Jindřiška Wurmová

Jindřiška Wurmová, rozená Fleischerová, (8. února 1863 Rovečné, okr. Žďár nad Sázavou - 19. ledna 1953 Myslibořice) byla česká pacifistka, učitelka cizích jazyků, aktivistka ženského hnutí, překladatelka, spisovatelka a sociální pracovnice.

Životopis

Dětství

Jejím otcem byl Benjamin Fleischer, evangelický kazatel v Rovečném a matkou Marie Fleischerová (rozená Faustková). U fary bylo malé hospodářství, o které pečovala zejména maminka. +more Charakteristické je, že rodina se snažila všem dětem poskytnout vzdělání. Široká rodina se proto scházela v Rovečném málokdy, protože každý studoval a pobýval mimo Rovečné i o prázdninách. Na faře v Rovečném č. 82 byly však dveře pro příchozí vždy otevřeny, nejen pro studenty, ale i širokému okruhu přátel.

Vzdělání

Jindřiška navštěvovala evangelickou jazykovou školu v Krabčicích pod Řípem. Později studovala v Mannersdorfu ve Švýcarsku na jazykovém ústavu.

Zaměstnání

Byla zaměstnána jako učitelka cizích jazyků v Krabčicích, Šakvicích a ve Vesně Brno.

Společenské aktivity

Při svých pobytech v Brně se seznámila s Františkem Bořivojem Wurmem, bankovním úředníkem, za kterého se 25. září 1889 v Rovečném provdala. +more Přestěhovala se do Brna a bydleli na ul. Křenové č. 14. František Wurm byl společensky založený, věnoval se spolkové činnosti a patřil i do okruhu známých rodiny Masarykových. Jeho aktivitu sdílela i manželka Jindřiška a brzo se sama zapojila do veřejné spolkové, odborné i zájmové aktivity. V roce 1892 se stala členkou výboru spolku Vesna v Brně. Zajímala se o feministické hnutí a zejména o nový způsob výchovy mladých dívek bez zamlčování choulostivých otázek. Aktivně se zapojila do mírového hnutí proti válce. Rozhodně se postavila proti rozšířenému alkoholismu na českém území a zdůraznila jeho rozkladný vliv pro rodinu.

Hlavní oblast zájmu

Věnovala se intenzivně osvětové práci. Psala články do novin a povídky. +more Pořádala přednášky. V popředí jejích zájmů byla sociální hygiena, postavení žen ve společnosti, mírové hnutí, biografie, náboženství, atd. Chtěla být vzorem správné matky a ženy ve společnosti.

Vliv rodiny na její činnost.

Manžel František Bořivoj Wurm jí v její sociální a společenské angažovanosti podporoval. Byla matkou dcery Milady a synů Miloše a Jaromíra. +more Smrt dcery Milady a syna Miloše Wurma ji určitě zásadně ovlivnil.

Po úmrtí dcery Miládky se stala místopředsedkyní odboru České zemské komise na ochranu dítek. Pro matky s dětmi v hmotné nouzi založila v Brně Poradnu pro matky a kojence a Útulek pro nemanželské matky.

Od roku 1899 se začala intenzivně věnovat pacifismu.

V roce 1912 se podílela na založení Mírové jednoty v Brně a 18 let byla její předsedkyní. Spolupracovala s Pavlou Moudrou při vydání „Mírové čítanky“. +more Pavla Moudrá přispěla do čítanky svým pacifismem. Vlastní texty Pavly Moudré v čítance byly překlady z francouzštiny a článek O Slávečkovi a vojáčcích. Čítanky měly posloužit hlavně k výchově mladé generace.

S Olgou Vaškovou, sestrou Petra Bezruče Jindřiška Wurmová založila v roce 1920 Českou zemskou komisi na ochranu mládeže.

Při své činnosti poznala častou příčinu rozvratu rodin. Na vině byl alkohol. +more V brožurce „Ženy a alkohol" (1923) vybízela k abstinenci. Stala se místopředsedkyní Zemského svazu abstinentského a jeho čestnou předsedkyní.

„Výchova karakteru“ (1926) nebo „Společnost národů" byla její díla s mírovou tematikou. Pro publikaci " Naší mládeži " napsal předmluvu ministr Dr. +more Edvard Beneš. (1927).

Období 1. světové války

Protiválečná tematika v jejích pracích způsobila, že publikace Jindřišky Wurmové za 1. světové války nesměly vycházet, dokonce byly ničeny.

Synové Miloš a Jaromír museli do války. Miloš se narodil 22. +more listopadu 1892 v Brně, Po vypuknutí války roku 1914 narukoval do Bratislavy a jako velitel sanitního oddílu byl poslán na východní frontu do Haliče.

V září 1914 byl zajat ruskou armádou a byl internován v zajateckých táborech v Krasnojarsku, Irkutsku, Berezovce, Novonikolajevsku a Semipalatinsku. V září 1916 se přihlásil do vznikajících čs. +more legií v Rusku. Dne 3. 1. 1917 odjel jako velitel čety srbské divize v Oděse, přes Petrohrad a Murmansk do Glasgowa, odtud do Le Havru a posléze do Toulonu. Odtud s jednotkou vyrazili do přístavu Miry u Soluně (Řecko). Jednotka se na frontě zúčastnila těžkých bojů. V dubnu 1918 Miloš Wurm s dalšími našimi dobrovolníky odcestoval do Francie k tamním čs. legiím. Byl zařazen k 22. pluku čs. legií. Získal hodnost podporučíka a 13. srpna 1918 jej přidělili k 11. rotě 22. pluku jako velitele čety. Miloš Wurm padl v odboji jako francouzský legionář 24. října 1918 severně od Chestres u Vouziers (Francie). Smrt jej zastihla těsně před vyhlášením samostatného Československa. Posmrtně obdržel Francouzský válečný kříž (Croix de Guerre) s palmou, 4. listopadu 1918 (in memoriam).

Sociální, osvětová a mírotvorná činnost

Jindřiška Wurmová se starala o raněné vojáky, kteří přijížděli z fronty a pečovala o nemocné v nemocnicích. Zajímala se také o vězně v brněnské věznici i o chovance v mikulovské polepšovně.

Po 1. světové válce se stala členkou několika mírotvorných organizací: Mezinárodní rada mírová v Ženevě, Světová unie žen, Unie společností pro svaz národů, Liga žen pro mír a svobodu aj. +more Přednášela na různých místech Československa a také v zahraničí.

Od roku 1932 kázala jako jediná ženská delegátka na 6. Synodě v evangelické církvi. +more Byla členkou Kostnické jednoty a výchovného odboru Aliance církví pro mezinárodní přátelství.

Období 2. světové války

Osvětové práci se věnovala i za druhé světové války. Je pozoruhodné kolik ženských spolků na území Čech vznikalo a jak se pokrokové ženské osobnosti snažily vyburcovat k aktivitě ostatní ženy. +more V Kalendáriu Češka (1908), který redigovala Pavla Maternová je článek o Významu a úloze ženských spolků, napsaný Eliškou Purkyňovou, političkou a členkou československého Národního shromáždění.

Mírové a osvětové organizace ve kterých J. Wurmová pracovala

Jednota mírová v Brně (1912-1928 spoluzakladatelka a předsedkyně, Chelčického mírové společnosti) * Mírová rada v Ženevě (členka) * Česká zemská komise na ochranu mládeže (spoluzakladatelka) * České srdce, národní svépomocný spolek * Spolek dívčí akademie (1903) na podporu zřízení gymnázia pro dívky * Abstinentní svaz

Spolupráce a kontakty

Brno mělo až do vzniku samostatného Československa velmi úzké vztahy s Vídní, což se projevovalo v mnoha kulturních oblastech, v hospodářských i ve společenských vztazích. Němečtí obyvatelé Brna velmi dobře komunikovali s jazykově spřízněnými obyvateli Vídně.

Od roku 1904 se datuje komunikace Jindřišky Wurmové s Berthou von Suttner, která byla později za svou mírovou činnost vyznamenána Nobelovou cenou za mír. Spolupracovala i s dalšími představitelkami českého ženského hnutí např. +more s Františkou Plamínkovou a Pavlou Moudrou. .

České ženy sledovaly vývoj pokrokových snah o "Zrovnoprávnění a osvobození ženské duše" i v jiných zemích, například ve Francii.

V oblasti mírových aktivit i při podpoře žen v jejich emancipaci spolupracovala kromě žen i řada mužů a moderně smýšlejících intelektuálů.

Kalendárium Češka 1908-02.jpg | Fragment článku Elišky Purkyňové 1. část Kalendárium Češka 1908-03.jpg | Článek Elišky Purkyňové 2. část - závěr

Knihy a publikace

Reference

Literatura

Lexikon české literatury osobnosti, díla, instituce * Slovník soudobých spisovatelů Jaroslav Kunc 1918-45 Orbis * Životní odkaz Jindřišky Wurmové a její přínos pro domácí a mezinárodní mírové hnutí / autor: Bednářová, Věra, 1909-2006 Brno : Vl. nákl. +more, 1994 * Jindřiška Wurmová : (8. 2. 1863 - 22. 5. 1953) / Pokorný, Jan Evangelický týdeník 2003 * Jindřiška Wurmová (8. 2. 1863 - 19. 5. 1953) / Bednářová, Věra Vlastivědný věstník moravský 1993 * Kalendárium Češka (1908) Red. Pavla Maternová - vydal Ústřední spolek českých žen.

Související články

Pavla Moudrá * Bronislava Herbenová * Bertha von Suttnerová * Přemysl Pitter * Johann Hainrich Pestalozzi * Růžena Svobodová * Františka Plamínková * Pavla Maternová * Teréza Nováková * Eliška Purkyňová * Olga Vašková

Externí odkazy

[url=http://aleph. nkp. +morecz/F/KLL2JTAJRC36LI4X4KX74YAXG2MSAVM7ICD4RPVCRVQALICJ7N-07265. func=file&file_name=find-b&local_base=NKC]NKC katalog Národní knihovny[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20151122143729/http://albina. ff. cuni. cz/index. php/Jind%C5%99i%C5%A1ka_Wurmov%C3%A1]Ženy ve vědě do roku 1945[/url] * [url=http://encyklopedie. brna. cz/home-mmb/. acc=profil_literatury&load=10200]Encyklopedie Brna[/url] * [url=http://encyklopedie. brna. cz/home-mmb/. acc=profil_osobnosti&load=10504]Encyklopedie Brna-Jindřiška Wurmová[/url] * [url=http://volnamyslenka. wz. cz/poselstvisuttnerove. html]Poselství Berthy von Suttnerové[/url] * [url=http://dejinyasoucasnost. cz/archiv/2009/4/-za-ostrizliveni-naroda-/]Za ostřízlivění národa[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/brno/zpravodajstvi/_zprava/278633]Ženský vzdělávací spolek Vesna Brno slaví 120 let[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20151222161429/http://info. bystricenp. cz/lokalita/29/cms/94/]Památky a zajímavosti obce Rovečné[/url] * [url=http://is. muni. cz/th/181086/ff_b/]Brněnský spolek Vesna v letech 1870-1920 - jeho činnost a cíle na poli ženské otázky-závěr. práce Monika Crhová[/url] * [url=http://www. pamatniknarodnihopisemnictvi. cz/katalogy-a-databaze/]PNP na Strahově - Katalogy a databáze[/url][url=http://is. muni. cz/th/135552/ff_m_b1/]Věznice na Cejlu č. 71 v Brně. Informační systém Masarykovy univerzity, 2011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. [/url] * [url=http://is. muni. cz/th/244893/pedf_m/Diplomka. pdf]Pavla Moudrá - filozofka, spisovatelka, překladatelka. Bystřice nad Perštejnem, 2012 Diplomová práce[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/brno/upozornujeme/_zprava/422145].

[/url] * [url=http://volnamyslenka.wz.cz/poselstvisuttnerove.html]

[/url] * [url=http://www.slovnik-nakladatelstvi.cz/nakladatelstvi/c-m-hoschl.html]

[/url]

Kategorie:České feministky Kategorie:Pacifisté Kategorie:Osobnosti Českobratrské církve evangelické Kategorie:Narození 1864 Kategorie:Narození 8. +more února Kategorie:Narození v Rovečném Kategorie:Úmrtí 1953 Kategorie:Úmrtí 19. května Kategorie:Úmrtí v Myslibořicích Kategorie:Ženy.