Jaroslav Prager

Jaroslav Prager (13. dubna 1863 Žitětín - 27. března 1902 Praha-Nové Město), uváděný i s příjmením Práger nebo Prágr, byl český lékař, kabaretní herec, zpěvák a autor textů k písním. V letech 1896-1900 léčil v pražské ordinaci zejména gynekologická a pohybová onemocnění za pomoci masáží a cvičení. Od 80. let 19. století vystupoval v komických rolích na studentských, vlasteneckých a dobročinných zábavách v Praze i na venkově. Angažoval se v českožidovské komunitě. Napsal slova k několika populárním kupletům, např. Vždyť jsme jen jednou na světě.

Život

Studium a zaměstnání

Inzerát Pragerovy ordinace z r. +more 1899 Podle záznamu v matrice se narodil 13. dubna 1863 v Žitětíně u Jičína, byť některé zdroje uvádějí datum 15. dubna. Absolvoval gymnázium v Jičíně, Hradci Králové a Praze. Potom studoval medicínu v Praze a Vídni. 13. července 1895 promoval na české lékařské fakultě.

Pracoval zprvu jako operatér na gynekologické klinice prof. Pawlíka ve všeobecné nemocnici. +more Na konci roku 1896 si otevřel vlastní ordinaci na Václavském náměstí. Zaměřil se na léčení švédskou masáží a zdravotní gymnastikou. Pomáhal pacientům a pacientkám s chronickými ženskými nemocemi, písařskou křečí, ischiasem, revmatismem i jinými obtížemi.

Veřejná a umělecká činnost

Nejpozději od 80. let s úspěchem účinkoval na zábavných představeních. +more Již jako student byl v Praze i na venkově známý jako humorista. Například v roce 1884 byl členem plesového výboru mediků a téhož roku vystoupil jako „eskamotér“ na benefičním večírku pražského studentského spolku „Štítný“ v Benešově. V pozvánce na další výlet do Benešova, tentokrát organizovaný o rok později spolkem českých akademiků-židů, byl zmiňován jako „dobře v Praze známý“ a jeden z těch, kdo ručí za zdar zábavy. Roku 1886 vystupoval na přátelském večeru nově zřízené Občanské besedy v Berouně. Velmi aktivní byl například v roce 1893, kdy spolu s dalšími účinkoval na zábavě živnostníků v Karlíně, na matiční slavnosti na Výstavišti (v rámci Českého varieté s J. Švábem-Malostranským aj. ), na humoristickém večírku v sále Svatováclavské záložny, na nádraží Bruska (oboje mj. s J. Švábem), pro spolek asekuračních úředníků na Smíchově a občanskou besedu v Novém Strašecí, na posvícenské zábavě ve Velvarech a na sokolské oslavě v Městci Králové. K jeho častým společníkům patřili komici Josef Wanderer (Vanderer) a Cyril Kočí.

V roce 1894 uspořádal jako předseda Akademiků žižkovských zábavně poučný „dýchánek“, spojený s přednáškou profesora E. Kaufmanna a humoristickým programem, v němž účinkoval. +more V rámci téhož spolku přislíbil podporu iniciativě na vybudování Žižkova pomníku a věnoval na ten účel honorář z jednoho představení. Vystoupil i na druhém žižkovském „dýchánku“ a pro čtenářskou besedu v Mnichově Hradišti. Jeho hereckými partnery byli v tomto roce Cyril Kočí a Hanuš Škrlík. Asi čtyři měsíce před promocí se zapojil do benefiční matiční slavnosti v Národním domě na Vinohradech a s C. Kočím přispěl ke koncertu pěveckého spolku na Zbraslavi. Téhož roku (1895) také ještě účinkoval na národopisné výstavě a na mikulášské a silvestrovské zábavě v Měšťanské besedě.

Roku 1898 byl zvolen do výboru pražského odboru Národní jednoty českožidovské. Nadále byl členem spolku českých akademiků-židů; na schůzi výboru například neúspěšně navrhoval, aby do tohoto sdružení nebyli nadále přijímáni studenti německých škol. +more Na silvestrovské zábavě kroužku českožidovského dorostu roku 1899 jako režisér úspěšně nastudoval jednoaktovku Damoklův meč.

Závěr života

Po vánocích 1900 byl přijat do ústavu pro choromyslné a tam 27. března 1902 zemřel. +more Matrika uvádí místo úmrtí v čp. 460-II (tj. Ke Karlovu 460/11, Praha 2-Nové Město - jedna z budov Všeobecné fakultní nemocnice) a jako příčinu smrti atrofii mozku. Pohřben byl na novém židovském hřbitově.

Současníci na něj vzpomínali jako na výborného humoristu a nedostižného interpreta svých skladeb. Pobavil každého a získal si oblibu mezi studenty i v širokých vrstvách obyvatel.

Památku na něj se rozhodl udržovat zejména kroužek českožidovského dorostu, z vděčnosti za jeho režisérské působení v dramatickém odboru a obecně za spolkové aktivity. Vyzývali k hojné účasti na pohřbu a krátce poté vyhlásili sbírku na vybudování náhrobku. +more V listopadu 1902 k tomu účelu také uspořádali vzpomínkový benefiční večer v Plodinové burze. Pomník na novém židovském hřbitově byl slavnostně odhalen 24. ledna 1904.

Dílo

Byl autorem textů k několika písním (kupletům), pro které složil hudbu Karel Pospíšil. Například: * Vždyť jsme jen jednou na světě * Božíčku mladost - to je přec radost * Tyhle Češky to jsou děvy

V dobových pramenech najdeme i jiné písně, které zpíval (např. Když jen pámbíček zdravíčko dá; Trošičku líbat, trošičku hladit; O tichou soustrast se prosí), ale bez určení autora.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Píseň [url=https://www. youtube. +morecom/watch. v=TbwVziaHVd8]Vždyť jsme jen jednou na světě[/url] v podání skupiny Patrola Šlapeto * [url=http://digi. nacr. cz/prihlasky2/. action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=482&folium=656]Pragerova přihláška k pobytu v Praze[/url].

Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Čeští komici Kategorie:Čeští textaři a libretisté Kategorie:Čeští zpěváci Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Narození 1863 Kategorie:Narození 13. +more dubna Kategorie:Narození v Žitětíně Kategorie:Úmrtí 1902 Kategorie:Úmrtí 27. března Kategorie:Úmrtí na Novém Městě (Praha 2) Kategorie:Pohřbení na Novém židovském hřbitově na Olšanech Kategorie:Muži.