Jod-129

Jod-129 (129I) je radioizotop jodu s poločasem rozpadu 1,57×107 roků, který se vyskytuje ve stopových množstvích v přírodě, ovšem je také předmětem zájmu při zkoumání štěpných produktů, kde se používá jako značkovač.

Tvorba a přeměna

129I patří mezi sedm dlouhodobých produktů štěpení (s poločasem přeměny nad 200 000 let). Vzniká především štěpením jader uranu a plutonia v jaderných reaktorech. +more Do atmosféry se ve významných množstvích dostal při testech jaderných zbraní v 50. a 60. letech.

Tento izotop vzniká v malých množstvích i přirozeně při spontánním štěpení přírodního uranu, působením kosmického záření na atmosférický xenon, a také reakcemi mionů z kosmického záření s tellurem-130.

129I se přeměňuje s poločasem 15,7 milionů let nízkoenergetickou beta minus a gama přeměnou na stabilní xenon-129 (129Xe).

Jako štěpný produkt

129I je jedním ze sedmi dlouhožijících štěpných produktů vznikajících ve významných množstvích, pravděpodobnost jeho vzniku při štěpení 235U je 0,706 %. Některé jiné izotopy jodu, například 131I se vytváří ve větším množství, ale mají krátké poločasy, takže jod ve vychladlém vyhořelém palivu je tvořen přibližně z 5 šestin 129I a z 1 šestiny jediným stabilním izotopem, 127I.

Protože má 129I dlouhý poločas přeměny a v prostředí se poměrně snadno přemisťuje, tak má významnou roli při dlouhodobém nakládání s vyhořelým palivem. Předpokládá se, že 129I bude mít v hlubinných úložištích ze všech radionuklidů nejvýraznější dlouhodobé účinky.

Vzhledem k tomu, že účinný průřez 129I pro záchyt neutronu má nepříliš nízkou hodnotu 30 barnů, a nebývá výrazně naředěn ostatními izotopy prvku, tak byly zkoumány jeho možné přeměny v důsledku ozáření neutrony nebo vysokoenergetickými lasery.

Použití

Datování povrchových vod

129I není vyráběn pro praktická využití, ovšem jeho dlouhý poločas přeměny a snadný přenos v životním prostředí z něj činí izotop využitelný v několika druzích datování, jako je identifikování starých vod na základě obsahu přírodního 129I, případně 129Xe vznikajícího jeho přeměnou, případně odhalování mladších vod obsahujících od 60. let 20. +more století zvýšená množství 129I.

Datování meteoritů

V roce 1960 zjistil fyzik John H. Reynolds, že některé meteority obsahují nadprůměrná množství 129Xe, a předpokládal, že půjde o produkt přeměny radioaktivního 129I. +more Tento izotop se v přírodě ve větších množstvích vytváří pouze v supernovách. Jelikož je poločas přeměny 129I v astronomickém měřítku krátký, tak tato skutečnost naznačuje, že doba mezi výbuchem supernovy a zachycením 129I v pevném tělesu nebyla dlouhá. Výbuch supernovy a tvorba pevným těles byly součástmi raných dějin Sluneční soustavy, kde 129I vznikl nedlouho před jejím vytvořením a stal se složkou její hmoty. Příslušná supernova je také pravděpodobnou příčinou kolapsu sluneční mlhoviny.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Izotopy jodu * Jod v biologii * Chlorid xenoničitý

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20030614211154/http://www. ead. anl. gov/pub/doc/iodine. pdf]ANL factsheet[/url] * [url=https://archive. today/20130202043611/http://www. sciencedirect. com/science. _ob=ArticleURL&_udi=B6VB2-4GY89XK-2&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=20f37155ddf96bac7abb869bc2833ce0]Monitoring iodine-129 in air and milk samples collected near the Hanford Site: an investigation of historical iodine monitoring data[/url] * [url=https://archive. today/20130201194828/http://www. sciencedirect. com/science. _ob=ArticleURL&_udi=B6VB2-4BVRSDR-C&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=ffcbd0cf3ab5390439af001ee9e50dad]Studies with natural and anthropogenic iodine isotopes: iodine distribution and cycling in the global environment[/url] * [url=http://www. physics. utoronto. ca/~isotrace/isowhe. html]Some Publications using 129I Data from IsoTrace, 1997-2002[/url].

129