Jean-Sifrein Maury

Technology

12 hours ago

Author

Jean-Sifrein Maury (28. června 1746 ve Valréas - 10. května 1817 v Římě) byl francouzský římskokatolický kněz a spisovatel. Působil jako pařížský arcibiskup (1810-1814) a titulární biskup v italském Montefiascone (1794-1816). V roce 1794 byl jmenován kardinálem. V roce 1785 se stal členem Francouzské akademie, ze které byl dvakrát vyloučen.

Život

Jean-Sifrein Maury studoval v kněžském semináři Saint-Charles v Avignonu. Ve svých 20 letech odešel do Paříže, kde v roce 1766 publikoval své první dvě knihy. +more O rok později byl jmenován podjáhnem v Meaux V roce 1769 byl vysvěcen na kněze a roku 1775 se stal kanovníkem a oficiálem biskupa v Lombez. V roce 1781 byl jmenován farářem v Lihons v diecézi Noyon. Dne 27. ledna 1785 se stal členem Francouzské akademie.

V roce 1789 byl zvolen jako zástupce duchovenstva do generálních stavů. Hájil zájmy kněžích a šlechty proti třetímu stavu. +more Bojoval proti emancipaci židů, protestoval proti civilní ústavě kléru a bránil papežskou autoritu. Když bylo Ústavodárné shromáždění rozpuštěno, emigroval z Francie a pobýval v Koblenzi a poté v Římě. Působil jako vyslanec papežské kurie ve Frankfurtu nad Mohanem.

Papež Pius VI. +more jej dne 21. února 1794 jmenoval kardinálem s titulem kardinál-kněz u kostela Trinità dei Monti a titulárním biskupem v Montefiascone. Jean-Sifrein MauryBěhem Prvního císařství aktivně podporoval Napoleona I. V roce 1806 byl jmenován senátorem a stal se opět členem Francouzské akademie. V roce 1810 se stal pařížským arcibiskupem i proti vůli papeže Pia VII. Během Restaurace Bourbonů byl v roce 1814 kvůli svým vztahům s Napoleonem zbaven funkcí i členství v Akademii a proto opustil Francii a odejel do Říma, kde jej Pius VII. za jeho předchozí neposlušnost nechal na šest měsíců uvěznit v Andělském hradu.

Dílo

Jean-Sifrein Maury byl autorem několika knih o francouzských panovnících a světcích. * Éloge du roi Stanislas le Bienfaisant, 1766 * Éloge funèbre de Monseigneur le Dauphin, 1766 * Éloge de Charles V, roi de France, 1767 * Discours sur les avantages de la paix, 1767 * Éloge de Fénelon, 1771 * Panégyrique de Saint Louis, 1772 * Panégyrique de Saint Augustin, 1775 * Essai sur l'éloquence de la chaire, 1777 * Panégyrique de Saint Vincent de Paul, 1785