Jaroslav Nachtmann

Technology

12 hours ago

Author

Jaroslav Nachtmann (1. listopadu 1915 v Kladně - Kročehlavech - 2. května 1995 v německém Regenu) patřil za protektorátu k velmi nebezpečným, úspěšným a horlivým konfidentům gestapa. Podílel se na provokacích proti domácímu odboji; udal gestapu stovky Čechů; byl přítomen zatýkání "ilegalistů"; pomáhal při výsleších zadržených a budoval fiktivní odbojové „volavčí sítě“. Dostával se do styku skoro se všemi ilegálními organizacemi odbojového hnutí v protektorátu. Po druhé světové válce byl předán sovětské vojenské rozvědce Směrš a odvezen do Sovětského svazu, kde byl odsouzen a vězněn asi deset let v sibiřských pracovních táborech. V roce 1963 byl vrácen do ČSSR. I zde byl odsouzen a vězněn až do konce roku 1966. Již během věznění spolupracoval s komunistickou státní tajnou bezpečností (StB) a ve spolupráci s ní pokračoval až do svého prozrazení v roce 1968. V roce 1974 se vystěhoval do SRN, kde žil až do svých 79 let.

Životopis

První republika a druhá světová válka

Jaroslav Nachtmann pocházel ze smíšeného manželství. Byl údajně původním povoláním dentista. +more Později se stal prvorepublikovým dopravním strážníkem české uniformované policie. Bývalý profesionální boxer. Po 15. březnu 1939 přijal německé státní občanství. Do řad gestapa byl přijat v prosinci 1939 a to nejprve k vrchnímu kriminálnímu tajemníkovi Paulu Elbersovi do pražského referátu II BM (české pravicové hnutí). Zde fungoval jako konfident, agent - provokatér. Byl i členem NSDAP a SS. Má na svědomí stovky životů českých odbojářů. Od listopadu 1942 působil jako vedoucí pracovník protiparašutistického referátu SBF. Dostával se do styku skoro se všemi ilegálními organizacemi odbojového hnutí v protektorátu. Řídil nově vytvořenou agenturní síť, v níž byly jednotlivé izolované odbojové skupiny kontrolovány konfidenty.

Květen 1945

Během květnového povstání 1945 v Praze sídlil v Hotelu Zlatá husa (na adrese: Václavské náměstí 840/5 - dnes (2016) Hotel Ambassador) štáb odbojové organizace „Brutus“. Skupina, vedená Václavem Bradáčem (předválečný tajemník Antonína Švehly), byla již na konci roku 1944 infiltrována Jaroslavem Nachtmannem (krycí jméno Dr. +more Kejvan). Ten z odbojové skupiny „Brutus“ brzy učinil nástroj gestapa, pomocí něhož mohlo pronikat do řad domácího odboje. Zároveň si Nachtmann vytvářel členstvím ve skupině „Brutus“ i svoje „alibi“ pro pozdější tvrzení, že spolupracoval s odbojem. Českým policistům se dne 7. května 1945 podařilo Nachtmanna vylákat z Hotelu Zlatá husa, na Můstku jej přemoci a zatknout.

O dva dny později 9. +more května 1945 objevila hlídka Revolučních gard (RG) v Petschkově paláci asi 300 německých žen a dětí, 19 českých rukojmí a 6 dlouhodobě vězněných Čechů. Správcem budovy byl určen Ladislav Vaněk. K nemilému překvapení českých úřadů předal Ladislav Vaněk nejdůležitější zajaté příslušníky gestapa: Williho Leimera, Williho Abendschöna a konfidenta Jaroslava Nachtmanna sovětské vojenské rozvědce Smerš. A tak se stalo, že Nachtmann byl (zhruba v polovině května 1945) transportován do SSSR.

V Sovětském svazu

V Sovětském svazu byl ještě téhož roku (v prosinci 1945) odsouzen k patnácti letům nucených prací, které si začal odpykávat na Sibiři v táborech nucených prací "Siblag" a "Ozorlag". I zde fungoval (krycí jméno "Eva") jako donašeč (informátor) ve prospěch vedení obou táborů. +more Po deseti letech (v říjnu 1955) mu byla udělena amnestie, dostal služební byt a pracoval na poliklinice KGB v sibiřském městě Tajšet. Zhruba po osmi letech (v březnu 1963) byl v SSSR opět zatčen, aby byl předán československé StB, která jej zvláštním letadlem dopravila do Prahy.

V Československé socialistické republice

V soudním procesu byla Nachtmannovi prokázána nepřímá vina na smrti 200 účastníků odboje a za trestný čin obecného ohrožení (stíhání za vraždu bylo zastaveno) byl odsouzen (1. +more října 1964) k trestu čtrnácti let vězení. Koncem října 1964 (asi po třech týdnech od vynesení rozsudku) na žádost Nachtmannova obhájce mu bylo do odpykání uloženého trestu započítáno i více než desetileté období strávené v pracovních táborech v SSSR. (Tím se jeho trest v Československu zmenšil na necelé čtyři roky, s datem ukončení v roce 1967, 1968). K profesi konfidenta (tentokráte ve službách StB) se Jaroslav Nachtmann vrátil a vykonával ji už v průběhu věznění ve Valdicích. (Jeho osobní svazek StB byl veden už od 2. listopadu 1962 . ). Brány věznice ale opustil již za dva roky (22. listopadu 1966) a zavázal se k další spolupráci s StB (zde vystupoval pod krycími jmény "Míla" nebo "Jarda"). Státní tajná bezpečnost (StB) jej zaměstnala v zubní ambulanci v městečku Votice (v oblasti nazývané také jako Česká Sibiř).

Po roce 1968

Když byla v létě roku 1968 v tisku odhalena pravá totožnost Jaroslava Nachtmanna, stal se pro práci u StB nevhodným a prakticky neupotřebitelným. Po šesti letech (začátkem května 1974) se vystěhoval do SRN. +more Zemřel 2. května 1995 ve věku let v německém Regenu.

Nachtmannovy aktivity

-	za protektorátu	Spálená 82/4, Praha 1 (Německy: Brenntegasse)	V domě bydlel během protektorátu Jaroslav Nachtmann, který byt získal jako konfiskát po Adolfu Hoffmeisterovi, jenž odsud odešel 23. +more března 1939 do francouzského exilu. Byt sloužil jako neformální centrála udavačů a konfidentů gestapa a na večírcích zde pořádaných se také scházeli i populární herci, např. Jára Kohout, Věra Ferbasová a Karel Vlach.
-	Podzim 1939		Spolu s konfidentem gestapa Rudolfem Kotrbatým se již na podzim roku 1939 podílel Jaroslav Nachtmann na rozbití ilegální organizace Družstvo v prvním sledu.
-	10. listopad 1939	Budečská 1026/14, Praha 2	Odbojář Josef Škalda byl zatčen gestapem 10. listopadu 1939. Na jeho zatčení se podílel Jaroslav Nachtmann.
-	22. duben 1941	Evropská 696/22, Praha 6	Jaroslav Nachtmann se (22. dubna 1941) aktivně účastnil zátahu na Josefa Balabána - jednoho z členů zpravodajsko-sabotážní skupiny známé jako Tři králové. Balabán byl přemožen gestapem zhruba ve 21. 30 po krátké přestřelce na křižovatce ulic Evropská a Studentská (za protektorátu Velvarská a Brahmsova).
-			Odbojová skupina "Národní obranný svaz" (spojená s osobou kapitána Jana Karlíka) byla infiltrována konfidenty gestapa v čele s Jaroslavem Nachtmannem.
-	pololetí 1942		Spolu s Karlem Čurdou zradil Jaroslav Nachtmann šifranta - četaře Stanislava Srazila (paravýsadek ANTIMONY) (zatčen dne 16. ledna 1943) a tento byl následně přinucen Němci přistoupit na radiovou protihru "Hermelín" ("Hermelin") s Vojenskou radiovou ústřednou (VRÚ) v Londýně.
-	počínaje 1943 a dále	Mikovcova (Mikowec - Strasse) 574/3, Praha 2	Od konce roku 1942 sídlila ve čtvrtém patře domu firma "Albatros". Tato krycí firma byla používána pražským gestapem ke styku s konfidenty. V tomto domě také sídlia kancelář úředníka SBF Williho Leimera. Firma "Albatros" byla založena na krycí jméno Jaroslava Nachtmanna - Jaroslav Nebeský. Do této "centrály" docházeli s informacemi a pro další úkoly rovněž zrádci - parašutisté: Viliam Gerik (paravýsadek ZINC) a rotný Karel Čurda (pomocník velitele paravýsadku OUT DISTANCE). Na této adrese se také často vyskytovali i další konfidenti: Jaroslav Žícha, Josef Renner, Josef Musil a Nestor Holejko.
-	září a listopad 1944	Husova 236/4a, Praha 1 - Staré Město	V dominikánském klášteře při kostele svatého Jiljí se v září 1944 a v listopadu roku 1944 konaly fingované schůzky konfidentů pražského gestapa. Na jeho pokyn založili fiktivní odbojovou organizaci "Ústředí československého odboje v Praze". Kromě Jaroslava Nachtmanna se schůzek účastnili i konfidenti: Nestor Holejko (alias major Rudé armády ing. Kalinin), Antonín Vohradník a Jaroslav Žícha. Setkání se účastnil i zadržený parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM). (Ten na oko přistoupil na spolupráci s gestapem. ) Schůzky v dominikánském klášteře byly nahrávány a jejich účastníci byly nepozorovaně fotografováni. Řada odbojářů pak právě těmito nahrávkami a snímky byla nezpochybnitelně usvědčena z odbojové činnosti proti Velkoněmecké říši.
-	17. říjen 1944	Václavské náměstí 820/41, Praha 1	Parašutista Vítězslav Lepařík (paravýsadek GLUCINIUM) byl vlákán konfidentem gestapa Nestorem Holejkem do pasáže Luxor na Václavském náměstí v Praze, kde byl 17. říjen 1944 zatčen. Zatýkání se osobně účastnil Willi Leimer a Jaroslav Nachtmann.
-	18. říjen 1944	Štěpánská 704/61, Praha 1	Východočeský odbojář Jaroslav Tannert byl v pasáži Lucerna zatčen 18. října 1944. Na zatčení se podíleli konfidenti gestapa Nestor Holejko a Jaroslav Nachtmann.
-	podzim 1944	Kříženeckého náměstí 322/5, Praha 5	Na podzim roku 1944 se začalo (v Barrandovských filmových ateliérech) připravovat natáčení propagandistického filmu o parašutistech, vyslaných exilovou vládou v Londýně do Protektorátu. Tento projekt podporoval Willi Leimer, ale samotné natáčení nikdy nebylo zahájeno. Podle tvrzení Jaroslava Nachtmanna měl on osobně ztvárnit ve filmu jednu z hlavních rolí.
-	15. leden 1945	Tylovo náměstí, Praha 2	Konfidentskou sítí (řízenou gestapem) byl do Prahy vylákán odbojář Josef Kroužek, který žil v ilegalitě ve východních Čechách. Na jeho zatčení (na Tylově náměstí dne 15. ledna 1945) se podílel i Jaroslav Nachtmann.
-	jaro 1945	Strahovské nádvoří (Strahower Platz) 132/1, Praha 1	Na jaře roku 1945 odnášel z Petschkova paláce do Strahovského kláštera Jaroslav Nachtmann některé spisy gestapa, aby je zde uschoval ve snaze vytvořit tak nějakou pojistku pro budoucnost.
-	jaro 1945	Benediktská 677/4, Praha 1	Na jaře 1945 se v domě uskutečnila schůzka Jaroslava Nachtmanna s dalším nebezpečným konfidentem gestapa Nestorem Holejkem a jeho bratrem Alexem Holejkem (spolupracovníkem gestapa v Krakově). Bratři Holejkové uvažovali o útěku do Švýcarska a k témuž přesvědčovali i Jaroslava Nachtmanna.