Joseph Joachim

Život

Rodný dům v Kittsee

Mládí

Narodil se v rakouské obci Kittsee (slovensky Kopčany) ležící nedaleko Bratislavy. Byl sedmým z osmi dětí obchodníka s vlnou Julia Joachima a jeho ženy Fanny, která byla maďarsko-židovského původu. +more Dětství strávil jako člen Židovské obce, jedné z prominentních židovských komunit pod ochranou šlechtické rodiny Esterházy. Byl bratrancem Fanny Wittgensteinové, matky ocelářského magnáta Karla Wittgensteina (mj. zakladatele kladenských oceláren) a babičky filosofa Ludwiga Wittgensteina a klavíristy Paula Wittgensteina.

V roce 1833 se rodina přestěhovala do Pešti a Joseph zde studoval hru na housle u koncertního mistra operního orchestru Stanisława Serwaczyńského. Serwaczyński byl později také učitelem jiného vynikajícího houslisty: Henryka Wieniawského. +more Od roku 1839 pokračoval Joachim ve studiu na Univerzitě múzických umění ve Vídni pod vedením Misky Hausera, Georga Hellmesbergera a Josepha Böhma. Se svou sestřenicí Fanny Wittgensteinovou pak odjel k dalšímu studiu do Lipska, kde se stal oblíbencem skladatele a dirigenta Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. V Lipsku také poprvé veřejně vystoupil v koncertní síni Gewandhausu s fatasií Otelo skladatele brněnského původu Heinricha Wilhelma Ernsta.

Ve věku necelých třinácti let debutoval v Londýně s houslovým koncertem Ludwiga van Beethovena za řízení Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Koncert se setkal s mimořádným úspěchem. +more Joachim se pak stal favoritem londýnského publika po celý zbytek jeho kariéry.

Dospělost

Po Mendelssohnově smrti v roce 1847 zůstal Joachim v Lipsku. Učil na konzervatoři a hrál u prvního pultu houslí Gewandhaus orchestru společně s dalším houslovým virtuózem Ferdinandem Davidem. +more V roce 1848 přišel do Výmaru Franz Liszt s touhou obnovit pověst města jako německých Athén. Obklopil se mladými avantgardními umělci, kteří byli v opozici vůči lipským konzervativním kruhům. Joachim byl mezi prvními. Sloužil Lisztovi jako koncertní mistr a po několik let vyznával Lisztovu „psychologickou hudbu“, jak ji sám nazval. V roce 1852 se s touto tzv. Novou německou školou, reprezentovanou kromě Liszta také Hectorem Berliozem, Richardem Wagnerem a jejich následovníky, rozešel a přestěhoval se do Hanoveru. Zde se také setkal s dvacetiletým, tehdy ještě zcela neznámým, skladatelem Johannesem Brahmsem. Brahms udělal na Joachima hluboký dojem. Doporučil ho Robertovi a Claře Schumannovým a postupně vzniklo mezi nimi hluboké přátelství. Joseph Joachim s manželkou Doba strávená v Hanoveru byla nejplodnějším obdobím jeho skladatelské činnosti. Od té doby až do konce své kariéry často koncertoval s Clarou Schumannovou. V Londýně byl častým hostem „Populárních koncertů“ komorní hudby. V roce 1898 a později v letech 1901-1904 zde vystupoval také ve smyčcovém kvartetu (Joseph Ries - 2. housle, J. B. Zerbini - viola a Alfredo Piatti - violoncello). George Bernard Shaw napsal, že Populární koncerty přispěly k rozšíření a zlepšení hudebního vkusu Anglie.

Joachim vedl čilou korespondenci jak s Clarou Schumannovou, tak s Brahmsem. Brahms velmi oceňoval Joachimovy připomínky k jeho novým skladbám, zejména pak při instrumentaci svého 1. +more klavírního koncertu. V roce 1860 společně publikovali manifest proti progresivní hudbě Nové německé školy. Tento manifest sice získal několik spolupodpisů, ale setkal se také s odporem zejména u příznivců Richarda Wagnera.

10. května 1863 se Joachim oženil s altistkou Amalií Schneeweissovou (uměleckým jménem Amalie Weiss) (1839-99), která se vzdala operní kariéry a porodila mu šest dětí. +more Dále však účinkovala v oratoriích a písňových recitálech. V roce 1865 vystoupil ze služeb hanoverského krále na protest proti tomu, že intendant opery odmítl prodlooužit smlouvu jednomu z orchestrálních hráčů z důvodu jeho židovského původu. V roce 1866 se Joachim přestěhoval do Berlína, kam byl pozván, aby pomohl vybudovat nové oddělení Královské hudební akademie. Stal se ředitelem Hochschule für ausübende Tonkunst (Vysoké školy reprodukčního umění). V Berlíně pak setrval až do své smrti.

V roce 1869 založil Joachimovo smyčcové kvarteto ve složení Karel Halíř (2. housle), Emanuel Wirth (viola) a Robert Hausmann (violoncello), které si rychle získalo pověst vrcholného evropského kvarteta. +more Joachimovo kvarteto. Zleva doprava:Robert Hausmann (violoncello), Josef Joachim (1. housle), Emanuel Wirth (viola) a Karel Halíř (2. housle) V roce 1884 se Joachim rozešel se svou ženou, neboť měl podezření, že Amalie má poměr s hudebním vydavatelem Fritzem Simrockem. Brahms, který si byl jist, že toto podezření je neopodstatněné, napsal Amalii sympatizující dopis, který ona později použila při rozvodovém řízení. To vedlo k ochlazení vztahu mezi Joachimem a Brahmsem. Ke smíření došlo až o několik let později u příležitosti provedení Brahmsova Koncertu a-moll pro housle a violoncello, který Brahms věnoval jeho prvním sólistům: Josephu Joachimovi a Robertu Hausmanovi.

V roce 1899 byl pozván, aby se stal prezidentem nově ustaveného hudebního sdružení Oxford & Cambridge Musical Club v Londýně. V této funkci zůstal až do své smrti.

17. srpna 1903 nahrál, jako jeden z prvních hudebních umělců, 5 gramofonových desek pro firmu The Gramophone & Typewriter Ltd. +more Tyto nahrávky jsou důležitým svědectvím o interpretačním stylu houslové hry 19. století.

Dílo

Joachim patřil k nejslavnějším houslovým virtuózům své doby. Celá řada nejproslulejších skladatelů včetně Schumanna, Maxe Brucha, Brahmse i Antonína Dvořáka, měla při kompozici na mysli právě jeho. +more Nicméně Joachim např. nikdy neprovedl Schumanův Houslový koncert d-moll ačkoliv jej Schumann psal přímo pro něj. Rovněž Dvořák se nedočkal provedení svého koncertu a-mol, ačkoli vyhověl Joachimovým připomínkám a také mu tento koncert věnoval.

Joachimovo skladatelské dílo je mnohem méně známé. Mezi jeho skladbami převažují skladby pro housle, včetně tří koncertů s orchestrem. +more Zkomponoval rovněž orchestrální předehry k Shakespearovým hrám Jindřich IV. a Hamlet. Napsal také řadu kadencí k houslovým koncertům jiných skladatelů.

* Op. 1, Andantino a Allegro scherzoso pro housle a klavír (1848) * Op. +more 2, Tři skladby pro housle nebo violu a klavír (cca 1848-1852): Romanze, Fantasiestück, Eine Frühlingsfantasie for Violin or Viola and Piano * Op. 3, Houslový koncert g-moll (jednovětý)(1851) * Op. 4, Hamlet, předehra (1853) * Op. 5, Tři skladby pro housle a klavír: Lindenrauschen, Abendglocken, Ballade * Op. 6, Demetrius, předehra (Herman Grimm) * Op. 7, Jindřich IV, předehra (1854) * Op. 8, Předehra ke Gozziho komedii (1854) * Op. 9, Židovské melodie pro violu a klavír (1854-1855) * Op. 10, Variace na vlastní téma pro violu a klavír (1855) * Op. 11, Houslový koncert č. 2 d-moll "in the Hungarian Manner" (cca 1853, publikován 1861) * Op. 12, Notturno pro housle a orchestr A-dur (1858) * Op. 13, Elegická předehra "In Memoriam Heinrich von Kleist" (cca 1877) * Op. 14, Scéna Marfy ze Schillerova nedokončeného dramatu Demetrius (cca 1869).

Bez opusových čísel: * Houslový koncert č. 3 G-dur (1875) * Ich hab' im Traum geweinet pro zpěv a klavír, pub. +more Wigand, 1854. * Scena z Schillerova Demetria (1878) * Rain, rain and sun, Merlinova píseň (text Tennyson), pub. C. Kegan & Co. , 1880. * Melodrama zu einer Schillergedenkfeier (nepublikováno, rukopis v Hamburg Staats- und Universitätsbibliothek) * Overture in C major (Konzertouvertüre zum Geburtstag des Kaisers) (1896) * Dva pochody pro orchestr * Andantino a-moll pro housle a orchestr * Romance B-dur pro housle a klavír * Romance C-dur pro housle a klavír * Smyčcový kvartet c-moll(1 věta) * Variationen über ein irisches Elfenlied pro klavír * Variace pro housle a orchestr e-mol (cca 1879).

V roce 1855 instrumentoval pro velký orchestr Grand Duo C-dur pro dva klavíry Franze Schuberta o němž se někteří hudebníci domnívali (patrně nesprávně), že jde o klavírní výtah ztracené symfonie. Pro housle s doprodvodem klavíru rovněž upravil všech 21 Uherských tanců Johanese Brahmse.

Kadence: * Ludwig van Beethoven: Koncert D-dur, op. 61 * Johannes Brahms: Koncert D-dur op. +more 77 * Rodolphe Kreutzer: Koncert č. 19 d-moll * Wolfgang Amadeus Mozart: ** Aria from Il re pastore ** Concerto No. 3 in G major, K. 216 ** Concerto No. 4 in D major, K. 218 ** Concerto No. 5 in A major, K 219 * Pierre Rode: ** Concerto No. 10 in B minor ** Concerto No. 11 in D major * Louis Spohr: Concerto in A minor, Op. 47 (Gesangsszene) * Giuseppe Tartini: Sonata in G minor (Devil's Trill) * Giovanni Battista Viotti: Concerto No. 22 in A minor.

Odkazy

Reference

Literatura

Adolph Kohut: Josef Joachim. Ein Lebens- und Künstlerbild. +more Festschrift zu seinem 60. Geburtstage, am 28. Juni 1891, Berlin: A. Glas, 1891. * Johannes Joachim and Andreas Moser (eds. ): Briefe von und an Joseph Joachim, 3 vols. , Berlin: Julius Bard, 1911-1913 * Andreas Moser (ed. ): Johannes Brahms im Briefwechsel mit Joseph Joachim, 2nd ed. , Berlin: Deutsche Brahms-Gesellschaft, 1912. * Letters From and To Joseph Joachim, selected and translated by Nora Bickley with a preface by J. A. Fuller-Maitland, New York: Vienna House, 1972. * Andreas Moser: Joseph Joachim: Ein Lebensbild, 2 vols. Berlin: Verlag der Deutschen Brahms-Gesellschaft, vol. 1: 1908; vol. 2: 1910. * Andreas Moser: Joseph Joachim: A Biography, translated by Lilla Durham, introduction by J. A. Fuller Maitland, London: Philip Wellby, 1901. * J. A. Fuller-Maitland: Joseph Joachim, London & New York: John Lane, 1905. * F. G. E. : "Joseph Joachim", The Musical Times, 48/775 (September 1, 1907): 577-583. * Hans Joachim Moser: Joseph Joachim, Sechsundneunzigstes Neujahrsblatt der Allgemeinen Musikgesellschaft in Zürich, Zürich & Leipzig: Hug & Co. , 1908 * Karl Storck: Joseph Joachim: Eine Studie, Leipzig: Hermann Seemann Nachfolger, n. d. * Siegfried Borris: "Joseph Joachim zum 65. Todestag", Oesterreichische Musikzeitschrift XXVII (June 1972): 352-355. * Barrett Stoll: Joseph Joachim: Violinist, Pedagogue, and Composer, Ph. D. Diss. , Univ. of Iowa, 1978. * Brigitte Massin: Les Joachim: Une Famille de Musiciens, Paris: Fayard, 1999. * Otto Biba: "'Ihr Sie hochachtender, dankbarer Schüler Peppi' Joseph Joachims Jugend im Spiegel bislang unveröffentlicher Briefe", Die Tonkunst, vol. 1, nr. 3, July 2007, 200-204. * Beatrix Borchard: Stimme und Geige: Amalie und Joseph Joachim, Biographie und Interpretationsgeschichte, Wien, Köln, Weimar, Böhlau Verlag, 2005. * Beatrix Borchard: "Groß-männlich-deutsch. Zur Rolle Joseph Joachims für das deutsche Musikleben in der Wilhelminischen Zeit", Die Tonkunst, vol. 1, nr. 3, July 2007, 218-231. * Dietmar Shenk: "Aus einer Gründerzeit: Joseph Joachim, die Berliner Hochschule für Musik und der deutsch-französische Krieg", Die Tonkunst, vol. 1, nr. 3, July 2007, 232-246. * Ute Bär: "Sie wissen ja, wie gerne ich, selbst öffentlich, mit Ihnen musicire. Clara Schumann und Joseph Joachim", Die Tonkunst, vol. 1, nr. 3, July 2007, 247-257. * Gerhard Winkler (ed. ): "Geigen-Spiel-Kunst: Joseph Joachim und der 'Wahre' Fortschritt", Burgenländische Heimatblätter, vol. 69, nr. 2, 2007. * Robert W. Eshbach: "Der Geigerkönig: Joseph Joachim as Performer", Die Tonkunst, vol. 1, nr. 3, July 2007, 205-217. * Robert W. Eshbach: "Verehrter Freund. Liebes Kind. Liebster Jo. Mein einzig Licht. Intimate letters in Brahms's Freundeskreis", Die Tonkunst, vol. 2, nr. 2, April 2008, 178-193. * Robert W. Eshbach: "Joachims Jugend", Die Tonkunst, vol. 5, nr. 2, April 2011, 176-190. * Robert W. Eshbach: "Joachim's Youth - Joachim's Jewishness", The Musical Quarterly, vol. 94, no. 4, Winter 2011, 548-592 * Margaret Campbell: The Great Violinists, Doubleday, Garden City, New York, 1981 * Berthold Litzmann: Clara Schumann: An Artist's Life based on material found in Diaries and Letters, Translated from the fourth German edition by Grace E. Hadow, MacMillan, London, 1913.

Externí odkazy

[url=http://www. josephjoachim. +morecom]Stránka věnovaná životu a hudbě Josepha Joachima[/url] * [url=https://secure. flickr. com/photos/mscharwenka/392901517/]Skladatelův podpis a rukopis[/url] * [url=http://www. xs4all. nl/~androom/biography/p011603. htm]Stručná biografie[/url] *.

Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Maďarští hudební skladatelé Kategorie:Maďarští houslisté Kategorie:Narození 1831 Kategorie:Úmrtí 1907 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 28. +more června Kategorie:Úmrtí 15. srpna Kategorie:Rakouští Židé.