Jindřich II. Pobožný

Život

Jindřich Pobožný na středověké iluminaci Jindřich se stal nástupcem svého otce roku 1238 a stal se nejmocnějším z piastovských knížat. +more Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s Vladislavem Odonicem (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku 1239 získal další území ve Velkopolsku. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí Hnězdnem. Podařilo se mu sjednotit Slezsko, Velkopolsko a Malopolsko.

V roce 1239 Jindřich podpořil papeže Řehoře IX. +more v pozdějším konfliktu s císařem Fridrichem II. Byl rovněž schopný chránit svá území před braniborskými markrabaty.

Bitva u Lehnice

Bitva u Lehnice (dobová miniatura)

Začátkem března 1241 vtrhli do Malopolska a Slezska Mongolové. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. +more Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmielniku. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, českého krále Václava I. , který spěchal se svým vojskem na pomoc.

Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. +more V bitvě u Lehnice byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho šesti prstů na levé noze.

Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „monarchie slezských Jindřichů“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. +more V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi.

Manželství a potomci

Jindřichovou manželkou byla česká princezna Anna, dcera Přemysla Otakara I. +more Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety 1214-1218. Spolu pak měli pět synů a pět dcer: # Gertruda (asi 1218/20 - 1247), manžel Boleslav I. Mazovský # Konstancie (asi 1221 - asi 1257), manžel Kazimír I. Kujavský # Boleslav II. Rogatka (asi 1220/25 - 1278). # Měšek Lubušský (asi 1223/27 - 1242). # Jindřich III. Bílý (1227/30 - 1266). # Konrád I. Hlohovský (1228/31 - asi 1274). # Alžběta (asi 1232 - 1265), manžel Přemysl I. Velkopolský # Anežka (asi 1236 - po r. 1278), abatyše # Vladislav Slezský (1237-1270) # Hedvika (asi 1238/41 - 1318), abatyše.

Kanonizační proces

Roku 2017 byly v diecézi Lehnice započaty přípravy kanonizačního procesu. Dne 23. +more června 2017 vydala Kongregace pro blahořečení a svatořečení tzv. Nihil obstat což znamená že nic nebrání k procesu blahořečení.

Odkazy

Literatura

Reference

Související články

Seznam služebníků Božích

Externí odkazy

[url=https://www.e-stredovek.cz/post/bitva-u-lehnice-94-1241/]Bitva u Lehnice[/url]

Kategorie:Slezští Piastovci Kategorie:Vratislavská knížata Kategorie:Polská knížata Kategorie:Křesťané pruské křížové výpravy Kategorie:Zakladatelé klášterů Kategorie:Služebníci Boží Kategorie:Křesťanští mučedníci Kategorie:Úmrtí v roce 1241 Kategorie:Úmrtí 9. +more dubna Kategorie:Úmrtí v bitvě Kategorie:Pohřbení ve Vratislavi Kategorie:Muži.