Josef Ambrož Gabriel

Technology

12 hours ago

Author

Josef Ambrož Gabriel (4. prosince 1820 Loučová - 8. července 1880 Bechyně) byl rakouský právník, spisovatel a politik české národnosti z Čech, v 60. a 70. letech 19. století poslanec Českého zemského sněmu a starosta Sušice.

Biografie

Narodil se na statku v Loučové na národnostní hranici. Usedlost získal jeho dědeček roku 1789. +more Z otcovy strany byl potomkem německy mluvících králováckých sedláků ze Stachů, matčini předkové byli šumavští sklářští podnikatelé. Gabriel tak v sobě spojoval německou a českou národnost. Doma se zřejmě mluvilo německy, obyvatelé Loučové i dalších vesnic směrem do vnitrozemí však hovořili česky.

Josef Ambrož Gabriel v letech 1828-1832 absolvoval obecnou školu v Sušici. Roku 1832 nastoupil na gymnázium v Klatovech. +more Pak odešel do Prahy, kde roku 1837 začal studovat tehdy obvyklý přípravný ročník filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě, po němž pokračoval studiem obojího práva. Roku 1847 získal titul doktora práv. Už během studií se účastnil společenského a literárního života vlastenců, psal a přednášel svá besední čtení a česky je časopisecky publikoval (například Slovo k divadelním ochotníkům v časopise Květy z roku 1845). Mezi jeho přátele patřili Josef Kajetán Tyl nebo Karel Havlíček Borovský.

Roku 1848 se přihlásil k pobytu v Praze. Veřejně se angažoval během revolučního roku 1848. +more 11. března 1848 se stal členem Svatováclavského výboru. Jako náhradník za nemocného Františka Augusta Braunera byl členem druhé české deputace do Vídně. Byl také sekretářem spolku Slovanská lípa. V Sušici založil jeho pobočku Slovanská lípa pod Svatoborem. Roku 1850 se stal starostou akademického řečnického spolku.

V roce 1850 se oženil s Marií Podlipskou (* 1830), sestrou lékaře a novináře dr. Josefa Podlipského. +more Byla tak příbuznou spisovatelek Sofie Podlipské a Karoliny Světlé. Oddávajícím byl vlastenecký kněz Josef Šmidinger, svědkem Karel Havlíček Borovský. Manželé byli přihlášeni k trvalému pobytu v Praze na Novém Městě, ve Vodičkově ulici čp. 736/II. Gabriel údajně odešel z Prahy a bydlel až do roku 1856 jako soukromník v Sušici. Po smrti svého otce v roce 1859 převzal správu statku v rodné Loučové. Z manželství se narodilo šest dětí, z nichž se dospělosti dožily tři dcery a syn.

Gabriel spoluzaložil Hospodářskou jednotu pro Písecko. Po obnovení ústavního systému vlády počátkem 60. +more let se zapojil i do politiky. V roce 1861 byl zvolen starostou Sušice. Na radnici zavedl české úřadování. Za jeho éry proběhla výstavba kanalizace, byla postavena nová tzv. Volšovská silnice do Červených Dvorců.

V zemských volbách roku 1861 byl zvolen na Český zemský sněm, kde zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Sušice, Kašperské Hory. Uváděl se jako nezávislý český kandidát. +more Mandát zde obhájil ve volbách v lednu 1867 a volbách v březnu 1867.

V srpnu 1868 patřil mezi 81 signatářů státoprávní deklarace českých poslanců, v níž česká politická reprezentace odmítla centralistické směřování státu a hájila české státní právo. V rámci tehdejší české pasivní rezistence mandát přestal vykonávat a byl ho zbaven pro absenci v září 1868. +more Zvolen byl manifestačně znovu v září 1869. Uspěl rovněž v řádných zemských volbách roku 1870 a zemských volbách roku 1872. Pokračující česká pasivní rezistence vedla k dalšímu zbavení mandátu a následné manifestační opětovné volbě v doplňovacích volbách roku 1873. V dalších doplňovacích volbách roku 1874 se ovšem již mezi poslanci neuvádí.

Aby získal stálý příjem, usiloval o místo notáře. Opakovaně se však setkal s neúspěchem - toto místo nezískal v Sušici, Nýrsku, Prachaticích ani v Pacově. +more Až od jara 1876 působil jako notář v Bechyni. Názorově se profiloval jako liberál. Národní listy v nekrologu přičítají jeho vypuzení ze Sušice klerikální agitaci.

Byl i publicisticky a literárně činný. Spolupracoval na Riegrově slovníku naučném. +more Přispíval do Havlíčkova Šotka, do časopisů Lumír a Poutník od Otavy. Přeložil některé francouzské divadelní hry a povídky, překlady publikoval například v Lumíru nebo v Květech. V roce 1861 se podílel na pátém vydání Lomnického Naučení mladému hospodáři. Vydal Slovník francouzsko-český, Historický kalendář nebo Historicko-topografický popis okolí sušického.

+more_Gabriela. png|náhled'>Slavnostní odhalení obnoveného pomníku Josefa Ambrože Gabriela v Bechyni 5. prosince 2020 Zemřel v červenci 1880. Jak napsal jeho ošetřující lékař Dr. Hynek Daniel: „Trudomyslnost a z ní vyplívající nepříčetnost, která ho ke kroku samovraždy oběšením svedla. “.

V roce 2020 zorganizoval Jiří Bílek, Jan Lhoták, Spolek rodáků a přátel Bechyně, Město Bechyně a Město Sušice znovupostavení jeho pomníku na starém hřbitově u kostela sv. Michaela v Bechyni.

Dílo

Josef Ambrož Gabriel publikoval pod svým, jménem nebo pod pseudonymy a šiframi: Ambrož, A. Jaroslav Sušický, Ambrož Šumavský, J. G. Loučovský, A. Šum, A.Š, iel.

Knihy

Jiřinky - Sbírka besedních čtení (vlastním nákladem, Praha, 1849) * Hrad Kašperk, historicko-topografický nástin (vydala Kat. Jeřábková, Praha, 1857) * Hrad Rábí, historicko-topografický nástin (vydala Kateřina Jeřábková, Praha, 1859) * Počátek a postup Spolku lidumilného, roku 1814 v královském městě Sušici založeného (vydal Ant. +more Renna, Praha, 1861) * Der königliche Wald Hwozd oder das Gebiet der königlichen Freibauern im Böhmerwalde (vydal Josef Ambrož, Praha, 1864) * Slovník francouzsko-český. Sešit 1, A - Bigène (vydal I. L. Kober, Praha, 1866) * Královské město Sušice a jeho okolí, aneb, Popis všech v okresu Sušickém ležících měst, městeček, vesnic, kostelů, hradů a tvrzí, všech zemských panství a statků (nákladem vlastním, Praha, 1868) * Vodolenka, historicko-balneografický nástin lázní Vodolenských u Sušice (nákladem vlastním, Klatovy, 1872) * Člowěk a knihy, přednášeno ponejprw w druhé podzimní besedě studentské dne 11. listopadu 1846 (kresba a typografická úprava Cyrila Boudy, vydal Emanuel Hladík, Praha, 1939).

Překlady

J. A. +more G. Jais: Krásné powjdky k wzdělánj rozumu a osslechtěnj srdce rozmilých djtek (vydal Martin B. Neureuter, Praha, 1840) Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání * A. Kotzebue: Veselohra u okna - fraška v jednom jednání (spolu se Strakonickým dudákem J. K. Tyla vydal Jaroslav Pospíšil, Praha) * Učenec, činohra ve dvou jednáních (z francouzského podle Scribe a Morvela,vydal Jarosl. Pospíšil, Praha, 1862)9.