Jaroš z Pušperka

Jaroš z Pušperka (též uváděn jako Jaroš ze Slivna a Poděhus, okolo 1210 - 24. nebo 26. února 1272) byl český šlechtic, politik a válečník z rodu pánů ze Slivna, téměř celoživotně působící na dvoře českých králů Václava I. a Přemysla Otakara II. Účastnil se králových bojů patrně v bitvě u Olomouce, jistě pak v bitvě u Kressenbrunnu. Zastával také úřad purkrabího Pražského hradu, posléze pak na hradech Loket a Cheb.

Životopis

Jaroš pocházel ze starého českého šlechtického rodu pánů ze Slivna, odvozující svůj původ od vsi Dolní Slivno ve středočeském Pojizeří. Narodil se patrně na rodové tvrzi. +more Byl synem Alberta ze Slivna.

Kariéra

Věnceslav Černý: Čeští železní páni v bitvě u Kressenbrunnu (Jaroš znázorněn veprostřed) Poprvé je uváděn roku 1237 jako majitel vsi Poděhusy (Poďousy) nedaleko Zásmuk v Polabí. +more Uvádí se jako dvořan krále Václava I. , v letech 1239 až 1248 je uváděn jako nejvyšší královský číšník, následně po vypuknutí sporu mezi ním a jeho synem stál na straně kralevice Přemysla Otakara II. Velmi pravděpodobně se podílel na bitvě u Olomouce roku 1253, kde se česká vojska střetla s uherským a kumánským vojskem. Téhož roku získal úřad nejvyššího purkrabího Pražského hradu, který vykonával až do roku 1264. Rovněž je připomínána jeho zásadní úloha v bitvě u Kressenbrunu, kde vedl Přemyslovu těžkou jízdu (tzv. železní páni) a dopomohl tak k porážce vojsk králova bratrance, uherského krále Bély IV. .

Roku 1264 se stal purkrabím na Lokti a v době, kdy Přemysl Otakar II. kontroloval Chebsko, od roku 1267 purkrabím Chebu. +more Po získání hradu Pušperk na Klatovsku používal přídomek z Pušperka. Předpokládá se, že právě on hrad okolo roku 1260 založil, neboť v souvislosti s ním existuje první písemná zmínka o hradu, který pojmenoval podle svého erbu, ve kterém měl lišku. Těsně pod hradem vedla starodávná zemská silnice z Klatov přes Poleň k Horšovskému Týnu, která spojovala české země s Bavorskem. Poslední zmínkou z Jarošova života je jeho podpis na dokumentu míru mezi Přemyslem Otakarem II. a Štěpánem Uherským.

Úmrtí

Jaroš z Pušperka zemřel 24. nebo 26. +more února 1272, ve věku přibližně šedesáti let. Byl pohřben v Anenském klášteře na Starém městě v Praze. Jaroslava ze Šternberka, který vznikl na místě Jarošova hrobu v 17. století Poté, co byl v rámci josefinských reforem roku 1782 klášter zrušen, byl náhrobek roku 1785 přesunut do kostela ve františkánském klášteře v Zásmukách.

Vinou historických dezinterpretací je pravděpodobné, že Jarošova osobnost pomohla vytvořit mýtus o Jaroslavu ze Šternberka, fiktivnímu předku rodu Šternberků.

Rodina

Se svou manželkou manželkou Kateřinou měli několik dětí, včetně syna Alberta ze Slivna a Poděhus.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. dolnislivno. +morecz/historicke-osobnosti/ds-4949]Historie obce Dolní Slivno[/url] * [url=https://kramerius5. nkp. cz/view/uuid:da4a7080-eb9a-11e4-a511-5ef3fc9ae867. page=uuid:b6c74770-13c0-11e5-a599-5ef3fc9bb22f]Ottův slovník naučný: Ze Slivna[/url].

Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Narození ve 13. +more století Kategorie:Úmrtí v roce 1272 Kategorie:Muži Kategorie:Nejvyšší pražští purkrabí Kategorie:Čeští válečníci Kategorie:Pohřbení v klášterech v Praze.