Cesko.wiki Jeřáb americký (strom)
Author
Albert FloresKvětenství Zrající plody
.jpg|náhled|upright=0.8){kind=link}
Jeřáb americký (Sorbus americana) je nevelký strom vysoký do 10 m, nebo řídký, vzpřímeně rostoucí keř vysoký 3 m. Tato nenáročná, opadavá dřevina, která je původní druh ze Severní Ameriky, se vyznačuje bílými jarními květy, pilovitými složenými listy a později oranžově červenými plody. +more Plody jsou příliš kyselé na to, aby je lidé jedli čerstvé, a zůstávají na stromě i po podzimním opadu do žluta či června zbarvených listů.
.jpg)
Rozšíření
Areál druhu se rozkládá na východě Spojených státech amerických a Kanady. Ve Spojených státech se vyskytuje hlavně na severovýchodě, převážně ve státech přiléhajících k Atlantskému oceánu, západním směrem zasahuje nejdále do Minnesoty a Illinoisu, směrem na jih do Georgie a Tennessee a na severu překračuje státní hranici s Kanadou. +more Na území Kanady je rozšířen na jihovýchodě, od provincie Ontario přes Québec až k pobřeží Atlantiku.
Ekologie
Tato krátkověká, v mládí rychle rostoucí dřevina dává přednost chladnějším a vlhčím místům, obvykle se vyskytuje v křovinaté či nehusté lesní vegetaci na březích jezer a vodních toků, ve slabě kyselé půdě roste i na skalnatých svazích. Vyskytuje se od mořského pobřeží až po nadmořskou výšku okolo 1300 m n. +more m. , bývá součástí podrostu ve světlých lesích dlouhokmenných velikánů. Nejlépe se mu daří ve vlhkých, slabě kyselých, dobře odvodněných a živinami bohatě zásobených půdách na plném slunci. Pro pravidelné kvetení a tvorbu plodů může být zemina i částečně jílovitá, má ale obsahovat dostatek humusu a její hodnota pH by měla být o málo menší než 6. Druh nesnáší horké letní období ani příliš deštivé klima, na stanovišti připouští pouze částečné zastínění a je považován za netolerantní ke znečištěnému městskému prostředí. Obecně nevyžaduje výchovný řez. Nejmohutnější exempláře rostou na severních březích Huronského a Hořejšího jezera. Kvete s ohledem na různost stanovišť v květnu nebo červnu a plody dozrávají v září či říjnu. Druh má počet chromozomů 2n = 34 a stupeň ploidie x = 4.
Popis
Strom s pravidelnou polokulovitou korunou, který bývá nižší než 10 m, nebo nepravidelný vzpřímeně rostoucí keř s až osmi hlavními stonky, vyrůstající ne výše než 3 m. Kůra kmene, tlustého až 25 cm, včetně hrubých větví bývá šedá až šedohnědá a má nápadné horizontální lenticely, v mládí je hladká a ve stáří šupinatá, letorosty bývají červenohnědé a zprvu chlupaté. +more Zimní pupeny jsou poměrně velké, nahnědlé, lesklé, lysé a na omak lepkavé. Kmen nebývá příliš dlouhý s výjimkou situace, kdy roste pod hustým zápojem korun vyšších stromů.
V uzlinách větví střídavě vyrůstají ploché lichozpeřené listy, které jsou dlouhé 15 až 30 cm, mívají jedenáct až sedmnáct párů protistojných, 4 až 10 cm dlouhých lístků podlouhlého či kopinatého tvaru, nepárový koncový lístek nebývá znatelně větší. Lístky jsou na konci zašpičatělé, po obvodě jednoduše nebo dvojitě ostře pilovité, na lícní straně jsou svěže zelené a rubové světle šedozelené, žilnatinu mají zpeřenou. +more Na podzim se před opadem zbarvují zlatožlutě, meruňkově, či do červena, na některých stanovištích se ale nevybarvují stejně výrazně. Palisty jsou jednoduché a bývají jen krátce vytrvalé.
Krémově bílé symetrické květy, velké asi 5 mm, vytvářejí hustá, až 14 cm široká chocholičnatá květenství čítající 120 až 400 květů. Pětičetné oboupohlavné květy s drobnými, 1 mm velkými kališními lístky mají obvejčité, 2 až 4 mm velké bílé korunní lístky s krátkým nehtem. +more V květu dále bývá čtrnáct až dvacet krátkých, bílých, volných tyčinek s prašníky a uprostřed nich vyrůstají tři až čtyři nažloutlé čnělky nesoucí ploché hlavičkovité blizny. Semeník vzniklý z pěti plodolistů má v každém oddílu po dvou vajíčkách. Květy jsou opylovány hlavně včelami slétajícími se pro nektar.
Plod je kulovitá, dužnatá malvice, která měří v průměru 4 až 7 mm a v době zralosti je načervenale oranžová až světle červená. Obsahuje tři až pět podlouhlých, na koncích zašpičatělých semen. +more Malvice jsou sice pro lidi poživatelné, ale pro svou kyselost bývají nechutné. Teprve po přejití mrazem částečně zesládnou a dají se v nouzi jíst. Zůstávají na stromech dlouho po opadu listů, pak je v zimě sezobou ptáci a v trusu roznesou semena.
Význam
Pro lidí není jeřáb americký významnou dřevinou. Jeho jemnozrnné, nepevné, měkké dřevo, o specifické hmotnosti 545 kg/m³, se používá v řezbářství nebo se ojediněle ze starších jedinců vyrábí nábytek. +more Plody lidem většinou nechutnají, neboť jsou kyselé a nahořklé, teprve po přemrznutí se zvýší obsah sacharidů a zesládnou. Lidé je nato zbavují semen a vyrábí z nich například ovocné želé nebo potravinářské barvivo.
Někdy bývá jeřáb americký vysazován i jako ozdobný strom či keř, byl za tímto účelem přímo vyšlechtěn kultivar 'Dwarfcrown' s barevnými listy. Stromy takřka nepostihují živočišní škůdci a jejich plody jsou prospěšné pro mnoho plodožravých ptáků, kteří je během zimního období konzumují. +more Ke konci zimy pupeny a kůru z mladých větví v nouzi okusují jelení a losi, obdobně jako časně z jara mladé rašící lístky i větvičky. Ve volné přírodě bývá často zaměňován za jeřáb ozdobný (Sorbus decora) nebo za jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), byť s nimi není blízce příbuzný.
Jeřáb americký má velké rozšíření, stabilní populaci a v současné době nezaznamenává žádné velké ohrožení, ani nejsou evidentní konkrétní hrozby pro budoucnost. Druh je proto organizací IUCN hodnocen jako málo dotčený taxon (LC).