Cesko.wiki Johannes Urzidil
Author
Albert Flores
Život
Pamětní deska Johannesa Urzidila na bývalé budově německého gymnázia, Praha 1, Na Příkopě 16 Narodil se v rodině železničního úředníka ing. +more Josefa Uržidila, který pocházel z Ošelína v okrese Stříbro a psal své jméno česky Uřídil, a jeho ženy Elise Metzelesové, provdané Steinitzové, která si do svazku přivedla sedm dětí z předešlého manželství. Jediným jejich společným dítětem byl Johannes. U jeho porodu asistoval lékař a básník Hugo Salus. Matka zemřela 7. ledna 1900, když Johannesovi nebyly ani čtyři roky. Jeho otec se podruhé oženil s Češkou Marií Mostbeckovou.
V roce 1906 začal studovat na německém gymnáziu v ulici Na příkopě. Zatímco na obecné škole patřil jako syn úředníka k „zámožným“ žákům, na gymnáziu ho jeho bohatší spolužáci mezi sebe nepřijali, takže se cítil osamocen. +more V roce 1913 otiskl první verše v Prager Tagblattu pod pseudonymem Hans Elmar (jméno hrdiny z knihy pozdějšího nositele Nobelovy ceny za literaturu Carla Spittelera). Maturitu složil v roce 1914 a následně se zapsal na pražské německé universitě studium germanistiky, slavistiky a dějin umění (prof. W. Klein, H. Schmerber, A. Grünwald). Ve stejné době začal navštěvovat kavárnu Arco. Zde se seznámil s předními pražskými německými literáty, jako byli například: Franz Kafka, Max Brod, Franz Werfel, Egon Erwin Kisch, Oskar Kuh, Ernst Weiss, Ludwig Winder, Karl Brand, Felix Weltsch nebo Oskar Baum. Stal se vyznavačem expresionismu, spolu s vydavatelem Leo Reissem od roku 1917 připravoval a od roku 1918 redigoval brněnský expresionistický časopis Der Mensch. V letech 1915-1917 se seznámil s českými malíři Václavem Špálou, Vlastislavem Hofmanem a Rudolfem Kremličkou. V letech 1916-1918 sloužil v rakousko-uherské armádě, kde pracoval v zásobovacích skladech v Praze-Holešovicích. Zde se seznámil s Jaroslavem Topičem (synem a nástupcem nakladatele Františka Topiče). Jeho prostřednictvím se seznámil v roce 1918 s malířem Janem Zrzavým. Univerzitní studia dokončil v letech 1918-1919 a působil pak jako překladatel na Úřadu zmocněnce Německé říše v Praze a úředník velvyslanectví.
Od prosince 1921 nastupuje jako tiskový rada německého velvyslanectví v Praze (Pressebeirat der Deutschen Gesandtschaft). Toto místo zastává až do nástupu nacismu. +more V říjnu 1933 je uvolněn ze svých povinností a v lednu 1934 propuštěn. V roce 1922 zakládá spolu s Oskarem Baumem a Ludwigem Winderem Ochranný svaz německých spisovatelů v Československu (Schutzverband deutscher Schriftsteller in der ČSR). Tato organizace působila aktivně především po nástupu nacistů k moci. Urzidil byl tajemníkem tohoto svazu. Dne 4. dubna 1922 se oženil s Gertrudou Thiebergerovou (dcerou pražského rabína), jako svědci byli na svatbě Jan Zrzavý a sekretář německého vyslanectví Heinrich Stephany. V roce 1932 byl řečníkem u odhalení soch Johanna Wolfganga Goetha v Teplicích a Mariánských Lázních ke 100. výročí jeho úmrtí. Jako žák germanisty Augusta Sauera se zabýval vztahem Goetha k Čechám, o něm napsal několikrát přepracovanou knihu Goethe in Böhmen (od roku 1932 3 německá vydání, české jako „Goethe a Čechy“).
Johannes Urzidil a zednářství
Od roku 1923 byl Urzidil členem zednářské lóže „Harmonie“. V roce 1925 se stal mistrem a v roce 1937 stoličním mistrem. +more Tato lóže byla v roce 1938 uspána a rozpuštěna.
Emigrace
V noci z 30. června na 1. +more července 1939 se podařilo manželům Urzidilovým opustit území Protektorátu. Odjeli do Itálie a odtud lodí do Velké Británie, kam dorazili 2. srpna 1939. Usídlili se ve vesničce Viney Hill v Gloucestershire. V lednu 1941 se Urzidilovi v Londýně setkali s básnířkou Bryher, která financovala jejich útěk. 30. ledna odpluli Urzidilovi do Spojených států amerických a 12. února přistáli v New Yorku. Ve Spojených státech amerických se Urzidil nejprve živil jako knihvazač. Po překonání počáteční nedůvěry k přistěhovalcům se začal opět věnovat psaní. 16. dubna 1946 získal Urzidil americké občanství. V letech 1951-1953 pracoval v rakouském oddělení rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Byl propuštěn v rámci čistek mccarthismu.
Urzidil podnikl přednášková turné, především po Evropě, a to v letech 1953, 1957, 1962, 1964, 1965, 1968 (během této cesty se ve Vídni naposledy osobně setkal s Janem Zrzavým). Při své poslední přednáškové cestě v roce 1970 zemřel v Římě na mozkovou mrtvici. +more Je pohřben na hřbitově Campo Santo Teutonico u baziliky svatého Petra.
Ocenění
1957 cena Charlese Veillona (Charles-Veillon-Preis, Švýcarsko) * 1958 člen korespondent Adalbert-Stifter-Institut des Landes Oberösterreich v Linci * 1961 rakouský spolkový prezident jmenuje Urzidila profesorem honoris causa * 1962 člen korespondent Deutsche Akademie für Sprache und Dichtung v Darmstadtu * 1964 Velká rakouská státní cena za literaturu * 1964 Literární cena města Kolína nad Rýnem * 1966 Cena Andrease Gryphia (Andreas-Gryphius-Preis, Düsseldorf)
Odkaz
Po Urzidilovi je pojmenována planetka 70679 Urzidil, která byla objevena v roce 1999 na hvězdárně Kleť astronomy Janou a Milošem Tichým. V roce 2006 otevřela Společnost Johannese Urzidila jeho muzeum ve Zvonkové (Glöckelberg) na Šumavě. +more Expozice již ale byla uzavřena.
Dílo
Urzidil byl od roku 1921 pražským dopisovatelem Berliner Börsen-Courier, redaktorem časopisu Harmonie, vydavatelem literárního časopisu Das Silberboot (1935-1937 a spolupracovníkem bratislavského Die drei Ringe (1935-1938). Přispíval články do časopisů a novin Veraikon, Die Aktion, Alt-Prager Almanach, Deutsche Kunst und Dekoration, Das Kunstblatt, Musaion, Forum, The Germanic Rewiew, Deutsche Zeitung Bohemia, Obzor, Prager Tagblatt, Slavische Rundschau, Tribuna.
Spisy (výběr)
Goethe v Čechách (Goethe in Böhmen, 1932, rozšířeno 1962) * publikace o Václavu Hollarovi: ** německy: Wenceslaus Hollar: Der Kupferstecher des Barock, 1935) umělecká monografie o Hollarově práci v mědirytectví: ** česky: Václav Hollar: Umělec, vlastenec, světoobčan (varianta názvu: Hollar: život umělce a evropana, 1937) ** anglicky: Hollar: A Czech Emigré in England (1942) * Ztracená milenka (Die verlorene Geliebte, 1956) - povídky * Memnonův sloup (Die Memnonsäule, 1957) - básně * Pražský triptych (Prager Triptychon, 1960)- povídky * O básnění (Über das Dichten, 1961) - eseje * Das Elefantenblatt (1962) - povídky * Tudy kráčí Kafka (Da geht Kafka, 1965) - eseje * O mém pražském tatínkovi a o mém newyorském řemesle (Väterliches aus Prag und Handwerkliches aus New York, 1969) - autobiografie * Poslední tombola (Die letzte Tombola, 1971) - posmrtně vydané povídky * Pedantova zpověď (Bekenntnisse eines Pedanten, 1972) - posmrtně vydané autobiografické povídky a eseje
České překlady
Hry a slzy - výbor z povídek, překlad František Marek, Praha, Odeon, 1985 * Kde údolí končí, výbor povídek, překlad Anna Nováková a Jindřich Buben, Praha, Argo, 1996, * Pražský triptych - povídky, překlad Božena Koseková, doslov napsala Ingeborg Fialová-Fürstová, Praha, Mladá fronta, 1997 * Poslední host / Der letzte Gast - výbor z povídek, překlad Jindřich Buben a Anna Nováková, Horní Planá, Srdce Vltavy, 1999, * Život s českými malíři. Vzájemná korespondence s Janem Zrzavým. +more Vzpomínky - texty - dokumenty. Vybral, uspořádal a doprovodné texty napsal Vladimír Musil. Horní Planá, Fraktál, 2003. . * Jdu starým lesem, výbor povídek, překlad Jan Mareš, České Budějovice, Jihočeská vědecká knihovna, 2005, * Malý průvodce dějinami Čech, překlad Jindřich Buben, Horní Planá, Fraktál, 2005, . [url=http://johannes-urzidil. cz/fraktal_cz. html#maly_pruvodce_dejinami_cech]Nakladatelství Fraktál[/url] * Ferdinand Peroutka, Johannes Urzidil: O české a německé kultuře, editoři: Jaroslava Jiskrová, Martin Groman, Praha, Dokořán / Máj, 2008, . * Goethe a Čechy, editoři: Veronika Dudková, Michaela Jacobsenová, Václav Petrbok, Příbram, Pistorius & Olšanská, 2009, . * To byl Kafka, překlad Jana Zoubková, Praha, Dokořán / Máj, 2010, .
Important
Odkazy
Reference
Literatura
Lubomír Slavíček (ed. ), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. +more 2, s. 1564-1566, Academia Praha 2016, * V. Macháčková-Riegerová, Bibliografie, in: Johannes Urzidil, Bekenntnisse eines Pedanten, Zürich-München 1972, s. 213-262 * * Jiří Veselý: Hledání harmonie, předmluva ke knize Johannes Urzidil: Hry a slzy, Praha, Odeon, 1985 * Steffen Höhne, Johann Klaus, Mirek Němec (Hrsg. ): Johannes Urzidil (1896-1970): Ein „hinternationaler“ Schriftsteller zwischen Böhmen und New York (= Intellektuelles Prag im 19. und 20. Jahrhundert, Band 4). Böhlau, Köln / Weimar / Wien 2012, . [url=http://www. boehlau-verlag. com/978-3-412-20917-9. html]Info Böhlau Verlag[/url] , [url=http://www. zeilenweit. de/site_urzidil/upload/konferenzband_iv. pdf]Schriftsteller zwischen Böhmen und New York[/url].
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. johannes-urzidil. +morecz/]stránka Společnosti Johannesa Urzidila - životopis, bibliografie, fotografie[/url] * * [url=http://www. kohoutikriz. org/data/w_urzid. php]medailon na stránkách Kohoutí kříž[/url] * [url=http://www. hamelika. cz/slavnihoste/urzidil/S_urzidil. htm]medailon na stránkách Hamelika[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20080608122542/http://www. phil. muni. cz/%7Epeceny/Urzidil/index. html]stránky na serveru filosofické fakulty Masarykovy university v Brně[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090106003201/http://www. exil-archiv. de/html/biografien/urzidil. htm]medailon na stránce Exil-Archiv[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090530212157/http://www. cjh. org/academic/findingaids/lbi/nhprc/JGUrzidil. html]dokumentace v Leo Baeck Institute, Center for Jewish History, New York[/url] * [url=http://www. urzidil. de]www. urzidil. de[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/plus/portrety/_zprava/johannes-urzidil-posledni-velky-nemecky-spisovatel-z-prahy--1548750]Poslední velký německý spisovatel z Prahy[/url] pořad Českého rozhlasu, obsahuje podrobné informace o životě Johannese Urzidila, komentované ukázky z díla, unikátní záznamy jeho hlasu z rozhlasového vysílání Rádia Svobodná Evropa.
Kategorie:Němečtí spisovatelé Kategorie:Němečtí básníci Kategorie:Němečtí novináři Kategorie:Němečtí historikové umění Kategorie:Čeští spisovatelé Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští historikové umění Kategorie:Čeští emigranti a exulanti Kategorie:Pražská německá literatura Kategorie:Básníci tvořící německy Kategorie:Němečtí svobodní zednáři Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Narození 1896 Kategorie:Narození 3. +more února Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 1970 Kategorie:Úmrtí 2. listopadu Kategorie:Úmrtí v Římě Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 20. století.