Jaroslav Borka

Technology

12 hours ago

Author

Jaroslav Borka byl český malíř a grafik, představitel generace výtvarníků, kteří se začali uplatňovat na české výtvarné scéně po druhé světové válce. Narodil se 4. února 1927 v Třinci a zemřel 11. října 2014 ve Svobodných Hamrech. Borka se vzdělával na Pražské akademii výtvarných umění, kde patřil mezi žáky profesora Zdeňka Sýkory. Jeho tvorba byla ovlivněna abstraktním uměním a surrealismem. Vytvářel především olejomalby a kresby, ve kterých se věnoval hledání nových způsobů vyjadřování a experimentování s formou a barevností. Borkovo dílo se vyznačuje geometrickými tvary, abstraktními obrazy a kolážemi. Jeho práce byla ovlivněna také duchem doby a kritikou totalitního režimu. Patřil mezi zakládající členy umělecké skupiny Konfrontace, která se snažila o propojení umění a života. Jaroslav Borka měl během svého života několik samostatných výstav v Československu i zahraničí. Kromě svého výtvarného umění se také zabýval pedagogickou činností. Působil jako pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze a ovlivnil mnoho mladých umělců. Jaroslav Borka je považován za významného českého výtvarníka 20. století. Jeho dílo je zastoupeno v mnoha českých a zahraničních galeriích a sbírkách.

Jaroslav Borka (* 18. října 1952 Mariánské Lázně) je český politik, v letech 2013 až 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2000 až 2020 zastupitel Karlovarského kraje (v letech 2008 až 2014 náměstek hejtmana), od roku 1998 zastupitel města Karlovy Vary, člen KSČM.

Život

Po absolvování Střední všeobecně vzdělávací školy v Mariánských Lázních (maturoval v roce 1970) vystudoval obor ruský jazyk - tělesná výchova na Pedagogické fakultě v Plzni v letech 1970 až 1975 a získal titul Mgr. V rámci studia absolvoval půlroční studijní pobyt v tehdejším Sovětském svazu ve Volgogradu.

Po návratu ze základní vojenské služby (1976 až 1977) učil až do roku 1984 na Základní škole v Teplé, kam sám jako žák chodil. Následně byl až do roku 1989 zaměstnán v organizacích KSČ. +more V roce 1993 získal živnostenský list a začal podnikat, od roku 1995 se uvádí jako společník ve firmě VNB trade, spol. s r. o. Od roku 1996 byl také asistentem poslance.

V letech 2000 až 2009 figuroval ve statutárních orgánech Karlovarské teplárenské, a. s. +more (nejprve jako člen dozorčí rady a od roku 2002 jako člen představenstva). V letech 2010 až 2011 byl také členem představenstva Karlovarské krajské nemocnice, a. s.

Jaroslav Borka je ženatý (manželka Věra pracuje v květinářství jako floristka) a má dvě děti (syna Ivana a dceru Veroniku).

Politické působení

Od roku 1990 je členem KSČM, působil jako vedoucí Okresní organizace KSČM.

Do politiky vstoupil, když byl v komunálních volbách v roce 1998 zvolen za KSČM do Zastupitelstva města Karlovy Vary. Mandát zastupitele města pak obhájil v komunálních volbách v roce 2002, v roce 2006, v roce 2010 a v roce 2014 (vždy za KSČM). +more V zastupitelstvu působil také jako člen Kontrolního výboru, člen Výboru pro místní rozvoj a integraci do EU a předseda Komise pro metodiku v oblasti bytové politiky a přidělování bytů.

Do vyšší politiky se dostal, když byl v krajských volbách v roce 2000 zvolen za KSČM do Zastupitelstva Karlovarského kraje. Mandát krajského zastupitele pak obhájil v krajských volbách v roce 2004, v roce 2008 a v roce 2012. +more Ve všech čtyřech krajských volbách byl kandidátem KSČM na hejtmana Karlovarského kraje. Této funkce se mu sice dosáhnout nepodařilo, ale v letech 2008 až 2012 byl náměstkem hejtmana pro oblast majetkoprávní a vnitřních věcí, působil jako člen Bezpečnostní rady Karlovarského kraje a v listopadu 2012 byl zvolen 1. náměstkem hejtmana pro oblasti ekonomika a vnitřní záležitosti. Funkci opustil v únoru 2014 kvůli svému zvolení poslancem. Ve volbách v roce 2016 opět obhájil za KSČM post zastupitele Karlovarského kraje. Kandidoval také ve volbách v roce 2020, ale tentokrát neuspěl.

Třikrát rovněž kandidoval za KSČM do Senátu PČR, a to v obvodu č. +more 1 - Karlovy Vary. Nejprve v roce 1998, kdy se ziskem 13,25 % hlasů skončil na čtvrtém místě a nepostoupil ani do druhého kola. Po druhé v roce 2004, kdy opět nepostoupil ani do druhého kola (třetí místo; 16,55 % hlasů) a po třetí v roce 2010, kdy skončil se ziskem 12,23 % hlasů na pátém místě opět v prvním kole.

Dvakrát neúspěšně kandidoval v Karlovarském kraji do Poslanecké sněmovny PČR, a to v roce 2006 a v roce 2010. Změna přišla až ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2013, když kandidoval na druhém místě kandidátky KSČM v Karlovarském kraji a byl zvolen poslancem. +more Získal totiž 1 824 preferenčních hlasů a přeskočil tak i lídra Pavla Hojdu, který se vzhledem k zisku jednoho mandátu pro KSČM v Karlovarském kraji do Sněmovny vůbec nedostal. Tato skutečnost však vyvolala roztržku v karlovarské KSČM, protože Pavel Hojda věřil, že mu Jaroslav Borka post přenechá. Ten se však rozhodl, že opustí funkci náměstka hejtmana a bude poslancem. Hojda k tomu uvedl, že Borka ještě před volbami slíbil, že do Sněmovny nevkročí. Borka to však odmítá s tím, že případné přenechání funkce slíbil jen mladšímu kolegovi Vladimíru Zimovi.

V poslanecké sněmovně jako první upozornil na problematiku hospodaření se strategickými surovinami, konkrétně na plánovanou těžbu lithia australskou společností European Metal Holding (EMH). 19. +more ledna 2017 poprvé [url=http://www. psp. cz/eknih/2013ps/stenprot/054schuz/s054243. htm]interpeloval[/url] ve věci těžby lithia tehdejšího předsedu vlády Bohuslava Sobotku. Těžbou lithia se pak začal systematicky zabývat, je autorem [url=https://ceske-lithium. webnode. cz/historie/]webu[/url], který komplexně popisuje celou kauzu lithium a stále jej aktualizuje.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017 byl lídrem KSČM v Karlovarském kraji. Mandát se mu však obhájit nepodařilo, strana nezískala v kraji ani jeden mandát.

Stíhání v kauze ROP Severozápad

V červnu 2017 jej vydala Poslanecká sněmovna PČR ke stíhání Policii ČR, a to v souvislosti s kauzou dotačních podvodů v Regionálním operačním programu Severozápad. Následně v červenci převzal od policie obvinění.

V srpnu 2017 policie obstavila jeho majetek, konkrétně byt a podíly na společných prostorách domu v obci Teplá na Chebsku, pětinový podíl na pozemku v Teplé a pozemky na Vysočině, jejichž hodnota podle cenové mapy dosahuje výše maximálně tři miliony korun.