Josef Suk mladší

Josef Suk se ženou Marií Josef Suk mladší (8. srpna 1929 Praha - 7. července 2011 Praha) byl český houslista. Syn inženýra Josefa Suka, majitele cukrovaru a amatérského houslisty, a Marie Sukové, rozené Vlkové, vnuk skladatele Josefa Suka a pravnuk Antonína Dvořáka.

Mládí a studia

Po maturitě na reálném gymnáziu v roce 1945 vstoupil na Pražskou konzervatoř, kde studoval v letech 1945-1951 u profesorů Jaroslava Kociana, Norberta Kubáta a Karla Šnebergra. Zejména studium u Jaroslava Kociana na něj mělo velký vliv. +more Pod jeho vedením pronikal do celého tajemství houslové hry, čerpal z vlastního Kocianova interpretačního umění a zblízka poznával jeho ušlechtilý způsob tvoření tónu. Již během studia v roce 1949 byl vyslán do Paříže a do Bruselu, aby tam reprezentoval mladou generaci českých houslistů. Absolvoval také čtyři semestry na AMU v Praze u prof. Marie Hlouňové a prof. Alexandra Plocka, poté však byl z politických důvodů vyloučen. „AMU byla tenkrát spíše vojenská a politická škola. Protestoval jsem například proti tomu, aby studenti museli kopat v zákopech. Při tom trpěly naše prsty a já chtěl být přece hudebníkem. Byl jsem proto po čtyřech semestrech vyloučen a za trest jsem měl nastoupit do Košic k vojenskému útvaru. V poslední chvíli jsem byl zachráněn a dostal jsem se do AUSu, kde jsem si dva roky odbýval vojenskou službu a mohl hrát na housle. “.

Koncertní kariéra

V letech 1950-1952 působil jako primárius Pražského kvarteta a v období 1953-1955 jako koncertní mistr Činoherního orchestru Národního divadla, pak do roku 1957 jako sólista Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého.

Pronikavého úspěchu dosáhl po sólovém koncertu v Praze 6. +more listopadu 1954. Jeho první zahraniční cesty vedly do USA, kam jej pozval George Szell, aby hrál s Clevelandským orchestrem. V roce 1958 vystupoval v Německé spolkové republice, Holandsku a Rumunsku, následovaly cesty do Francie a Belgie.

V roce 1960 mu byly státem zapůjčeny housle od Antonia Stradivariho „Duc de Camposelice“ z roku 1710, které věnoval československému státu krátce před svou smrtí Váša Příhoda. Hrál také na Stradivariho nástroj „Libon“ a housle „Princ Oranžský“, které postavil Giuseppe Guarneri del Gesu. +more Dlouhá léta také hrával na nástroj od Přemysla Špidlena.

V roce 1961 byl jmenován sólistou České filharmonie a absolvoval s ní mnoho zahraničních turné a řadu recitálů v jejích komorních cyklech. Spolupracoval s nejlepšími světovými orchestry, dirigenty a interprety, s nimiž nahrál mnoho gramofonových desek a CD a za své nahrávky obdržel řadu významných cen. +more Grand Prix du disque obdržel v Paříži za nahrávku Debussyho a Janáčkových sonát, za Dvořákovo trio Dumky s Janem Panenkou a Milošem Sádlem, za komplet Mozartových houslových koncertů s Pražským komorním orchestrem řízeným Liborem Hlaváčkem, za koncert Albana Berga a koncerty Bohuslava Martinů. Věnoval se také hře na violu a nahrál Mozartovu Koncertantní symfonii, kde hraje part houslí i violy. S Českou filharmonií a dirigentem Dietrichem Fischerem-Dieskauem nahrál Berliozova Harolda v Itálii.

Jeho hra se vyznačuje nádherným, plným, sytým tónem, křišťálově čistou intonací a stylovou interpretací. Suk je jeden z nejlepších světových interpretů Bacha, Mozarta a Beethovena. +more Jeho nahrávky Dvořákova koncertu jsou vzorové.

V roce 1979 rozšířil svou aktivitu o pedagogickou činnost na Vysoké hudební škole ve Vídni, kde působil do roku 1986.

Komorní hra

Vyšehradském hřbitově Vedle významné sólové dráhy se především zaměřil na hudbu komorní. +more Již jako student (1950-1952) působil jako primárius v Pražském kvartetu a roku 1951 založil Sukovo trio, pojmenované po svém dědečkovi, s nímž po boku klavíristy Jana Panenky a violoncellisty Josefa Chuchra absolvoval mnoho koncertů doma i v zahraničí a nahrál mnoho skladeb. S Janem Panenkou nahrál mimo jiné komplet Beethovenových sonát. Jejich nahrávka Šostakovičovy sonáty pro violu a klavír byla první na světě. Jako violista hojně spolupracoval také se Smetanovým kvartetem.

Významná je jeho spolupráce s prof. Zuzanou Růžičkovou, se kterou absolvoval mnoho koncertů a nahrál Bachovy a Händelovy sonáty. +more S Juliem Katchenem a Jánosem Starkerem nahrál Brahmsova tria, s Katchenem také Brahmsovy sonáty. Roku 1974, v roce stého výročí narození svého děda skladatele Josefa Suka, založil Sukův komorní orchestr, jehož uměleckým vedoucím byl do roku 2000.

Byl držitelem titulu zasloužilý umělec a od roku 1977 národní umělec. V roce 2002 byl oceněn nejvyšším francouzským státním vyznamenáním, Řádem čestné legie.

Zemřel v noci z 6. na 7. +more července 2011 na karcinom prostaty. Pochován byl v Praze na Vyšehradském hřbitově v rodinné hrobce.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.supraphon.cz/cs/umelci/?item=31]Josef Suk[/url] na Supraphonu

Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Absolventi Pražské konzervatoře Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Nositelé Medaile Za zásluhy (Česko) Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Akademie múzických umění v Praze Kategorie:Čestní občané Prahy 2 Kategorie:Narození 1929 Kategorie:Narození 8. +more srpna Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 2011 Kategorie:Úmrtí 7. července Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Zemřelí na karcinom prostaty Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži.