Jozef Grešák

Jozef Grešák (30. prosince 1907 Bardejov - 17. dubna 1987 Bratislava) byl slovenský hudební skladatel, varhaník, klavírista a pedagog.

Život

Jozef Grešák se narodil 30. prosince 1907 v Bardejově, v rodině bardejovského řezbáře a kameníka. +more Přestože byl v hudbě prakticky samouk, již v deseti letech působil jako varhaník a regenschori v kostele sv. Jiljí v Bardejově. Od roku 1923 studoval na učitelském ústavu ve Spišské Kapitule a kromě učitelského vzdělání zde konečně získal i hudební základy. Jeho učitelem byl Fraňo Dostalík, jediný slovenský žák Leoše Janáčka. Velmi brzy začal i komponovat. Již jako třináctiletý napsal klavírní trio.

V roku 1924 byla při příležitosti stého výročí narození Bedřicha Smetany slovensko-českým spolkem v New Yorku vyhlášena soutěž o původní slovenskou operu. Jozef Grešák se na tuto soutěž přihlásil operou Zlatulienka, kterou komponoval na vlastní libreto v letech 1925-1926, tedy ve svých devatenácti letech. +more Dalšími účastníky soutěže byl i jeho učitel Fraňo Dostalík s operou Radúz a Mahuliena, Viliam Figuš-Bystrý s operou Detvan a Miloš Smatek s operou Čachtická pani. Porota se neshodla na vítězi, ale Josef Suk starší poslal Grešákovi uznání a povzbuzující dopis.

V roce 1927 nastoupil vojenskou službu do Košic. Tam se ho ujal generál Josef Šnejdárek. +more Grešák učil jeho dceru na klavír a generálova manželka mu zprostředkovala stipendium k dalšímu studiu hudby v Paříži. Finanční problémy Jozefovy rodiny však zabránily cestu do Paříže uskutečnit. Krizi prohloubilo i to, že Vítězslav Novák ho dosti neomaleně vyhodil od přijímací zkoušky na Pražskou konzervatoř. Když neuspěl ani se žádostí o soukromé studium u Bély Bartóka přestal na dvacet let komponovat a živil se jako klavírista a korepetitor.

V letech 1929-1933 byl klavíristou v Bardejovských Kúpeľoch. Jako korepetitor působil v Revuálním divadle a v letech 1936-1948 i v Národním divadle v Praze. +more V roce 1949 se vrátil na Slovensko. Stal se učitelem hudební a výtvarné výchovy na gymnáziu v Bardejově. Od roku 1954 působil jako korepetitor Ukrajinského národního divadla v Prešově. Začal opět komponovat a v roce 1956 získal od Svazu slovenských skladatelů tvůrčí stipendium, které mu umožnilo konzultace u Jána Cikkera.

V roce 1931 se oženil s Gabrielou Čičátkovou. Jejich dcera Eva se stala akademickou malířkou a provdala se za hudebního skladatele Jána Zimmera. +more Vnuk Jozefa Grešáka, Richard Zimmer pak vystudoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě dirigování.

Zemřel po těžké chorobě u dcery v Bratislavě 17. dubna 1987. +more Pochovaný je v rodinné hrobce na Kalvárii v Bardejově. Každoročně je v Bardejově pořádán varhanní festival nesoucí jeho jméno.

Dílo

Jozef Grešák byl výjimečnou osobností slovenské hudby 20. +more století. Vycházel z východoslovenských lidových podnětů a v kombinaci s vlivy Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antona Weberna si vytvořil osobitý hudební výraz. Názory na jeho tvorbu jsou nejednoznačné. Odborníci mu na jedné straně neupírají osobitost, ale současně vytýkají nedostatek akademického vzdělání. Má však řadu zanícených zastánců, mezi než patří např. dirigent Bystrík Režucha nebo varhaník Ivan Sokol.

Opery

Zlatulienka, s podtitulom Príchod Slovákov * Neprebudený (vlastní libreto podle povídky Martina Kukučína) * S Rozarkou (vlastní libreto podle novely Vincenta Šikuly) * Zuzanka Hraškovie (na text básne P. O. +more Hviezdoslava).

Orchestrální skladby

Slovenský tanec - Karička (1957 ) * Malá suita pre komorný orchester (1957) * Magurský tanec (1959) * Východoslovenská symfónia (rev. 1962 jako Symfónia quasi una fantasia) * Ouvertúra (1963) * Rotory II. +more (1969) * Améby (předehra pro orchestr,1972) * Koncertantná symfonietta (1976) * Bardejovský kolonádny tanec (1977).

Vokální skladby s orchestrem)

Vysťahovalecké piesne pre sóla, miešaný zbor a orchester (1961) * Pesničky o Východoslovenskej nížine (1963) * Zemplínske variácie (1965) * Vokálna symfónia (1971) * Panychída (1976. text Jiří Wolker, staroslovienske smútočné obrady)

Koncertantní skladby

Concertino pre husle a orchester (1954) * Koncert pre klavír a orchester (1965) * Organová symfónia (1975) * Hudba pre klavír a orchester (1980) * Komorná symfónia (1923) * Concertino Pastorale pre hoboj, anglický roh, lesný roh a orchester (1965)

Scénická a filmová hudba

Hráči (scénická hudba, 1967) * Kto kráča po ceste (film, 1967) * Vysťahovalec (TV film, 1968) * Ovčia slza (TV film 1973)

Kromě toho komponoval komorní hudbu, písně a sbory

Literatura

Vladimír Godár: Grešák, Jozef. In: 100 slovenských skladateľov. +more Bratislava: Národné hudobné centrum 1998, s. 110 - 113, * Štefan Čurilla: Jozef Grešák. Hľadanie hudobného tvar a času. Košice, Štátna filharmónia, Bardejov, Mestský úrad, Prešov, Prešovský hudobný spolok Súzvuk 2007, * Jana Tajovská Krajčovičová: Spevácka a interpretačná problematika opier Jozefa Grešáka. Diplomová práce. Janáčkova akademie múzických umění v Brně. Brno 2011 (dostupné [url=http://is. jamu. cz/th/12045/hf_m/text_prace. pdf]ZDE[/url]).

Externí odkazy

[url=http://konference.osu.cz/janackiana/dok/mednansky_k-jozef_gresak.pdf]Rozbor díla[/url] * [url=http://www.hc.sk/hudba/osobnost-detail/977-jozef-gresak]Život a dílo[/url]

Kategorie:Narození 1907 Kategorie:Narození 30. +more prosince Kategorie:Úmrtí 1987 Kategorie:Úmrtí 17. dubna Kategorie:Slovenští hudební skladatelé Kategorie:Slovenští operní skladatelé Kategorie:Slovenští klavíristé Kategorie:Slovenští varhaníci Kategorie:Narození v Bardejově Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Muži.