Johann Joachim Winckelmann

Johann Joachim Winckelmann Johann Joachim Winckelmann (9. prosince 1717, Stendal - 8. června 1768, Terst) byl německý estetik, jeden ze zakladatelů dějin umění a moderní vědecké archeologie, především klasické archeologie. Jako první rozlišil starověké umění na řecké a římské. Nebyl jen archeolog a kunsthistorik, ale také jeden z teoretiků klasicistického hnutí v umění 2. polovině 18. století.

Život

Winckelmann pocházel z prostých poměrů. Narodil se v rodině ševce ve městě Stendalu ve Staré Marce na území Saska-Anhaltska. +more Jeho učitel na městské škole mu jako mimořádně nadanému studentovi dopomohl k přijetí na známé Köllnské gymnázium v Berlíně. Studoval na univerzitě v Halle a na univerzitě v Jeně. Už během studií se stal velkým obdivovatelem antické literatury a umění. Roku 1743 se stal učitelem, což ho však nenaplňovalo, proto změnil místo a roku 1748 se stal knihovníkem hraběte Bühna na jeho zámku Nöthnitz u Drážďan. Zde měl k dispozici více než 40 000 svazků, které mu umožňovaly čerpat další znalosti. Navázal kontakty s místními umělci a pracovníky drážďanských uměleckých sbírek, se kterými sdílel obdiv k antickému umění. Postupně se z něj stával opravdový znalec umění. V Drážďanech vydal v roce 1755 své první dílo s názvem Myšlenky o napodobování řeckých děl v malířství a sochařství. Přineslo mu popularitu a dvouleté stipendium k pobytu v Římě.

V Římě konvertoval ke katolictví, což mu pomohlo v jeho další kariéře. S pomocí svého nového přítele, malíře Antona Raphaela Mengse, se Winckelmann věnoval studiu římských starožitností a postupně si osvojil hluboké znalosti starověkého umění. +more Ve Florencii zpracovával katalog sbírek bohatého sběratele a získal si autoritu jako znalec umění. Stal se členem římské Akademie San Luca, londýnské Society of Antiquity a Etruské akademie. Od roku 1758 působil jako bibliotekář a kustod sbírek kardinála Albaniho v Římě, odkud podnikal archeologické výpravy do různých částí Itálie.

Světovou proslulost získal svými výzkumy v Pompejích a Herculaneu, římských městech v Kampánii, zničených roku 79 výbuchem Vesuvu. Popel a láva tato města zakonzervovaly a zachovaly je jako nesmírně cenný doklad antické civilizace. +more Vykopávky Pompejí sice začaly být prováděny již roku 1718, ovšem bez vědeckých ambicí. Artefakty z obou měst, např. sochy a mozaiky, byly zpočátku hodnoceny jako romantické kuriozity a zdobily zahrady neapolských šlechticů. Johann Joachim Winckelmann Exaktní přístup k těmto unikátním nálezům prosadil právě Winckelmann, který v roce 1762 vydal první Dopis o herkulánských objevech a o dva roky později druhý Dopis. V té době vychází i Winckelmannovo hlavní dílo: Dějiny umění starověku, které představuje nejvýznamnější syntézu a pojednání o vývoji antické kultury v 18. století. Roku 1763 byl jmenován generálním inspektorem starožitností v Římě a okolí.

Nedlouho před svou smrtí, v roce 1767 v práci Monumenti antichi inediti položil Winckelmann základy nové vědní disciplíny - archeologie. Své spisy psal v němčině i v latině.

Ve svém díle Winckelmann poprvé použil systematickou kategorizaci uměleckých děl podle stylu, která se stala základem moderní historie umění. Mnozí novodobí autoři jej také považují za zakladatele vědního oboru dějiny umění. +more Řecké umění pokládal za vrchol estetiky a umělecké dokonalosti. Období antiky si velmi idealizoval. Jeho názory způsobily, že umění starého Egypta a Mezopotámie byla zpočátku považována za nízká a barbarská.

Winckelmann byl homosexuál. Zemřel násilnou smrtí, roku 1768 byl totiž ubodán loupežným vrahem v hotelu v Terstu, když se vracel do Říma z Vídně, kde prezentoval své výzkumy císařovně Marii Terezii. +more Jeho zavraždění vyvolalo mezi tehdejšími intelektuály, jako byl např. mladý Goethe, velké zděšení. Pochován byl na hřbitově u terstské katedrály.

Dílo

# Gedanken über die Nachahmung der griechischen Werke in der Malerei und Bildhauerkunst ("Myšlenky o imitování řeckých děl v malířství a sochařství") 1. vydání vyšlo jen v nákladu 50 výtisků (1755) # Description des pierres gravées du feu Baron de Stosch (1760) # Anmerkungen über die Baukunst der Alten ("Pozorování starověké architektury"), včetně části zaměřené na chrámy v Paestu (1762) # Sendschreiben von den Herculanischen Entdeckungen (Dopis o objevech v Herculaneu) (1762) # Nachrichten von den neuesten Herculanischen Entdeckungen (Zpráva o nejnovějších objevech v Herculaneu) (1764) # Geschichte der Kunst des Alterthums („Historie starověkého umění“) (1764) - nejdůležitější dílo, které položilo základy klasické archeologie. +more # Versuch einer Allegorie - úvahové dílo (1766) # Monumenti antichi inediti (1767-1768), s úvodem Trattato preliminare, který představuje základní nástin historie umění. Obrázky v tomto díle se týkají předmětů, které byly buď špatně interpretovány nebo vůbec. # Briefe an Bianconi - publikováno 11 let po jeho smrti v Antologia romana.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www. litencyc. +morecom/php/stopics. php. rec=true&UID=1476]Johann Joachim Winckelmann jako inspirace výmarského klasicismu v encyklopedii Literary Encyclopedia. [/url] * [url=http://winckelmann-institut. hu-berlin. de]Winckelmannův institut[/url] na Humboldtově univerzitě v Berlíně * [url=https://web. archive. org/web/20051218070123/http://www. kirjasto. sci. fi/winck. htm]Biografie[/url].

Kategorie:Němečtí historikové umění Kategorie:Historikové 18. +more století Kategorie:Němečtí archeologové Kategorie:Archeologové 18. století Kategorie:Němečtí klasičtí archeologové Kategorie:Gayové Kategorie:Absolventi Univerzity Martina Luthera Kategorie:Narození 1717 Kategorie:Narození 9. prosince Kategorie:Narození v Sasku-Anhaltsku Kategorie:Úmrtí 1768 Kategorie:Úmrtí 8. června Kategorie:Úmrtí v Terstu Kategorie:Zavraždění vědci Kategorie:Muži.