Juhani Aho

Juhani Aho (11. září 1861 Lapinlahti - 8. srpen 1921 Helsinky), vlastním jménem Johannes Brofeldt, literárním jménem Siltanen, Jussi nebo jen zkráceně J.S-n, byl novinář a první finský profesionální spisovatel, ve své době jeden z nejznámějších ve Skandinávii. Specializoval se na krátké příběhy takzvané „hobliny“ (finsky lastu). Čerpal z finského folklóru, ale jeho tvorba nebyla provinciální a odrážela v sobě moderní literární hnutí té doby, především realismus. Překládal díla Alexandera Kiellanda, Alphonse Daudeta, Selmy Lagerlöfové, Victora Huga, Maurice Maeterlincka a jiných.

Životopis

Juhani Aho se narodil v Lapinlahti Theodorovi Brofeldtovi a Emmě Snellmanové. V roce 1884, kdy byl jeho otec jmenován farářem v Iisalmi, se rodina přestěhovala na faru ve Vieremä. +more Matkou byl vychováván v přísném duchu pietismu. V letech 1872-1880 studoval v Kuopiu a v roce 1880 nastoupil na Helsinskou univerzitu, kde do roku 1884 studoval klasické jazyky a historii, školu však opustil bez promoce.

Nejznámější Ahova díla jsou romány Pastorova dcera a Pastorova žena. První byl ovlivněný norskou realistickou školou, druhý pobytem v Paříži.

V době svých studijních let začal pracovat jako novinář a následující desetiletí přispíval do mnoha novin. V roce 1886 dělal spolu se svým bratrem Pekkou Brofeldtem redaktora novin Keski-Suomi, v letech 1887-1889 pracoval pro noviny Savo a v roce 1889 se přidal k zakladatelům Päivälehti.

V letech 1889-1890 žil v Paříži. Tehdejší francouzskou morálku soužití muže a ženy a další rozdíly v myšlení tehdejších Finů a Pařížanů popisuje v románě Pastorova žena.

V letech 1893-1903 byl členem Uusi Kuvalehti. V roce 1897 se s rodinou přestěhoval do Tuusuly, jež přitahovala mnoho umělců, spisovatelů a prominentů z finského kulturního života, jakými byli například J. +more H. Erkko, Pekka Halonen, Eero Järnefelt nebo Jean Sibelius.

Roku 1911 Ahovi vyšel realisticko-romantický román Juha, který byl později ve Finsku několikrát zfilmovaný, naposledy také režisérem Akim Kaurismäkim.

Byl ženatý s umělkyní Venny Soldan-Brofeldtovou, s níž měl dvě děti, Anttiho a Heikkiho. Ze vztahu s Matildou (Tilly) Soldan, Vennyinou sestrou, měl syna Björna. +more Jeho vnučka byla fotografka Claire Aho, průkopnice finské barevné fotografie.

Dílo

1883 - Tenkrát, když otec koupil lampu (Siihen aikaan kun isä lampun osti) * 1884 - Železnice ([url=http://www. gutenberg. +moreorg/etext/10481]Rautatie[/url]) * 1885 - Pastorova dcera ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13662]Papin Tytär[/url]) * 1886 - Kaarnajärnvský pán ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13581]Hellmannin herra[/url], česky 1905) * 1889 - Do Helsinek ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13580]Helsinkiin[/url]) * 1890 - Osamělý ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13593]Yksin[/url]) * 1891 - Hobliny (Lastuja) (díl [url=http://www. gutenberg. org/etext/13691]I. [/url], [url=http://www. gutenberg. org/etext/13691]II. [/url], [url=http://www. gutenberg. org/etext/13691]III. [/url], [url=http://www. gutenberg. org/etext/13745]IV. [/url], [url=http://www. gutenberg. org/etext/13745]V. [/url], [url=http://www. gutenberg. org/etext/13745]VI. [/url]) * 1892 - Nové hobliny (Uusia lastuja) * 1893 - Pastorova žena ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13663]Papin rouva[/url]) * 1894 - Psanci (Maailman murjoma, česky 1909) * 1897 - [url=http://www. gutenberg. org/etext/13850]Panu[/url] * 1901 - Aatteiden mies * 1901 - Tutkimus taudin syistä * 1905 - Aantii Ahlström * 1906 - Jaro a pozdní zima ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13920]Kevät ja takatalvi[/url]) * 1906 - [url=http://www. gutenberg. org/etext/13780]Minkä mitäkin Italiasta[/url] * 1907 - Ortel ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13873]Tuomio[/url]) * 1908 - [url=http://www. gutenberg. org/etext/13779]Minkä mitäkin Tyrolista[/url] * 1911 - Eläimiä * 1911 - [url=http://www. gutenberg. org/etext/10863]Juha[/url] * 1912 - Maisemia * 1912 - Sasu Punanen a jiné hobliny (Sasu Punanen ja muita lastuja) * 1913 - Obrazy a fikce z finské historie 1-3 (Kuvia ja kuvitelmia Suomen historiasta 1-3) * 1914 - Svědomí ([url=http://www. gutenberg. org/etext/8494]Omatunto[/url]) * 1916 - Poustevník míru ([url=http://www. gutenberg. org/etext/13874]Rauhan erakko[/url]) * 1918-1919 - Hajamietteitä kapinaviikoilta * 1919 - Rakkautta * 1920 - Vzpomínáš. ([url=http://www. gutenberg. org/etext/9082]Muistatko. [/url]) * 1921 - [url=http://www. gutenberg. org/etext/13769]Lohilastuja ja kalakaskuja[/url] * 1921 - Kootut lastut * 1918-1922 - Kootut teokset i-x * 1953 - Valitut teokset * 1974 - Lastuja.

Překlady do češtiny

Blázen radil (Narrin neuvo). Besedy Času 5, 1900, 8, s. 114. Přel. Jaroslav Rokycana.

* Bláznova rada (Narrin neuvo). Večery 1912, 34, 24. +more 8. , s. 263. * Býk a mraveniště (Härkä ja muurahaiset). Právo lidu 10, 1901, 160, s. 1-2. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka). * Dvě čudské povídky (Maailman murjoma - Kuinka mkinä heräsin). Otto, Praha 1898. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka). * Elli (Papin tytär - Papin rouva).   Nakladatelské družstvo Máje, Praha 1926. Přel. K. Turnwald. * Jízda domů (Kotiin). Český svět 16, 1919-1920, 25, s. 11-16. Přel. K. V. Rypáček. * Kaarnajärvský pán (Hellmannin herra). Tisk družst. ČSSDSD, Praha 1905. * Kniha o Finsku (Katajainen kansani). Otto, Praha 1901. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka). * Kolonista (Uudisasukas). In Na táčkách u cizích spisovatelů. Povídky. Benediktinská knihtiskárna, Brno 1910, s. 111-116. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka). * Letní sen (Kesäinen unelma). Lidové noviny 20, 1912, 211, příl. , s. 5-6. * Matti a jeho pevnost. Rovnost 28. 8. 1915, 434, s. 3. Přel. J. Vl. Fürst. * Nes svůj kříž (kokoelmasta Lastuja IV). Vlast 42, 1925-1926, 1, s. 29-31, 2, s. 68-70. Přel. O. S. Vetti (Alois Koudelka). * Neznámí hrdinové (Kaksi sankaria). Lidové noviny 20, 1912, 309, příl. , s. 5. * Novoosídlenec (Uudisasukas). Svět v obrazech 1974, 15, s. 20. Přel. Marta Hellmuthová. * Osada. Besedy Času 19, 1914, 1, s. 4-5. Přel. J. Dohnal. * Osamělý (Yksin). Kamila Neumannová, Praha 1912. Přel. Ivan Schulz. * Ostrov zapomnění. Svět v obrazech 1971, 36, s. 9. Přel. MS (Marie Stoklasová). * Pastorova dcera - Pastorova žena (Papin tytär - Papin rouva). F. Topič, Praha 1940 (2 painosta). Přel. Ivan Schulz. * Pomsta pralesa (kokoelmasta Lastuja). In PALLAS, Gustav. Mistři novelistiky světové.

Externí odkazy

Kategorie:Finští spisovatelé Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození 11. +more září Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí 8. srpna Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Helsinkách.