Jaroslav Otruba

Pražské metro Prostějov poblíž nádraží, čelní pohled SUDOP administrativně-provozní budova, Praha-Žižkov Vítězný projekt Vřídelní kolonáda Karlovy Vary 1961 Vřídelní kolonáda Karlovy Vary 1975 Jaroslav Otruba (11. listopadu 1916 Olomouc - 5. února 2007 Praha) byl český architekt, urbanista, designér a malíř. Je znám především jako autor barevných hliníkových obkladů trasy pražského metra „A“, které bývají přirovnávány k výtvorům op-artu 60. let.

Život

Mládí a vzdělání

Jaroslav Otruba se narodil v Olomouci, jako syn truhláře.

Sedmileté středoškolské studium dokončil Jaroslav Otruba na I. státní reálce v Praze-Karlíně. +more V roce 1934 nastoupil na Vysokou školu architektury a pozemního stavitelství v Praze, kde studoval architekturu u prof. Mendla, urbanismus u prof. Mikuškovice a kresbu a malbu v ateliéru prof. Blažíčka. Za okupace, po uzavření vysokých škol, kdy musel přerušit studia, nastoupil do projekční kanceláře akad. arch. F. Stalmacha a J. Svobody v Praze, a jako architekt zde pracoval do roku 1945. V témže roce vykonal státní zkoušku (s vyznamenáním), jejíž absolutorium mu Ministerstvo školství přiznalo se zpětnou platností, k roku 1940.

Po válce přijal místo asistenta na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, a zapojil se do budování Ústavu architektury staveb zdravotnických. Zde pracoval na obsáhlé teoretické studii operačních oddělení nemocnic, a následně ji předložil jako disertační práci. +more Na jejím základě byl v roce 1953 jmenován doktorem technických věd.

V letech 1957-1959 vypracoval dvoudílnou habilitační práci na téma „porodní ústavy“ - ta však nebyla nikdy posouzena.

Kariéra

Od roku 1945 až do roku 1959 působil Jaroslav Otruba na Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze. Zpočátku se zde (jako asistent) zúčastnil budování Ústavu architektury staveb zdravotnických, a v roce 1959 byl kolegiem děkana vybrán pro projekční práce na výstavbě ČVUT, v Praze-Dejvicích. +more Vzhledem k politickým změnám na fakultě, a nátlaku na pedagogy, kteří se nepodrobili tehdejším politickým požadavkům, se Otruba v roce 1960 rozhodl sám odejít. Poté získal pozici vedoucího projektanta ve Státním ústavu dopravního projektování, a v roce 1970 byl delimitací převeden do nově vzniklého Metroprojektu, jako hlavní architekt pro přípravu a realizaci pražského metra, trasy „A“ a „C“.

Dílo

Mezi projekty Jaroslava Otruby, realizované v první fázi, náleží zejména několik převážně dopravních staveb: budova nádraží, hotelu a dvou obytných domů pro železniční zaměstnance v Prostějově z roku 1947 (realizace 1948-1952), následujícího roku projekt nádražní budovy v Řečkovicích u Brna (realizace 1948-1952), či v Přibyslavi realizovaný projekt dvou z celkem tří typů výpravčích budov na dráze Havlíčkův Brod - Brno (realizace 1949).

V pozdějším období 60. a 70. +more let 20. století to byl kancelářský komplex inženýrských a průmyslových staveb v Praze-Vršovicích (realizace 1965-1967), administrativní budova v Praze na Kubánském náměstí (realizace 1964-1966), budova Generálního ředitelství dálnic v Praze 2 - na Vinohradské třídě (realizace 1968-1974), a administrativně-provozní budova Ministerstva dopravy v Praze na Žižkově, v Olšanské ulici (realizace 1968-1974).

Patrně nejznámějším projektem je Otrubova Vřídelní kolonáda v Karlových Varech z roku 1961, která ovšem byla součástí širšího konceptu na architektonicko-urbanistické řešení městského lázeňského centra, jež jako celek realizováno už nebylo.

Na pražské Fakultě architektury a pozemního stavitelství ČVUT vedl letech 1945-1960 semináře z typologie, a přednášel o základních architektonických prvcích a o metodice oboru. Ing. +more arch. Jiří Siegl, jeden z jeho studentů, se vyjádřil slovy: „Dr. Jaroslav Otruba nám imponoval svou noblesou. Měli jsme radost z toho, jak si úspěšně vedl i v mezinárodních architektonických soutěžích, a velice jsme si vážili jeho názoru, kterým komentoval studentské práce. Byl profesionál každým coulem, a když něco řekl, bylo o čem přemýšlet…“ (Bydlení, 16. 12. 2012).

Soutěže

Již v roce 1940, ještě s nedokončeným vysokoškolským vzděláním, předložil jako spoluautor soutěžní návrh na úpravu Karlova náměstí v Praze. Po osvobození se zúčastnil mnoha soutěží, a to nejen tuzemských, v nichž získal řadu ocenění, např. +more v soutěži na Státní divadlo a operu v Brně z roku 1956 (III. cena ve veřejné části a II. cena ve vyzvané užší části soutěže), v roce 1960 soutěž na architektonicko-urbanistické řešení lázeňského centra Karlových Varů (I. cena v užší části soutěže), v roce 1966 soutěž na architektonicko-urbanistické řešení areálu Františkových Lázní (I. cena), nebo ve spolupráci s Janem Šrámkem soutěž na odbavovací halu Hlavního nádraží v Praze v roce 1970 (I. cena).

Zúčastňoval se i zahraničních soutěží. Získal páté umístění v mezinárodní soutěži na architektonicko-urbanistické řešení Náměstí národů v Ženevě v roce 1957, v roce 1958 se zúčastnil mezinárodní soutěže na výstavbu radnice v kanadském Torontu, na památník padlým v Osvětimi; v roce 1962 následovala mezinárodní vyzvaná soutěž na řešení hlavního nádraží v Sofii (ve spolupráci s arch. +more Jindřichem Krisem), a v roce 1965 mezinárodní soutěž na EUROKURSAL SAN SEBASTIAN ve Španělsku.

Za vytvoření základní koncepce architektonického řešení stanic metra trasy „C“, otevřené veřejnosti v roce 1978, byla Otrubovi udělena Cena hlavního města Prahy.

V roce 1976 byl přihlášen Otrubův design na obložení staničních tunelů metra trasy „A“ pomocí barevných hliníkových desek jako autorský návrh. Vynález byl schválen, autorské osvědčení vydáno posléze, 1. +more 12. 1982, pod číslem 189280.

Malíř

Otrubovy obrazy zahrnují několik námětových okruhů, jejichž společným jmenovatelem je město a jeho proměny.

Zpočátku Otruba maloval olejovými barvami, ale brzy si oblíbil techniku malby novodobými syntetickými akrylovými barvami na papíře. Svoje obrazy nikdy nechtěl vystavovat ani prodávat, jsou uchovávány v soukromých sbírkách jeho přátel v Evropě, USA a Austrálii. +more Jediná výstava jeho děl se uskutečnila v hale Obvodního ústavu národního zdraví v Mostě roku 1983, pod názvem „Město v obrazech Jaroslava Otruby“ a v roce 2009 prodala vdova po architektovi jeden jeho obraz pražské Galerii Kodl.

Odkazy

Reference

Literatura (zmínky o díle)

Vylita, B. , Proměny vřídelní kolonády, Karlovarský lázeňský časopis, Karlovy Vary, 4/5, 1967 * Pražské Metro, Československý architekt, Praha, 24. +more 5. 1974, strana 4-5 * Karlovy Vary - Gagarinova Kolonáda, Květy, 5. 8. 1976, strana 64 * Poche, E. a kol. , : Umělecké památky Čech 2 (K-O), Praha, 1978, 33 * Šlapeta, Vladimír, Praha 1900 - 1978, Průvodce po moderní architektuře, Praha, 1978 * Filosofie tohoto Města, Deník Ústředního Výboru ČSTV, Brno, 1. 9. 1978, roč. XXVI, strana 1 a 4 * Šimoníková, Jaromíra, Interiérová tvorba, Odeon, Praha 1982 * Hyliš, Jiří, Ing. arch. , Ing. arch. Dr. Jaroslav Otruba osmdesátiletý, Obec architektů, Informační servis, listopad 1996, . c22 * Připadám si jako nejstarší exponát, říká jeden z duchovních otců pražského metra, Deník Slovo, 29. 4. 1999 * Bešťáková, K. , Gargula, M. , Carlsbad - Karlovy Vary: … místa známá i neznámá, Karlovy Vary, 38/41, 2005 * Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha, 2006 * Zeman, L. , Kolonády v západočeských lázních, 164/168, Sborník muzea Karlovarského kraje 16/2008, Cheb, 159/190, 2008 * Myslivečková, Olga, Světácké Metro, Stylový Magazine, Lidové noviny, (měsíční příloha), 7. 5. 2014 * Lukeš, Zdeněk, Co metro dalo Pražanům, Horizont, Lidové noviny, 9. 5. 2014 * Kratochvíl, Petr; Lukeš, Zdeněk; Hroch, Pavel; Praha moderní 4. díl, Velký průvodce po architektuře 1950 - 2000, Paseka, 2015.

Externí odkazy

[url=http://www. arch-pavouk. +morecz/index. php/component/search/. searchword=jaroslav%20otruba&searchphrase=all&Itemid=435]arch pavouk. cz: Jaroslav Otruba[/url] * [url=http://tvstav. cz/clanek/3062-první-metro-vyjelo-před-40-lety-dostavělo-se-s-dvoumesíčním-předstihem]tvstav. cz: První metro vyjelo před 40 lety[/url] * [url=http://departments. fsv. cvut. cz/k135/wwwold/webkurzy/PRAHA. data/Components/muzeum_a. html]cvut. cz: Metro, stanice Muzeum A[/url] * [url=http://praha. idnes. cz/foto. aspx. r=praha-zprávy&c=A140506_145712_praha-zpravy_jb&foto=JB53069c_12. jpg]idnes. cz: Fotografie obkladů na trase A[/url] * [url=http://slavnestavby. cz/. i=3216/hlavní-nádraží]Slavné stavby. cz: Hlavní nádraží[/url] * [url=http://www. dpp. cz/download-file/11508/nový-soubor. pdf]DP Kontakt č. 9/2015[/url] * [url=http://www. iprpraha. cz/uploads/assets/uap_pdf/UAP_prilohy_k_jevum/14_architektonicky_cenne_stavby_a_soubory_text. pdf]Územně analytické podklady Praha (str. 36 - zmínka)[/url] * [url=http://virtualni. praha. eu/namesti/kubanske-namesti. html]Virtuální Praha. eu: Kubánské náměstí[/url] * [url=http://www. bydleni-iq. cz/architektura-a-design/rozhovory/rozhovor-s-jirim-siegelem/]Architektura a design: Rozhovor s Jiřím Siegelem[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160815195016/http://www. vutium. vutbr. cz/tituly/pdf/ukazka/80-214-2807-4. pdf]VUT Brno, České výtvarné umění a architektura 60. let 20. století (zmínka na str. 20)[/url] * [url=http://kultura. zpravy. idnes. cz/aukce-obklady-metra-0o7-/vytvarne-umeni. aspx. c=A141020_151017_vytvarne-umeni_vha]idnes. cz: Aukce - obklady metra[/url] * [url=https://is. cuni. cz/webapps/zzp/download/120108773]UK, Architekt Ivo Klimeš a proměny divadelní architektury (pouze zmínka v literatuře)[/url] * [url=http://www. halonoviny. cz/articles/view/23345075]Haló noviny: Pražské metro slaví čtyřicátiny[/url] * [url=http://www. pamatkyaprirodakarlovarska. cz/karlovy-vary-vridelni-kolonada]Památky a příroda Karlovarska. cz: Karlovy Vary - vřídelní kolonáda[/url] *.

Kategorie:Čeští architekti Kategorie:Čeští malíři 20. +more století Kategorie:Čeští designéři Kategorie:Absolventi Fakulty architektury ČVUT Kategorie:Narození 11. listopadu Kategorie:Narození 1916 Kategorie:Narození v Olomouci Kategorie:Úmrtí 5. února Kategorie:Úmrtí 2007 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži Kategorie:Čeští malíři 21. století.