimůnek, Praha, Albatros, 1973); soubor časopiseckých statí z let 1951 - 1972 * Milý a milostný český jazyk (projevy a pozdravy při festivalech Šrámkova Sobotka, V Sobotce, Středisko městské kultury Sobotka, 2001).

Filmografie

Na náměty románů Jarmily Glazarové byly natočeny filmy: * Advent (1956, režie Vladimír Vlček, hlavní role Nina Jiránková) * Vlčí jáma (1957, režie Jiří Weiss, hlavní role Jana Brejchová, Jiřina Šejbalová, Miroslav Doležal)

Valašské zvyky očima Jarmily Glazarové

Vztah Glazarové k „horalům“

Jarmila Glazarová často pobývala v Beskydech a zamilovala si valašský lid. Sledovala jeho život, zvyky a tradice, které shromáždila do knih Chudá přadlena a Advent.

Děti

Po narození se dítě nejdříve vykoupe. Koupel se provádí v co nejpěknější nádobě, aby byl potomek hezký.

„Narodilo-li se děvčátko, voda koupele se trochu osolí, aby až vyroste, bylo chutné. Lžičkou medu se osladí, aby kdys bylo sladké. +more Přilije se trochu mléka, aby mělo tělo bílé. Na dno se položí věchýtek slámy, aby mu vyrostly dlouhé vlasy. I několik penízků je radno položit do vaničky, aby se děcka drželo bohatství. ".

„Chasník se položí na baraní kožuch, aby byl silný a kudrnatý, aby byl teplej nátury a nikdy mu nebylo zima.“

„Zjara a v létě se vynese a položí chvilku na zelený trávník, kam nevkročila ničí noha, aby byl zdráv, svěží a aby rostl krásně a bujně jako tráva.“

Po koupeli se podá dítě matce, aby je políbila.

Důležitý den, který rozhoduje o životě dítěte, je ten, kdy matka potomka odstaví. Položí před něj knihu, růženec, peníze a cukroví. +more Podle toho, po čem dítě sáhne, se hádá, čím v dospělosti bude, jaká bude jeho povaha a zájmy.

Nemocné děti

Malé děti mohou snadno onemocnět. Nejčastější nemocí je podle horalů „vřed“. +more Představují si ji jako ďábla, který ničí tělo a duši. Některé děti se s vředem narodí, pozná se to podle opakujících se křečí. Vřed se může projevit také leknutím. Dítě vyděsí had, kterého uvidí v poledne, kominík, který z dálky vypadá jako čert, či mloci, kteří jsou vtělením hrůzy.

V tomto případě existuje několik způsobů, jak nemoc vyhnat z těla, například strhnout z těla košilku a zakopat ji. Velmi časté je „okuřování“, používá se k tomu svatebního věnce či pavího pera, zapálení hromničné svíčky nebo spálení třísek z devíti prahů. +more Horalé tomuto způsobu věří a používají jej.

Režim dětí

Děti odmalička pomáhají v hospodářství. Ty, které povyrostou, se starají o mladší sourozence. +more Chlapci pasou od jara do zimy krávy, děvčata chodí od 14 let do služby, aby se naučila práci v domácnosti a přilepšila rodině.

Musí dodržovat školní docházku, ale do výuky zasáhne dvakrát ročně mocnost, a to brambory - když se sází a když se sbírají.

„Neboť brambory jsou živitelem, jsou hrází proti potopě zoufání a hladu.“

„S brambory pracují děti odmalička. Tisíce, tisíce bramborů oškrabou k snídani, obědu i k večeři. +more Ach, jaká úmorná, jednotvárná práce. Kvůli bramborům taky nejčastěji hledají maminky březový prut. Ogaři mají stero výmluv, hlavně ovšem na učení a na školu, a odbývají škrabání, jak mohou. “.

Slavnost

Slavnosti, které jsou spjaty s vírou, jsou Velikonoce a Vánoce. Horalé také oslavují narození dítěte, úspěšnou sklizeň.

Svatba

Svatba bývá obvykle v sobotu. Nejprve se vydá průvod v čele s ženichem k domu nevěsty. +more Nevěsta se zamkne a ženichovi se nejprve nabízí jiné převlečené ženy, které on odmítne a vyplatí je. Až pozná svou vyvolenou, následuje snídaně. Poté se vydají svatebčané do kostela, aby byli snoubenci oddáni.

Svatební hostina se koná v hostinci. Je přichystána spousta jídla a pití, tančí se a zpívá. +more Občas se také „povede“ nějaká hádka či bitka. Největší hostina však čeká doma. Hosté se na ni vydají k večeru.

V noci se vdané ženy ujmou nevěsty, nasadí jí čepec a čekají na ženicha. Opět mu nabízí převlečené ženy, aby je odmítl a poznal svou manželku. +more Tímto svatba končí a hosté se rozejdou domů.

„Svatba je největší událostí v životě horalů.

Není to nikterak záležitost dvou mladých lidí, kteří se rozhodnou žít spolu. Je to naopak událost, která se týká dvou četně rozvětvených rodin včetně strýců, tet, švagrů a švagrových. +more Docela snadno může být na slavné svatbě až osmdesát lidí.

V celém tom ruchu a shonu jsou nakonec ženich a nevěsta složkou docela podřadnou. Dívají se na všechny přípravy a chystání zpovzdálí, osamoceni za předivem svých snů a tužeb a plánů. +more“.

Zvířata

Důležitou roli v životě horala hraje kráva. Jejímu pořízení předchází šetření. +more Když pak roste, pase se a dává mléko, je majitel spokojen. Než se na jaře poprvé vyžene na pastvu, provede hospodář obřad:.

„Uvázal kravám na ocasy po červeném hadříku, proti uřknutí. Na prahu stáje pálil na uhlíčku svěcené byliny a jejich teskným dýmem okuřoval těla krav. +more Vzdušný potůček neslyšně protéká šerem chléva a jeho korýtkem se vznáší a rozplývá uschlý květ šalvěje a lípy, podražce a křižovance, skropený svěcenou krůpějí. Krávy vdechují posvátný kouř i slova modliteb, jimiž se zachvívá vzduch a jejichž ochranná síla je bude provázet po zelené trávě nástrahami nepohod i závratí slunce, ode dneška až do pozdního podzimu. “.

Víra

Lidé na horách jsou velmi zbožní.

„Pán Bůh nám nedá zahynout. V objetí horských pásem se lopotíme jako mravenci. +more Nikdo však není nepatrný tak, aby o něm Pan Bůh nevěděl. Všechny útrapy tohoto světa zdoláme. Ústrky, nedostatek, boře a vichřice, všechna protivenství, která nám může způsobit pýcha a tvrdost hor, zdoláme. Ale my důvěře v Boha, v trpělivé a nenáročné práci vytrváme. “.

Ukázka recenze

František Buriánek (GLAZAROVÁ, J. Advent. 1975 S. 179-180.)

„Přebohatý materiál, který si nasbírala za tři léta v beskydských horách, by vystačil na několik románů. Avšak umělkyně z něho vytvořila dál už jen jednu knihu - Chudou přadlenu. +more Soustředila jej, zkomponovala v celek tak, aby mluvila sama realita, sám kraj a jeho drsná i krásná příroda, sám lid svým životem, svým charakterem, svými obyčeji, svou moudrostí, svou zkušeností i obrazotvorností, svým vypravěčským uměním a osobitým jazykem. Do menších tematických celků. které sledují rytmus lidského života od kolébky do hrobu, rytmus ročních období a společenského života na horské vesnici, zkomponovala autorka své poznatky a propůjčila svému vyprávění i svou lidskou účast, své porozumění a svou lásku. “.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

BURIÁNEK, František. Jarmila Glazarová. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1979. 147, [4] s.

Související články

Seznam českých spisovatelů * Česká literatura v letech 1900-1945

Externí odkazy

[url=http://www.literarky.cz/?p=archiv&text=1334]Dopis[/url] Ludvíka Vaculíka Jarmile Glazarové z roku 1973 * *

Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:České spisovatelky Kategorie:Čeští etnografové Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Členové KSČ Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Nositelé Řádu práce Kategorie:Laureáti Státní ceny Klementa Gottwalda Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Narození 1901 Kategorie:Narození 7. +more září Kategorie:Narození v Malé Skále Kategorie:Úmrtí 1977 Kategorie:Úmrtí 20. února Kategorie:Pohřbení v Malé Skále Kategorie:Ženy.