Jindřich Larisch-Mönnich II.
Author
Albert FloresJindřich hrabě von Larisch-Mönnich II. (13. února 1850 Ebelsberg, Rakousko - 8. prosinec 1918 zámek Solca) byl rakouský šlechtic, průmyslník a uhlobaron. Jako majitel uhelných dolů na Karvinsku patřil k nejbohatším podnikatelům Rakouska-Uherska, vlastnil několik honosných zámků (Fryštát, Solca, Ráj). Zastával také řadu veřejných funkcí, v letech 1886-1918 byl zemským hejtmanem ve Slezsku.
Život
Pocházel ze šlechtického rodu Larischů, respektive Larisch-Mönnichů, byl nejstarším synem hraběte Jana Larisch-Mönnicha (1821-1884), rakouského ministra financí a nejvyššího maršálka císařského dvora, matkou byla Františka, rozená Kastová z Ebelsbergu (1828-1902). Narodil se v Horním Rakousku na zámku Ebelsberg, který patřil rodině jeho matky. +more Vyrůstal nejprve v Rakousku, větší část dětství strávil v Karviné, kde rodina vlastnila několik sídel. Studoval nejprve soukromě, později na gymnáziu v Těšíně. Mluvil především německy, česky dokázal komunikovat jen omezeně, navíc ve specifickém slezském nářečí. V roce 1868 navštívil s otcem Itálii a obdržel audienci u papeže Pia IX. . Po maturitě studoval práva na vídeňské univerzitě, v této době pobýval v rodovém paláci ve Vídni, studia ale nedokončil a již od počátku 70. let se podílel na správě rodinného majetku.
Veřejná činnost
Portrét z roku 1905 V roce 1879 byl jmenován c. +more k. komořím, po otcově úmrtí se stal dědičným členem Panské sněmovny (1884; dědičné členství mu náleželo jako majiteli fideikomisu), kde se připojil ke straně Mittelpartei. Téhož roku byl zvolen do Slezského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii a již v roce 1886 jmenován zemským hejtmanem ve Slezsku. Tuto funkci zastával přes třicet let, věnoval se jí však jen spíše z ceremoniálního hlediska a z jeho nečetných vystoupení na půdě zemského sněmu nelze vysledovat jeho politické zaměření. V roce 1889 byl jmenován c. k. tajným radou a při příležitosti třicátého výročí ve funkci obdržel od řady slezských měst čestné občanství. Na funkci zemského hejtmana rezignoval v září 1918, formálně je uváděn v úřadu až do 2. listopadu 1918, kdy zaniklo Rakousko-Uhersko. Za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu a Řádu železné koruny I. třídy, ruského Řádu sv. Stanislava a pruského Řádu červené orlice, byl též čestným rytířem Maltézského řádu. Zastával také řadu funkcí v různých organizacích, v letech 1886-1898 byl předsedou Rakousko-slezské společnosti pro lesnictví, předsedou Spolku rakouských báňských, hutních a strojírenských průmyslníků nebo protektorem Spolku rakouských Slezanů ve Vídni, angažoval se také v aktivitách Červeného kříže.
Podnikatel
Hlavní rodové sídlo zámek Solca Nejdůležitější součástí rodinného podnikání byla těžba černého uhlí na Karvinsku, kterou Larischové rozvíjeli již od 18. +more století. Jindřich Larisch převzal po otci čtyři doly, v roce 1911 byl uveden do provozu pátý důl František v Horní Suché. Před první světovou válkou představovala produkce Larischových dolů 11% procent těžby celého Ostravsko-karvinského revíru. Jako jeden z největších zaměstnavatelů v monarchii byl dlouhodobě konfrontován se vzrůstajícím dělnickým hnutím, které konkrétně v jeho případě sílilo s ohledem na nebezpečnou a špatně placenou práci v dolech. Veřejné kritice byl Larisch vystaven především v roce 1894 po velkém důlním neštěstí v Karviné, při kterém zahynulo 235 horníků.
Na těžbu uhlí navazovaly další průmyslové provozy, které uhlí zpracovávaly nebo jejich produkce byla naopak používány v dolech. V roce 1887 vznikl parostrojní lihovar v Karviné, později byla zřízena rafinerie mineráních olejů v Bohumíně. +more Na jámě Jan Karel byla rozšířena koksovna a spojena s továrnou na čpavek. Specifickým odvětvím Larischových podnikatelských aktivit bylo lázeňství v Darkově, kam vstoupil jako podílník koncem 19. století. Spolu s Darkovem koupil v roce 1899 od Beesů statek Ráj, kde inicioval novobarokní přestavbu zámku (1899-1903) zbořeného v roce 1980. Přes mohutný rozvoj těžby uhlí byly důležitou součátí larischovských velkostatků nadále rozsáhlé lesy a ke zpracování dřeva byla postavena velká elektrická pila. Jindřich Larisch také rozšířil rozsah velkostatků, přikoupil Bohumín (1886), Šenov (1893) a další menší pozemky. V roce 1908 koupil Javoří v dnešním Polsku. Rozsah velkostatku Karviná činil 8 156 hektarů půdy, s dalšími statky zahrnovaly pozemky Larischů přibližně 10 000 hektarů půdy. Od doby Jindřichova otce se také zdvojnásobil počet zaměstnanců a před první světovou válkou pro Larische pracovalo téměř 4 500 lidí.
Soukromý život a mecenát
Mezi jeho zájmy patřilo jezdectví, chov koní a lov. Na hony zajížděl i do zahraničí a kvůli tomu byl také často kritizován v tisku, že podnikání a loveckým zábavám věnuje více času než veřejným záležitostem předurčeným funkcí slezského zemského hejtmana. +more Jeho hlavním sídlem byl zámek Solca v Karviné dokončený v roce 1873 (byl vážně poškozen za druhé světové války a později kvůli poddolování zbořen), často ale pobýval i na zámku Fryštát, kde strávil dětství. Společenský význam rodiny Larischů v té době dokládají návštěvy příslušníků panovnických dynastií. Karvinou navštívil císař František Josef I. (1906), německý císař Vilém II. a několikrát zde pobýval také následník trůnu František Ferdinand d'Este. Byl též mecenášem umění a podporoval také dobročinné spolky a školství. V letech 1893-1897 byl postaven nový kostel sv. Jindřicha v Karviné, na jehož výstavbu věnoval Larisch 300 000 zlatých. Silné ekonomické zázemí Larischů se projevilo i za první světové války, kdy státu poskytl v několika částkách válečné půjčky v celkové výši 4,7 miliónu korun.
Rodina
V roce 1871 se ve Fryštátu oženil se svou sestřenicí hraběnkou Henriettou Larischovou (1853-1916), dcerou Lea Larisch-Mönnicha (1824-1872). Henrietta se později stala c. +more k. palácovou dámou, dámou Řádu hvězdového kříže a čestnou dámou Maltézského řádu. Z jejich manželství se narodilo pět dětí.
* 1. +more'>Jan Jindřich František Maria (6. října 1872, Fryštát - 10. listopadu 1962, Palfau, Štýrsko), c. k. tajný rada, komoří, poslanec slezského zemského sněmu, poručík, majitel velkostatku Karviná, manž. 1912 Olivia Fitzpatrick (25. dubna 1894, Saticoy, Kalifornie - 30. března 1971, Palfau) * 2. Františka Henrietta (2. září 1873, Fryštát - 20. března 1933, Vídeň), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, jako dědický podíl obdržela čtyři milióny korun v hotovosti, manž. 1895 Leopold III. Albert hrabě ze Šternberka (22. října 1865, Pohořelice - 11. dubna 1937, Brno), c. k. tajný rada, komoří, dědičný člen Panské sněmovny, majitel velkostatků Častolovice, Zásmuky, Malenovice * 3. Bedřich Evžen (23. ledna 1875, Karviná - 4. října 1963, Mnichov), c. k. komoří, poručík, diplomat, majitel velkostatku Šenov (plus dědický podíl tři milióny korun v hotovosti), manž. 1902 Marie Luisa hraběnka von Beroldingen (19. listopadu 1881, Ludwigsburg - 24. září 1976, Salcburk), c. k. palácová dáma * 4. Jindřich (20. července 1878, Karviná - 9. ledna 1952, Curych), c. k. komoří, nadporučík, státní úředník, majitel velkostatku Javoří (plus dědický podíl tři milióny korun v hotovosti) * 5. Eleonora Marie (8. července 1888, Karviná - 3. července 1975, Kißlegg, Bádensko-Württembersko), c. k. palácová dáma, dáma Řádu hvězdového kříže, jako dědický podíl obdržela čtyři milióny korun v hotovosti, manž. 1910 Eugen hrabě Ledebur-Wicheln (14. listopadu 1873, Petrohrad - 12. listopadu 1945, Terezín), JUDr. , c. k. komoří, senátor Národního shromáždění Československé republiky 1920-1929, majitel velkostatku Křemýž.
Odkazy
Reference
Literatura
SAJDLOVÁ, Tereza: Zaniklý zámek Solca v kontextu kulturního dění své doby (diplomová práce); Slezská univerzita v Opavě, Opava, 2020; 108 s. [url=https://is. +moreslu. cz/th/e3j8n/konecna_v. _se_zadanim_DP_7. 7. _K_T_LA_H. pdf]dostupné online[/url] * ŠÚTH, Petr: Vzestup a pád impéria (1794-1945). Rod Larisch-Mönnichů v projektové výuce (diplomová práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2020; 102 s. [url=https://is. muni. cz/th/z4zh3/Diplomova_prace__Suth_Petr_. pdf]dostupné online[/url] * ŠÚTH, Petr: Stará šlechta v nové době. Život hraběte Heinricha Larisch-Mönnicha (1850-1918) (diplomová práce), Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2018; 75 s. [url=https://is. muni. cz/th/d6mtl/Bakalarska_prace_Suth. pdf]dostupné online[/url].
Externí odkazy
[url=http://www. archives. +morecz/web/SK/larisch/#jind-ich-larisch-m-nnich--1850-1918-]Životopis Jindřicha Larisch-Mönnicha[/url] * [url=http://www. archives. cz/zao/resources/karvina/Rodokmen-L-M. pdf]Rodokmen rodu Larisch-Mönnich[/url].
Kategorie:Larisch-Mönnich Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Slezští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Lidé z Karviné Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Členové Panské sněmovny Kategorie:Poslanci Slezského zemského sněmu Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Mecenáši Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Narození v roce 1850 Kategorie:Úmrtí v roce 1918 Kategorie:Narození 13. +more února Kategorie:Úmrtí 8. prosince Kategorie:Úmrtí v Karviné Kategorie:Muži.