Juho Kusti Paasikivi

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Juho Kusti Paasikivi [IPA: juho kusti pɑ:sikiʋi] (27. listopadu 1870 Hämeenkoski - 14. prosince 1956 Helsinky) byl v letech 1946-1956 prezidentem Finska, předtím vykonával funkci předsedy vlády (v roce 1918 a poté znovu mezi lety 1944 a 1946). Paasikivi byl více než 50 let vlivnou osobností ekonomického a politického života Finska. Je tvůrcem finské zahraniční politiky po druhé světové válce, která bývá označována termínem finlandizace. Byl to „snad největší skandinávský politik 20. století.“

...
...

Biografie

+more'>218x218pixelů Paasikivi se narodil roku 1870 ve finském městě Koski jako Johan Gustaf Hellsten. Jeho otec August Hellsten byl kupec švédské národnosti. Ve 14 letech osiřel a byl vychováván tetou a v roce 1885 své jméno pofinštil na Paasikivi.

Roku 1890 nastoupil na univerzitu v Helsinkách, kde studoval práva. Bakalářský titul získal roku 1892, na právníka promoval v roce 1897. +more Ve stejném roce se také oženil s Annou Matildou Forsmanovou, se kterou měl čtyři děti. Doktorandské studium úspěšně završil roku 1901 a následně dva roky působil jako asistent profesora. Odtud přešel do administrativních struktur Finského velkoknížectví a nastoupil politickou kariéru.

Počátek politické kariéry

Paasikivi byl už na univerzitě politicky aktivní. Patřil k národnímu hnutí a podporoval větší autonomii Finska na Rusku. +more Odmítal snahu Rusů prosadit ruštinu jako jediný úřední jazyk v celé Ruské říši. V letech 19071913 byl poslancem parlamentu za konzervativně-vlasteneckou Finskou stranu.

V roce 1914 se kvůli pochybnostem o dalším směřování Finské strany stáhnul z celostátní politiky i administrativy a přijal místo ředitele banky KOP. Tuto pozici zastával až do roku 1934. +more V letech 1915-1918 byl členem městské rady Helsinek.

Vyhlášení nezávislosti a občanská válka

Po ruské únorové revoluci v roce 1917 byl Paasikivi jmenován členem komise, která měla modernizovat právní systém Finského velkoknížectví a upravit jeho pozici v rámci Ruské říše. Zpočátku Paasikivi podporoval, aby se Finsko stalo autonomní součástí Ruska, ale po říjnové revoluci začal prosazovat vyhlášení nezávislosti, i když místo republiky preferoval konstituční monarchii.

Po vyhlášení nezávislosti podporoval monarchii v čele s německým princem Fridrichem Karlem Hesenským - předpokládal totiž, že tato vazba na Německo zabezpečí Finsku podporu proti bolševikům. Během občanské války stál na straně finské bílé armády, která nakonec s podporou Němců zvítězila. +more Bezprostředně po skončení občanské války zastával od května do listopadu 1918 funkci premiéra a i nadále podporoval konstituční monarchii.

Po porážce Německa v první světové válce se Finsko stalo republikou a Paasikivi opět rezignoval na politické funkce a vrátil se k práci v bance.

Meziválečné období

Paasikivi jakožto konzervativní politik byl odpůrcem finských socialistů a komunistů, proto se v meziválečném období krátce přidal ke krajně pravicovému polofašistickému hnutí Lapua. Toto hnutí však, stejně jako řada dalších významných představitelů (např. +more Kaarlo Juho Ståhlberg), opustil poté, co se radikalizovalo. Hnutí Lapua bylo následně po neúspěšném pokusu o puč zakázáno.

V roce 1934 byl zvolen předsedou Národní koaliční strany a podařilo se mu ji očistit od podezření z napojení strany na hnutí Lapua. V témže roce se podruhé oženil (první žena zemřela roku 1931) a přijal post velvyslance ve Stockholmu. +more Švédsko se v té době stalo jediným možným partnerem Finska - z východu jej ohrožoval Sovětský svaz, autoritářské režimy v pobaltských republikách ani hitlerovské Německo nepřipadaly jako spojenci v úvahu a Velká Británie ani Francie nejevily o Finsko zájem.

Paasikivi ve Švédsku usiloval o zlepšení vzájemných vztahů, které byly od občanské války značně oslabené, a navázání spolupráce v obranné politice. Jeho snaha se zpočátku jevila jako úspěšná, nicméně po napadení Finska Sovětským svazem byla švédská podpora menší než se očekávalo - Švédsko Sovětskému svazu nevyhlásilo válku a ani nevyslalo své vojáky na obranu Finska.

Před zimní válkou byl velvyslancem v Moskvě. Po vypuknutí války souběžně s tím zastával funkci ministra bez portfeje a vedl jednání o uzavření příměří. +more Když se dozvěděl, že Finsko bez jeho vědomí jedná s Třetí říší, na všechny funkce rezignoval.

Premiér a prezident

Během pokračovací války byl Paasikivi v opozici k proněmecké politice Finska. Žil v ústraní a začal psát paměti. +more Od roku 1943 předpokládal německou porážku.

Po podpisu příměří se Sovětským svazem byl Paasikivi jmenován předsedou vlády. Hlavním cílem jeho vlády bylo, aby Finsko nepředstavovalo hrozbu Sovětskému svazu a mělo s ním dobré vztahy. +more To znamenalo mimo jiné akceptovat ve vnitřní politice mnoho sovětských požadavků.

Po odstoupení prezidenta Mannerheima v roce 1946 byl zvolen jeho nástupcem. V této funkci pokračoval ve své zahraniční politice, která se dnes označuje termínem finlandizace. +more Nejvyššími hodnotami této politiky byl mír a samostatnost Finska, v praxi se jednalo o podřízení se velmocenskému postavení Sovětského svazu. Finsko spolupracovalo se skandinávskými zeměmi, ale zároveň si vytvořilo silné ekonomické vazby na SSSR a důsledně zachovávalo neutralitu.

Paasikivi byl opět zvolen prezidentem roku 1950. Jeho druhý mandát skončil v březnu 1956, v prosinci téhož roku ve věku 86 let zemřel.

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top