Josef Karel ze Žerotína

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Josef Karel říšský hrabě ze Žerotína, svobodný pán z Lilgenau (Josef Karl Reichsgraf von Zierotin, Freiherr von Lilgenau) (8. října 1728 Velké Losiny - 10. listopadu 1814 Brno) byl moravský šlechtic z losinsko-vízmberské větve rodu Žerotínů. Od mládí se uplatňoval ve správě Moravského markrabství, kde nakonec zastával funkce nejvyššího sudího (1773-1776) a nejvyššího komořího (1776-1781). Vlastnil statky na severní (Bludov, Třemešek) a východní Moravě (biskupské léno Valašské Meziříčí).

Životopis

Pocházel ze starého moravského rodu Žerotínů, narodil se jako třetí a nejmladší syn císařského komořího Jana Ludvíka ze Žerotína (1691-1761) a jeho manželky Marie Františky z Herbersteina (1697-1763). Vzdělání získal na jezuitské univerzitě v Olomouci a z doby jeho studií se dochovala dvě latinská rétorická cvičení (1741-1743) a rovněž latinský spisek o sv. +more Janu Křtiteli (1742), který napsal. Od mládí působil ve správě Moravského markrabství, kde byl komorním radou, radou apelačního soudu a zemským soudcem. Od roku 1758 zastával post přísedícího Královské reprezentace a později Moravského zemského gubernia. V letech 1773-1776 byl na Moravě prezidentem apelačního soudu (respektive nejvyšším sudím) a nakonec se stal moravským nejvyšším zemským komorníkem (1776-1781). Byl též císařským tajným radou a komořím.

Při rozdělování otcovského dědictví v roce 1761 jako nejmladší syn převzal nejmenší podíl, jeho majetkem se stala panství Bludov, Třemešek a Chromeč, vlastnil také dům v Brně. Původně často pobýval na zámku v Třemešku, a protože se zabýval astronomií, nechal zámeckou věž upravit na observatoř s dalekohledem. +more V roce 1771 ale panství prodal za 143 000 zlatých své sestře Antonii Oktavii (1726-1805), provdané baronce Stillfriedové. Jeho hlavním sídlem se poté stal zámek v Bludově, později nechal postavit také zámeček ve Valašském Meziříčí, jehož část mu od roku 1808 patřila jako manství. Roku 1779 zdědil po vzdáleném příbuzném Michaelovi Josefovi ze Žerotína (1719-1779) z falkenberské větve rodu slezská panství Falkenberg (dnes Niemodlin) a Tillowitz (dnes Tułowice), která však obratem prodal Janovi Karlovi hraběti Pražmovi z Bílkova. Celkově došlo v majetku Žerotínů v této době ke značným ztrátám, protože Josefovi starší bratři Jan Karel (1719-1775) a Ludvík Antonín (1723-1808) museli kvůli vysokému zadlužení prodat kmenová rodová panství Vízmberk (1770) a Velké Losiny (1802). Josef Karel zemřel v Brně, pohřben byl v rodinné hrobce v kapli sv. Kříže u kostela sv. Jana Křtitele ve Velkých Losinách.

V roce 1763 se oženil s hraběnkou Marií Johannou Schrattenbachovou (1742-1818), dcerou dolnorakouského místodržitele Františka Ferdinanda Schrattenbacha (1707-1785) a Marie Eleonory Libštejnské z Kolovrat (1724-1742). Měli spolu devět dětí, pokračovatelem rodu byl syn František Josef (1772-1845). +more Z dcer se Antonie (1765-1804) provdala za hraběte Jana Nepomuka Mitrovského z Nemyšle (1757-1799), významného představitele osvícenství na Moravě.

Odkazy

Reference

Literatura

POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; 239 s. ISBN 978-80-86438-50-4 * SVITÁK, Zbyněk: Z počátku moderní byrokracie. +more Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748-1782; Matice moravská, Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy, Brno, 2011; 587 s. ISBN 978-80-86488-91-2.