Cesko.wiki Jaroslav Arnošt Trpák
Author
Albert FloresJaroslav Arnošt Trpák (15. března 1925, Praha – 4. července 1998) byl český výtvarník, ilustrátor a typograf. Vystudoval Státní grafickou školu v Praze, poté pracoval jako typograf. V roce 1946 začal spolupracovat s mládežnickým časopisem Mladý technik, kde se stal uměleckým redaktorem. Ilustroval také knihy pro děti a mládež, přičemž spolupracoval s mnoha významnými českými spisovateli. Trpák dále působil jako učitel na Střední průmyslové škole grafické v Praze. Byl členem Syndikátu novinářů ČSR, Svazu československých výtvarníků a Ligy moderního výtvarného umění. Jeho práce je charakteristická pro svou originalitu a výtvarnou invenci. Často využíval geometrické tvary a kontrastní barevnost. Získal mnoho ocenění za svou tvorbu, včetně Zlaté medaile na výstavě v Louvru v Paříži v roce 1960. Jaroslav Arnošt Trpák zemřel 4. července 1998 ve věku 73 let. Jeho dílo je dodnes patrné ve veřejném prostoru v mnoha ilustracích, plakátech a publikacích.
Jaroslav Arnošt Trpák (15. července 1892, Jindřichův Hradec - 18. května 1968, Praha) byl pražský novinář, redaktor, prozaik, překladatel z angličtiny. Prostřednictvím svých novinových článků se věnoval propagaci aviatiky, automobilismu a celkově aktivního způsobu života. Nejvíce je dnes známý jako autor propagačního názvu Česká Kanada.
Život
J. A. +more Trpák se narodil v Jindřichově Hradci, v rodině učitele Jana Trpáka st. (1849-1928) a manželky, rozené Zemanové (1860-1941). Ke svému rodišti se po celý život hlásil a propagoval ho jako příhodnou rekreační destinaci. Jeho otec, později místní ředitel národní školy, byl známý ve městě pro nezištnou osvětovou, kulturní a vzdělávací činnost. Od roku 1909 byla rodina Jana Trpáka st. (tehdy již ve výslužbě) policejně hlášena na Královských Vinohradech. Jan Trpák byl nejmladším ze tří synů Jana Trpáka st.
V roce 1914 narukoval jako vojín do první světové války, v roce 1916 se jako invalida vrátil.
Za okupace se krátce podílel na činnosti ilegální buňky v tiskárně, během Pražského povstání bojoval na barikádách. Po osvobození krátce pracoval v propagačním oddělení Rudého práva. +more Po obvinění z kolaborace a vysilující snahy o svou obhajobu se stáhl do ústraní.
Zemřel v Praze, místo posledního odpočinku se nepodařilo identifikovat.
Novinářská kariéra
Svou novinářskou kariéru Trpák zahájil ve svých dvaceti letech jako dopisovatel pražských listů z Bulharska a následně z Ruska. Posléze byl spojen především s deníkem Národní politika. +more V polovině dvacátých let na několik let zakotvil v Národních listech, kde určitou dobu působil i jako hlavní redaktor.
Příležitostně psal i pro Lidové noviny. Po odchodu z Národních listů působil v lounském listu Naše stráž, odkud přešel do listu Venkov, který vydávali pražští agrárníci. +more V jeho redakci působil i během války, než byl z redakce pro svou neochotu psát články v duchu okupační politiky vyštván. Nicméně v deníku Venkov 14. 3. 1942 jím podepsaný - značně proněmecký - článek Národ v konečném stadiu vyšel.
Vznik názvu Česká Kanada
Počátkem 20. let odjel Trpák na asi roční pobyt do Ameriky. +more Vliv tohoto zaoceánského pobytu lze vystopovat jak v jeho pozdějších překladech s indiánskou tematikou, tak i v neobvyklém názvu, kterým začal označovat svůj rodný kraj.
S rozmachem rekreace a turistiky došel k názoru, že sebekrásnější Jindřichohradecko se pro turisty nestane lákadlem samo od sebe. Pod vlivem amerického marketingu vymyslel název, kterým se snažil zdůraznit jedinečnost rodného kraje a zároveň uspokojit rekreanty, kteří pokukovali po zahraničních destinacích. +more Oficiálně název Česká Kanada poprvé použil v roce 1928. V dalších letech se také propagaci České Kanady aktivně věnoval. Promyšlený propagační název se pak brzy stal veřejným majetkem.
Dílo
Kromě velkého množství novinových článků, které Trpák psal v rámci své novinářské profese, především v období svých vleklých nemocí, napsal nebo přeložil několik knih. Jako první do češtiny převedl populární knihy spisovatelky Richmal Cromptonové o Williamovi, resp. +more Jirkovi, postrachu rodiny.
Vlastní práce
Morituri. Válečné obrazy z pole. +more Praha : Tiskové a vydavatelské družstvo českých socialistů, 1919. * Naši ptáci v klecích. Pokyny k chovu a plemenitbě nejoblíbenějších českých ptáků zrnozobých, praktická pojednání o kleci… I. , Zrnozobí. Praha-Smíchov : Zvířena (A. Král), 1925. * Holátka majora polního letce Tomáše. Původně vyšlo jako povídka na pokračování v časopise Malý čtenář (1931), s ilustracemi Zdeňka Buriana; samostatně jako sběratelský e-book v roce 2014.
Překlady (výběr)
Jeyrson, R. : Mezi texasskými cowboyi. +more Přeložil J. A. Trpák. Praha : A. Král, 1925. * Moorehead, W. K. : Indiánští hrdinové (v orig. Warren King Moorehead). Upravil J. A. Trpák. Edice: Příroda, technika, věda, č. 4. Praha : F. Topič, 1925. * Kearton, C. : Můj přítel Toto. Šimpanzova dobrodružství a příběhy na cestě z Konga do Londýna. Přeložil J. A. Trpák. Praha : Pražská akciová tiskárna, 1927. * Cromptonová, R. : Jirka, postrach rodiny. Svazek I. , II. , IV. až VII. Z angličtiny přeložil J. A. Trpák. V Praze : Jos. R. Vilímek. 1935-1940. * Wodehouse, P. G. : Mladí páni v kamaších (v orig. Young Men in Spats). Z angličtiny přeložil J. A. Trpák. V Praze : Jos. R. Vilímek, 1938.
Odkazy
Reference
Literatura
Ottův slovník naučný nové doby. Díl 6, sv. 2. Praha 1943.
Externí odkazy
Kategorie:Narození 1892 Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Úmrtí 1968 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Jindřichově Hradci Kategorie:Úmrtí v Praze