Cesko.wiki Klimkovice
Author
Albert FloresKlimkovice je město v okrese Opava v Moravskoslezském kraji. Leží asi 6 km severozápadně od Opavy. Své jméno získalo podle řeky Klimkovické. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1377. V Klimkovicích se nachází zámek, který byl postaven v 19. století a slouží jako kulturní a společenské centrum města. Další zajímavostí je místní železniční stanice, která je významným dopravním uzlem regionu. Klimkovice jsou také známé díky místním lázním, které nabízejí širokou škálu terapeutických a relaxačních procedur. Celkem se v Klimkovicích nachází několik kulturních památek, které jsou vyhledávanými turistickými cíli. Město je rovněž obklopeno krásnou přírodou a nabízí možnost pro různé sportovní aktivity.
Klimkovice (německy Königsberg) jsou malé slezské město při jihozápadním okraji Ostravy na nejvýchodnějších výběžcích Nízkého Jeseníku a na okraji Ostravské pánve. Ačkoli město leží v těsném sousedství Ostravy, nemá průmyslový charakter. Žije zde obyvatel. V místní části Hýlov se nacházejí jodová Sanatoria Klimkovice. Mezi Klimkovicemi a Hýlovem byl postaven Tunel Klimkovice, kterým vede dálnice D1. V centru obce se nachází zámek, ve kterém sídlí městský úřad. Ve městě sídlí římskokatolická farnost Klimkovice.
.jpg)
.jpg)
Historie
Název města Klimkovice je odvozen pravděpodobně od zakladatele původní osady s tvrzí Klementa, zvaného Klimek. V roce 1373 jsou Klimkovice údajně poprvé zmiňovány, ale zprávu nelze dnes ověřit. +more První nepochybná zpráva pochází z roku 1416, kdy Beneš II. z Kravař uděluje městu právo odúmrti. Sídlem samostatného panství se město stává za Tasa z Bítova v roce 1451. Hynek II. Bruntálský z Vrbna osvobodil město v roce 1564 od robot a nahradil je odváděným platem a téhož roku povolil stavbu pivovaru na náměstí. Ondřej Bzenec z Markvartovic vystavěl ve městě renesanční zámek a kostel sv. Kateřiny v letech 1578-1579. Nejdéle vlastnili Klimkovice páni Vlčkové (Wilczekové) z Dobré Zemice v letech 1600-1848. V roce 1766 se měšťané zúčastnili velkého nevolnického povstání ve Slezsku. V téže době klimkovický mlynář Jan Augustin jako první oficiálně oznámil hornímu úřadu v Kutné Hoře existenci a vlastnosti uhlí na Ostravsku. Město se stalo sídlem soudního okresu v letech 1850-1938.
Po podpisu Mnichovské dohody byly Klimkovice 9. +more října 1938 obsazeny nacistickým Německem a v jeho rámci začleněny do tzv. Sudetoněmeckých území (Sudetendeutsche Gebiete). 1. května 1939 pak byly začleněny do říšské župy Sudetenland a v jejím rámci patřily do vládního obvodu Opava. Na konci druhé světové války v rámci Ostravské operace zahájila Rudá armáda ve čtvrtek 26. dubna 1945 útok na město, které pak 1. května konečně osvobodila.
Muzeum v Klimkovicích
Muzeum vzniklo v roce 1953. Od roku 1983 je pobočkou Muzea Novojičínska. +more V muzeu jsou instalovány expozice příroda Poodří, historie města a pamětní síň Heleny Salichové. V rámci expozice historie města jsou vystaveny sbírky ševcovské a bednářské dílny a měšťanské domácnosti a v rámci pamětní síně Heleny Salichové její obrazy a dále upomínky na básníka Petra Bezruče a spisovatelku Jarmilu Glazarovou, kteří oba ve městě pobývali.
Pamětihodnosti
zámek - šlechtické sídlo renesančního původu, dnes zde sídlí městský úřad a další * farní kostel sv. Kateřiny * kostel Nejsvětější Trojice * Park Petra Bezruče
Doprava
Klimkovice byly od roku 1911 spojeny s Ostravou parní železnicí, kterou od dvacátých let 20. +more století nahradily na témže tělese elektrické tramvaje provozované Společností moravských místních drah (SMMD). Po utvoření DPMO v roce 1949 byla pod něj začleněna i tato dráha a pod jeho hlavičkou fungovala až do noci z 31. prosince 1977 na 1. ledna 1978, kdy dojela poslední tramvaj do Ostravy. Po dráze se zachoval především násep a dále několik můstků. Nádražní budova v Klimkovicích slouží jako bytový dům. Na tuto dráhu vzpomíná i klimkovická spisovatelka Jarmila Glazarová ve svém stěžejním díle Roky v kruhu.
Veřejná hromadná doprava je v současnosti zajišťována jak ostravským dopravním podnikem (autobusové linky 53 a 64) tak příměstskými linkami provozovanými společnostmi Transdev a Z-Group bus.
Územím města prochází dálnice D1, která zde prochází z části tunelem. Na dálnici se nachází exit 349, kterým prochází silnice II/647 ve směru od exitu Bravantice přes Josefovice, Klimkovice a Václavovice na Porubu. +more Obcí dále prochází silnice II/478 na Polanku nad Odrou. Silnice III. třídy na území města jsou: * III/46417 Josefovice-Olbramice * III/4654 Olbramice-Klimkovice * III/4655 Klimkovice-Hýlov * III/4693 Vřesina-Klimkovice * III/4782 Klimkovice-Svinov.
Části města
Hýlov * Josefovice * Klimkovice (včetně sloučené místní části Lagnov) * Václavovice
Obyvatelstvo
Počet obyvatel města roste: zatímco v červnu 2010 mělo 4 137 obyvatel, počátkem roku 2019 jich bylo již 4 501.
File:Sčítání obyvatelstva 2011, 599549 Klimkovice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Klimkovice roku 2011
Osobnosti
Jan Koppel - rektor olomoucké univerzity, děkan její právnické fakulty, předseda Moravského zemského sněmu * Engelbert Eligius Richter (1796 - 1866), ThDr., profesor církevních dějin, děkan fakulty a rektor univerzity v Olomouci * Ivo Saliger (1894-1987) - malíř, klimkovický rodák * Vladimír Vůjtek - bývalý hráč ledního hokeje, poté trenér * Karel Vůjtek - básník, spisovatel, novinář, fejetonista a překladatel * Jarmila Glazarová - česká spisovatelka, laureátka Státní ceny, národní umělkyně.
Galerie
Soubor:Klimkovice kostel nejsvetejsi trojice 3. jpg|alt=Jedna z nejstarších památek ve městě, která se dochovala ve své původní podobě. +more|kostel Nejsvětější Trojice Soubor:Klimkovice1-287938-1602. jpg|alt=Dva velké požáry v roce 1848 a 1854 zničily veškeré písemné záznamy o vzniku Klimkovic, historické prameny jsou velice mlhavé, přesto ve starém kostelním inventáři z roku 1806 je napsáno, že nejstarší zvon na věži měl nápis s letopočtem 1251. Druhý zvon byl z roku 1261. Z toho se usuzuje, že osada Klimkovice měla už ve 13. stol. dřevěný kostelík s věží. |kostel svaté Kateřiny Soubor:Klimkovice, socha sv. Sebestiana. jpg|alt=Sv. Šebestián je všude považován za ochránce proti moru, je patronem vojáků a válečných invalidů, hrnčířů, koželuhů a zahradníků. Je to světec-mučedník, který ochránil pronásledované křesťany v Římě v dobách vlády císaře Diokleciána. Z císařova rozkazu měl být kvůli tomu usmrcen šípy střelců, jsa přivázán k dřevěnému kůlu. Toto mučení on však zázrakem přežil a jeho křesťanským přívržencům se jej podařilo zachránit, ale později jej znovu dal císař bičovat a dotlouci k smrti železnými sochory. |socha svatého Šebestiána na náměstí Soubor:Klimkovice, zámek (2). jpg|alt=Postaven v letech 1578-79 v renesančním slohu, dnes je dvoupatrovou zděnou čtyřkřídlou budovou čtvercového půdorysu s uzavřeným nádvořím. Až do roku 1854, kdy byl zámek postižen ničivým požárem, měl daleko okázalejší vzhled. Byl o jedno poschodí vyšší a honosil se 4 věžemi a uměleckou fasádou. Celá budova měla 67 místností. Podruhé zámek zcela vyhořel v osvobozovacích bojích v květnových dnech 1945. Tak se z celé nádhery zachovalo jen monumentální schodiště v renesančním slohu s toskánskými sloupy a kamenným kuželkovým zábradlím. V prvním poschodí se dochovaly 2 kamenné portály s bohatou výzdobou. Zajímavostí je nadzemní chodba, spojující zámek s kostelem, kterou vrchnost chodívala na kostelní kůr. Ojedinělou zajímavostí je také jezdecká lavička z pískovce, umístěná v průjezdu do dvora zámku, která sloužila šlechtičnám k nasedání na koně. V podzemí zámku se nachází chodba snad 900m dlouhá, která patrně sloužila jako úniková cesta v době ohrožení. Zámecká zahrada byla v letech 1946-1954 upravena na městský park Petra Bezruče, který po rekonstrukci v roce 1991 získal dnešní podobu. |zámek Soubor:Klimkovice zámek. jpg|zámek Soubor:Klimkovice, Zámecká zahrada, pomník (2). jpg|alt=Pomník obětem 1. světové války vznikl v roce 1925, několikrát změnil svou podobu i umístění. Poslední úpravy kolem památníku proběhly k příležitosti 100. výročí vzniku ČSR v roce 2018. |Památník obětem 1. světové války a Park Petra Bezruče.