Josef Škalda

Josef Škalda ( Malé Petrovice u Třebechovic - , Berlín - Plötzensee) byl francouzský legionář a osobnost protinacistického odboje za protektorátu.

Josef Škalda byl v první světové válce vojákem francouzské cizinecké legie a poté příslušníkem Československých legií ve Francii (příslušník československé roty "Nazdar"). Během druhé světové války působil v protinacistickém domácím nekomunistickém odboji. +more Stál v čele odbojové organizace Družstvo v prvním sledu, byl v těsném kontaktu s vedoucími členy (první garnitury) předních protektorátních rezistenčních organizací. V odboji působil především jako zakladatel a jeden z prvních vydavatelů ilegálního časopisu V boj. Kolem roku 1939 bydlel na Královských Vinohradech v Budečské ulici 1026/14 . Zde také vznikla první čísla této ilegální tiskoviny. Za tuto svoji protiříšskou činnost byl odsouzen k trestu smrti a popraven v Berlíně-Plötzensee.

Stručný životopis do roku 1921

Josef Škalda se původně vyučil krejčím. Před vypuknutím první světové války odešel do Francie, kde vstoupil dobrovolně 29. +more července 1914 do francouzské cizinecké legie. Téměř po celou dobu trvání první světové války sloužil v severní Africe. Tady se (mimo jiná místa) zúčastnil bojů v Alžírsku a Maroku. Po vzniku Československé legie ve Francii byl (26. května 1918) převelen do jejího 21. střeleckého pluku. [url=http://legie100. com/krev-legionare/106613/]]Po pádu monarchie a vzniku Československa (po 28. říjnu 1918) bojoval proti Polákům na Těšínsku (v rámci tzv. [[Československo-polský spor o Těšínsko|Československo-polského sporu o Těšínsko[/url]] ) a proti Maďarům na Slovensku (v rámci tzv. Maďarsko-československé války ). Tato etapa životní pouti Josefa Škaldy v roli vojáka skončila v roce 1921 demobilizací a od tohoto roku pak sloužil u policie. Zde pracoval jako civilním strážník (policejní agent) tj. byl příslušníkem sboru neuniformované stráže bezpečnosti. Kolem roku 1939 se o něm hovoří jako o penzionovaném policejním úředníkovi a předsedovi vinohradské pobočky "Svazu československých záložníků a bývalých vojáků". (Tento svaz byl složen vesměs z bývalých legionářů. ).

Vojenská kariéra Josefa Škaldy

Vyznamenání z legií a první světové války

Za aktivity ve francouzské cizinecké legii byl vyznamenán: * „Médaille Coloniale (Maroc)“ ("Koloniální medaile (Maroko)") * „Mutaj el Hafid“ (medaile "Mutaj el Hafid") * „Médaille Commémorative Coloniale 1914-1918“ ("Koloniální Pamětní medaile 1914-1918") Po skončení první světové války obdržel vyznamenání: * Croix de Guerre (1914-1918)=(Válečný kříž (1914-1918)) Croix de guerre * +morepng|60px'>Československý válečný kříž 1914-1918 Československý válečný kříž 1914-1918 * Československá revoluční medaile Československá revoluční medaile.

Josef Škalda v letech 1939 až 1942

Díky odbojářské aktivitě Josefa Škaldy a lidí soustředěných kolem něj (Josef Sejkora, Josef Krupička, Karel Lukeš, Jaroslav Straširipka a další) vznikla odbojová skupina Družstvo v prvním sledu, jejíž hlavní náplní bylo vydávání ilegálního časopisu V boj (do listopadu 1939 vyšlo celkem 29 čísel).

Podíl Josefa Škaldy na odbojové činnosti "Družstva" je podrobně zachycen v hesle Družstvo v prvním sledu.

Zatčení

Když vydavatelé časopisu V boj Josef Škalda a Josef Sejkora v poledne dne 10. +more listopadu 1939 opustili (s balíky výtisků určených pro kolportéry) zadní trakt Hotelu Zlatá husa (dnes (2015) hotel Ambassador v dolní části Václavského náměstí - Václavské náměstí 840/5) byli uprostřed Václavského náměstí zastaveni gestapem. V pasáži Alfa došlo ke srážce. Škalda vytáhl revolver a namířil na gestapáka. Stiskl spoušť, ale rána nevyšla. Než stačil pálit podruhé, srazil mu jiný gestapák ruku a další pomocníci gestapa se Škaldy a Sejkory zmocnili. V pozadí celé akce stálo udání konfidenta gestapa Rudolfa Kotrbatého. Na Škaldově zatčení se podílel i konfident gestapa Jaroslav Nachtmann.

Odsouzení a poprava

Josef Škalda byl shledán vinným (a označen za "nepřítele Říše" ). Lidovým soudním dvorem byl (+more_září'>12. září 1941) odsouzen k trestu smrti za spáchání velezrady (a "velezrádné štvavé psaní velkého rozsahu" ) a za pokus o vraždu úředníka pražské státní policie. Popraven byl stětím v pátek dne 23. ledna 1942 v 06. 05 hodin v Berlíně-Plötzensee.

Pamětní deska

+morePam. Deska. Budecska. Praha. jpg|náhled'>Pamětní deska s portrétem Josefa Škaldy (Praha 2, Budečská 1026/14) Pamětní deska na domě na adrese: Praha 2, Budečská 1026/14 nese text:.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Kategorie:Příslušníci francouzské cizinecké legie Kategorie:Příslušníci roty Nazdar Kategorie:Osobnosti maďarsko-československé války Kategorie:Čeští policisté Kategorie:Osobnosti Družstva v prvním sledu Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Lidé popravení gilotinou Kategorie:Nositelé Koloniální medaile Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1914-1918 Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914-1918 Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Narození 15. +more srpna Kategorie:Narození 1894 Kategorie:Narození v Týništi nad Orlicí Kategorie:Úmrtí 23. ledna Kategorie:Úmrtí 1942 Kategorie:Úmrtí ve Věznici Plötzensee Kategorie:Muži.