Jindřich z Hakenbrunnu
Author
Albert FloresJindřich z Hakenbrunnu byl 23. proboštem litoměřické kapituly sv. Štěpána v letech 1368-1396. Datum narození není známo.
Život
Jindřich z Hakenbrunnu byl údajně příbuzným, možná i bratrem, 21. probošta litoměřické kapituly Jana z Hakenbornu. +more Vydal do Čech, protože ústecký farář Johann Šumburk zemřel a císař Karel IV. jmenoval Jindřicha 22. srpna 1363 na jeho místo. Ale Jindřich již následujícího roku rezignoval, protože byl jmenován kanovníkem v Litoměřicích.
Po smrti Jana Jindřicha z Kamýka, 22. probošta, roku 1368 byl Jindřich z Hakenbrunu jmenován litoměřický proboštem a +more_březen'>27. března 1368 vyplatil své právo prezentace na faře Zubrnice. Roku 1380 jmenoval proboštského vikáře Pešíka farářem-plebánem v litoměřickém farním kostele sv. Jiří.
Ze zachovaných spisů vyplývá, že probošt Jindřich měl četné spory s členy kapituly, které skončily jeho odvoláním z funkce probošta, přičemž zásadním důvodem bylo, že Jindřich nebyl dosud vysvěcen na kněze. Podle platného statutu musí se jmenovaný probošt dát během jednoho roku vysvětit. +more Probošt Jindřich však musel podat rezignaci, protože tak rozhodl arcibiskupský ordinariát v Praze 4. ledna 1384, v jehož čele byl probošt Jan z Zderazu a delegovaný rychtář litoměřického proboštství. Důvodem odvolání byly i další blíže neuvedené doklady. Císař rozhodl, že jmenuje novým litoměřickým proboštem kanovníka Jaroslava Markvarta z Pořešína, kanovníka z Pasova, jehož pak instaloval 16. ledna 1384 pražský dómský děkan, již uvedený Přibyslav Markvart. Rozpory však nepřestaly, jmenování Markvarta z Pořešína bylo zpochybňováno a celá kauza byla předána apoštolské stolici.
V dalších letech je Hakenbrun jenom uváděn jako litoměřický probošt, který stanovil papežské desátky na 5 a půl groše. Z této skutečnosti nepřímo vyplývá, že proces Hakenbruna v Římě pro něj skončil zřejmě příznivě. +more Jako litoměřický probošt využíval svého práva patronátu i ve farnosti Slatina. Probošt Hakenbrun měl důvěru papežského stolce, neboť byl 2. listopadu 1390 papežským provizorním reskriptem navržen na kanovníka v německém Brandenburgu. Probošt litoměřický byl členem papežské komise a 18. února 1392 byl s dalšími dvěma preláty pověřen z rozhodnutí papeže vyřešit jeden složitý právní problém.
V Litoměřicích však probošt Hakenbrun měl dále řadu nedorozumění a rozporů v kapitule až do roku 1393. Tyto spory skončily roku 1396, kdy Hakenbrun definitivně rezignoval na litoměřické proboštství. +more Dohodl se s pražským kanovníkem svatovítské dómské kapituly Vlachníkem z Veitmíle (1396-1398) a postoupil mu výměnou litoměřické proboštství. Ale ještě téhož roku toto papežské obročí znovu vyměnil za proboštství v německém Nordhausenu. Ale již příští rok na toto proboštství rezignoval. Další zprávy o jeho osobě a smrti se bohužel nedochovaly. Zemřel někdy po roce 1396.
Odkazy
Literatura
BARTŮNĚK Václav, Od proboštství k biskupství (1057-1957), in 900 let litoměřické kapituly, Česká katolická charita, Praha 1959, s. 40. +more * MACEK Jaroslav, 950 let litoměřické kapituly, Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2007, s. 30-31.
Externí odkazy
[url=https://web.archive.org/web/20140606205110/http://www.litomerice-info.cz/cz/mesto-litomerice/vyznamni-rodaci/probosti/]Litoměřičtí proboštové[/url]
Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Probošti Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly Kategorie:Muži