Ludwig Wittgenstein

Ludwig Josef Johann Wittgenstein [vitg(e)nštajn] (26. dubna 1889 Vídeň - 29. dubna 1951 Cambridge) byl jedním z nejvlivnějších filosofů 20. století. Bývá spojován především s analytickou filosofií a filosofií jazyka, ovlivnil však i logické pozitivisty. Jeho myšlení pravděpodobně nejvíce ovlivnili Otto Weininger, Arthur Schopenhauer, Bertrand Russell a Gottlob Frege.

Život

Ludwig Josef Johann Wittgenstein se narodil 26. dubna 1889 ve Vídni jako nejmladší z osmi dětí. +more Jeho rodina byla velmi bohatá, otec Karl Wittgenstein patřil k nejúspěšnějším podnikatelům Rakouska-Uherska. Oba Karlovi rodiče byli Židé, jeho otec přijal jméno Christian, aby se tak distancoval od svého židovského původu, jeho matka před sňatkem konvertovala k protestantismu.

Ludwigova matka, Leopoldina, je známá „Poldi“ z názvu a emblému kladenských železáren (Huť Poldi). Její otec byl český Žid, zatímco její matka byla rakousko-slovinská katolička.

Do školy chodil Ludwig Wittgenstein v Linci. Ve stejnou dobu navštěvoval tuto školu i Adolf Hitler, který přesto, že byl o šest dnů starší, chodil o dvě třídy níž. +more Reálně se tak mohl Wittgenstein setkat s Hitlerem pouze v jednom školním roce.

Později studoval Ludwig strojnictví v Berlíně. Jeho zájem se časem rozšířil na matematiku, přes niž se dostal k logice a filozofii matematiky. +more Na radu Gottloba Fregeho absolvoval několik trimestrů filozofie u Bertranda Russella v anglické Cambridgi. Po vypuknutí první světové války se přihlásil do rakouské armády jako dobrovolník a v jejím průběhu získal na východní frontě několik medailí za statečnost.

Po válce pokračoval v bádání a roku 1921 vydal s Russellovou pomocí Logisch-philosophische Abhandlung (později známé jako Tractatus Logico-Philosophicus), jediné dílo, které vyšlo za jeho života (Traktát byl napsán již roku 1918, ale z důvodů válečných a následně kvůli problémům při shánění nakladatele se vydání o tři roky zdrželo). V něm, podle svého názoru, vyřešil všechny problémy filosofie a stáhl se do ústraní. +more Několik let působil jako učitel na několika venkovských základních školách (v Trattenbachu, Puchbergu am Schneeberg, Otterthalu), mezi ním a rodiči žáků však panovalo napětí. Poté, co v dubnu 1926 uhodil do hlavy jedenáctiletého žáka, který pak upadl do bezvědomí, podal Wittgenstein u okresního školního inspektora žádost o propuštění dříve, než proti němu mohly být podniknuty oficiální kroky (žákův otčím žádal jeho uvěznění). Cítil, že selhal jako učitel, a několik měsíců pak pracoval jako pomocný zahradník v klášteře v Hütteldorfu u Vídně, kde bydlel v zahradníkově kůlně na nářadí. V této době také zvažoval, a to nikoli poprvé, zda má vstoupit do kláštera. Během rozhovoru na toto téma mu tamní opat poradil, že klášterní život asi není to, co hledal.

V roce 1929 se vrátil do Cambridge na Trinity College k filosofické práci a výuce studentů. Téhož roku v přátelské atmosféře před komisí, které předsedal Russell, obhájil svůj Tractatus jako disertační práci a získal titul PhD. +more Roku 1939 se v Cambridgi stal profesorem.

Během druhé světové války pracoval v nemocnici a jako technický pracovník v Newcastlu, po jejím konci se vrátil na univerzitu. Od roku 1947 rezignoval na akademickou činnost a plně se věnoval psaní. +more Do roku 1949 vznikla většina materiálu posmrtně vydaného jako Philosophische Untersuchungen (Filosofická zkoumání); toto dílo je pokládáno za Wittgensteinovu nejzávažnější práci. Posledních několik let trávil usilovnou prací ve Vídni, Oxfordu a v Cambridgi, kde v dubnu 1951 zemřel na rakovinu.

Dílo

Poznámkový sešit Ludwiga Wittgensteina z roku 1914 * Tractatus logico-philosophicus je jediné dílo vydané během W. +more života; sám Wittgenstein v předmluvě napsal, že se skládá ze hlavních dvou částí - za prvé: myšlenek v něm vyjádřených, za druhé: ukázáním jak málo se dosáhne řešením podobných problémů. Jedna z nejdůležitějších myšlenek je vyjádřena v oddílu 4. 003 - „Většina vět a otázek, které byly napsány o filosofických věcech, není nepravdivá, nýbrž nesmyslná. Nemůžeme proto vůbec takové otázky zodpovědět, nýbrž jen prokázat jejich nesmyslnost. Většina otázek a vět filosofů spočívá na tom, že nerozumíme naší jazykové logice. (Je to takový druh otázek, jako zda je dobro více, či méně identické než krásno. ) A nelze se divit, že nejhlubší problémy vlastně žádné problémy nejsou. “ a 4. 0031 - „Celá filosofie je ‚kritikou jazyka‘. Russelovi vděčíme za to, že ukázal, že zdánlivá logická forma věty nemusí být její skutečnou formou. “ Z dalších zajímavých výroků stojí za uvedení ještě minimálně oddíl 5. 6 - „Hranice mého jazyka znamenají hranice mého světa. “ a samozřejmě poslední oddíl 7 tvořený jen jednou větou: „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. “. * Filosofická zkoumání - zde zavádí pojem řečové hry a rozvíjí myšlenku filosofie jako objasňování problémů jazyka („Význam nějakého slova je způsob jeho použití v řeči. “ § 43). Řečové hry je Wittgensteinův pojem, zdůrazňující aktuální stránku řeči a mluvení, jež se řídí různými pravidly například v rodině, ve vědeckém užití apod. Každá promluva sleduje nějaký cíl, nestačí tedy zkoumat jen její logickou stavbu. * Modrá a Hnědá kniha - výbor z přednášek v Cambridge, asi nejpřístupnější vyjádření Wittgensteinových myšlenek. : „K čemu jsou definice, když stejně vedou jen k dalším nedefinovaným pojmům. “ (Blue book, str. 26) : „Frazerův výklad magických a náboženských názorů lidstva není uspokojivý; představuje je totiž jako omyly. “ (Blue book, str. 119) * On Certainty - práce z posledních let (z velké části odpověď na práci G. E. Moora In Defense of Common Sense). : „Poznání je nakonec založeno na uznání. “ (On certainty, str. 378).

* Rozličné poznámky (Vermischte Bemerkungen) - poznámky z pozůstalosti (sestavil Georg Henrik von Wright). : „Člověk se musí probudit k údivu - a národy možná také. +more Věda je způsob, jak je zase poslat spát. “ (Culture and value, str. 5. ).

České překlady

Tractatus logico-philosophicus. Přeložil Jiří Fiala. +more 1. vydání. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku a Svoboda-Libertas, 1993. * Tractatus logico-philosophicus. Přeložil Petr Glombíček. 1. vydání. Praha: OIKOYMENH, 2007. * Filosofická zkoumání. Přeložil Jiří Pechar. 1. vydání. Praha: Filosofický ústav AV ČR, 1993. * Filosofická zkoumání. Přeložil Jiří Pechar. 2. upravené vydání. Praha: Filosofia, 1998. * Rozličné poznámky: výbor z pozůstalosti. Přeložil Marek Nekula. 1. vydání. Praha: Mladá fronta a Vyšehrad, 1993. * Předběžné studie k Filosofickým zkoumáním obecně známé jako Modrá a Hnědá kniha. Přeložil Petr Glombíček. 1. vydání. Praha: Filosofia, 2006. * Modrá a Hnědá kniha. Přeložil Petr Glombíček. 1. vydání. Praha: Filosofia, 2006. * Poznámky o barvách. Přeložil Ondřej Beran. 1. vydání. Praha: Filosofia, 2010. * O jistotě. Přeložil Vlastimil Zátka. 1. vyd. Praha: Academia, 2010.

Odkazy

Reference

Literatura

H. J. Störig, Malé dějiny filosofie. Praha: Zvon 1996, str. 468nn..

Externí odkazy

[url=http://www. reflex. +morecz/Clanek23598. html]Časopis Reflex: článek Ludwig Wittgenstein z čísla 17/2006[/url] * Danica Slouková: [url=http://www. gsgpraha. cz/~sloukova/mjs/mvedy/7witt. htm]L. Wittgenstein - Metoda s „vyloučením problémů (záhad)“ versus metoda jako „terapie zapletenosti“ zvané problém[/url] * Ladislav Čumba: Wittgensteinova kniha faktů. Praha, 2017. * [url=https://web. archive. org/web/20130206120137/http://www. tractatus. hochholzer. info/index. php. site=main]Tractatus logico-philosophicus[/url] - původní německá verze * [url=https://web. archive. org/web/20100215015933/http://www. geocities. jp/mickindex/wittgenstein/witt_pu_gm. html]Philosophische Unterschungen[/url] * [url=http://www. gutenberg. org/etext/5740]Tractatus logico-philosophicus[/url] - anglický překlad (projekt Gutenberg) * [url=https://web. archive. org/web/20131206015854/http://www. geocities. jp/mickindex/wittgenstein/witt_blue_en. html]Blue book[/url] - na Geocities.

Ludwig Wittgenstein Kategorie:Rakouští filosofové Kategorie:Britští filozofové Kategorie:Židovští filozofové Kategorie:Analytičtí filozofové Kategorie:Analytická filozofie Kategorie:Filozofové 20. +more století Kategorie:Absolventi Cambridgeské univerzity Kategorie:Absolventi Technické univerzity Berlín Kategorie:Rakousko-uherští Židé Kategorie:Rakouští Židé Kategorie:Narození 1889 Kategorie:Narození 26. dubna Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí 1951 Kategorie:Úmrtí 29. dubna Kategorie:Úmrtí v Cambridgi Kategorie:Zemřelí na nádorová onemocnění Kategorie:Muži.