Cesko.wiki Jiří František August Buquoy
Author
Albert Flores
Biografie
Hrad Rožmberk nad Vltavou +morejpg|náhled'>Novohradský zámek Narodil se jako syn hraběte Leopolda Alberta Buquoye (11. prosince 1744, Nové Hrady - 18. července 1795, Nové Hrady) a Adélaïdy Jeanne de Preud'homme d'Hailly (11. října 1757 - 1830), úplným jménem Jiří František August z Longueval, hrabě z Buquoy, baron z Vaux (Georg Franz August de Longueval, Graf von Buquoy, Baron von Vaux). Jeho bratr byl malíř Ludvík Arnošt.
V Praze studoval matematiku, fyziku a chemii, cestoval po Evropě a navštívil Francii, Švýcarsko, Itálii a v Čechách se věnoval správě rodového majetku. Byl také zaměstnavatelem i mecenášem hudebního skladatele Václava Jana Tomáška, jemuž i zaplatil oční operaci.
Podnikatelská činnost
Zabýval se moderními technickými metodami. V letech 1811-1818 nechal například vyrobit pro své panství dva dřevěné parní stroje. +more Vlastnil sklárny, pro které vyvinul neprůhledné hyalitové sklo v barvě černé (1817) a červené (1819). V roce 1838 založil přírodní rezervace Žofínský (28. srpna) a Hojnovodský prales (30. srpna), první v Čechách.
Zabýval se také vydáváním knih o matematice, národohospodářské a filozofické.
Dokončil přestavbu zámku Rožmberk a výstavbu empírového zámku na Nových Hradech.
Vědecké práce
Jeho hlavní matematickou prací je „Analytische Bestimmung des Gesetzes der virtuellen Geschwindigkeiten in mechanischer und statistischer Hinsicht“ (Lipsko 1812) [url=http://books. google. +morecz/books. id=yGs5AAAAcAAJ&dq=%E2%80%9EAnalytische%20Bestimmung%20des%20Gesetzes%20der%20virtuellen%20Geschwindigkeiten%20in%20mechanischer%20und%20statistischer%20Hinsicht&hl=cs&pg=PA1#v=onepage&q&f=false],]zabýval se praktickou mechanikou: na svém panství [[Červený hrádek (zámek, Jirkov)|Červený hrádek[/url]] dal už v letech 1811-1814 podle vlastních návrhů zbudovat a používat - v Čechách vůbec poprvé - dva dřevěné parní stroje. Stavěl sklárny a zasazoval se o technický pokrok. Na Novohradsku proslul svými výzkumy v oblasti sklářství: zmodernizoval výrobu křišťálového skla, vynalezl a vyráběl ve vlastních svých sklárnách černé hyalitové sklo, podobné obsidiánu, jehož tajemství dodnes zaměstnává znalce. Červená hyalitová skla produkovaly v té době i sklárny hraběte Harracha. Jednalo se o druh tehdy módního silnostěnného skla broušeného do jednoduchých tvarů a používaného ve formě sklenic, mís, váz apod. Buquoyské sklárny také vyráběly vrstvená opakní skla kalená kostní moučkou a vybrušovaná přes vrstvení, takže hotové užitné sklo vypadalo jako polodrahokam. Tato móda těžkých skel končí před rokem 1850 a pak i buquoyské sklářství upadá až ke svému zániku ve 2. polovině 19. století.
Literární činnost
Hrabě Jiří František se věnoval i ekonomické teorii v četných pracích (nejvýznamnější z nich je "Die Theorie des Nationalwirthschaft", Lipsko, 1815), homeopatii, přírodní filosofii ("Skizzen zu einem Gesetzbuche der Natur", Lipsko, 1817) a poezii.
Politická činnost
Jako zemský vlastenec se stavěl proti vídeňskému centralismu a za revoluce 1848 se ocitl v řadách Národního výboru vedle Palackého a Riegra, Deyma a Eberta. V karlovarském týdeníku Wochenblätter für Freiheit und Gesetz se tehdy (29. +more června 1848) dokonce objevila zpráva, že cílem povstání je prý samostatné České království s Buquoyem jako panovníkem. Byl ovšem stoupencem zemského, nikoliv jazykového (etnického) vlastenectví.
V roce 1848 byl z Prahy dočasně vyhoštěn.
Závěr života a smrt
Hrabě Jiří František z Buquoy zemřel 19. dubna 1851 ve svém pražském paláci Velkopřevorském náměstí (dnešní francouzské velvyslanectví) na Malé Straně.
Majetek
Jiří František zdědil po svém strýci Janu Nepomukovi v roce 1803 buquoyské statky v jižních Čechách zahrnující rozsáhlá panství Nové Hrady a Rožmberk. Krátce předtím došlo v roce 1801 k prodeji Libějovic, které za více než milión zlatých koupil kníže +more_ze_Schwarzenbergu'>Josef Schwarzenberg. Buquoyové tím vyřešili tísnivou finanční situaci, která je provázela prakticky od počátku 18. století. Jiří František tak přebíral dědictví v poměrně stabilizovaných hospodářských poměrech a s nově vystavěným zámkem v Nových Hradech. Novohradský zámek byl úplně dokončen v roce 1810, Jiří František se v něm ale usadil již po svatbě v roce 1806. Kromě dostavby zámku (doplněného v roce 1846 o divadelní sál) věnoval Jiří František péči o zámecký park, navázal také na svého předchůdce v budování přírodního parku Terčino údolí. Panství Nové Hrady a Rožmberk s řadou připojených menších statků měly rozlohu přes 18. 000 hektarů půdy.
K významnému rozšíření rodového majetku přispěl Jiří František svým sňatkem s hraběnkou Gabrielou Rottenhanovou (1784-1863), dědičkou panství Červený hrádek u Chomutova a Jemniště ve středních Čechách. Panství Jemniště s 24 vesnicemi bylo prodáno v roce 1836 Windischgrätzům. +more V Červeném Hrádku Gabriela ve spolupráci s manželem úspěšně pokračovala v podnikatelských aktivitách svého otce Jindřicha Rottenhana. Vysoké výnosy umožnily později nákupy dalších velkostatků. V roce 1833 koupila Gabriela Buquoyová od svého zetě Bedřicha Deyma panství Lojovice u Prahy, které však prodala již o rok později Nosticům. Trvalejším přínosem do buquoyského majetku se stal zisk panství Přísečnice (1832) a Horní Hrad (1839). Na zámku Horní Hrad zahájila v roce 1840 novogotickou přestavbu, která trvala deset let. Kromě vlastního podnikání manželé Buquoyovi z vlastních zdrojů financovali řadu veřejně prospěšných projektů, hraběnka Gabriela proslula také aktivitami v charitě.
V Praze rodina vlastnila Buquoyský palác na Malé Straně, který je dnes sídlem velvyslanectví Francouzské republiky v Česku.
Rodina
V roce 1806 se ve Vídni oženil s hraběnkou Gabrielou Rottenhanovou (1784-1863), později c. k. +more palácovou dámou, dcerou českého nejvyššího purkrabího Jindřicha Rottenhana a dědičkou panství Červený Hrádek a Jemniště. Z jejich manželství se narodilo pět dětí.
* 1. Marie Terezie Isabela (20. +more září 1807, Nové Hrady - 20. prosince 1869, Dobříčany), manž. 1830 Vincenc svobodný pán Zessner von Spitzenberg (13. prosince 1799, Želeč - 19. prosince 1879, Praha), c. k. komoří, majitel velkostatku Dobříčany * 2. Marie Gabriela Isabela (3. března 1809, Praha - 17. března 1841, Červený Hrádek) * 3. Marie Anna Karolína (18. května 1811 - 15. května 1898), dáma Řádu hvězdového kříže, manž. 1829 Bedřich hrabě Deym ze Stříteže (3. května 1801 - 23. ledna 1853), c. k. komoří, rytmistr, poslanec Frankfurtského parlamentu, majitel velkostatků Nemyšl, Liblice a Lojovice * 4. Marie Isabela (18. srpna 1812 - 6. června 1893), dáma Řádu hvězdového kříže manž. 1839 Jan Nepomuk hrabě z Trauttmansdorffu (2. května 1804 - 6. července 1846), c. k. komoří, krajský komisař v Brucku * 5. Jiří Jan Jindřich (2. srpna 1814, Červený Hrádek - 2. září 1883, Baden-Baden), c. k. komoří, dědičný člen rakouské Panské sněmovny, majitel velkostatků Nové Hrady a Rožmberk, manž. 1847 Žofie Terezie princezna z Oettingen-Wallersteinu (1829-1897).
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
[url=http://www. biographien. +moreac. at/oebl_1/127. pdf]Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Bd. 1. Wien[/url] * * * Rodokmen Buquoyů [url=http://w. genealogy. euweb. cz/bohemia/buquoy2. html]dostupné online[/url].
Jiří František August Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Narození v roce 1781 Kategorie:Narození 7. +more září Kategorie:Narození v Bruselu Kategorie:Úmrtí v roce 1851 Kategorie:Úmrtí 19. dubna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.