Jungfraubahn
Author
Albert FloresJungfraubahn (JB) je úzkorozchodná ozubená dráha v Bernských Alpách spojující horu Jungfrau s horským průsmykem Kleine Scheidegg jižně od švýcarského města Interlakenu. V současné době patří Jungfraubahn pod Jungfraubahnen.
Základní informace
Úzkorozchodná ozubnicová trať (rozchod kolejí 1000 mm) spojuje dolní stanici Kleine Scheidegg se sedlem Jungfraujoch. Trať je elektrifikovaná (3-fázový střídavý proud 1125 V/50 Hz), délka tratě je 9,3 km, průměrná rychlost vlaků dosahuje 27 km/h.
Na trati se nacházejí celkem čtyři stanice, dvě z nich jsou umístěny v traťovém tunelu (dlouhý 7122 m - tvoří 80 % délky celé trati), vyraženém do hor Eiger a Mönch. Cestující se z těchto dvou stanic mohou skrze prosklené stěny pokochat pohledem na okolní krajinu.
Horolezci tyto štoly občas používají k úniku ze severní stěny Eigeru v případě náhlé změny a nepříznivého počasí.
Top of Europe
Vrcholovou stanicí je Jungfraujoch, nejvýše položená železniční stanice v Evropě v nadmořské výšce 3454 m, odtud pochází i označení "Top of Europe". Celkové převýšení celé trati činí 1 393 m.
Historie
Historie Jungfraubahn se začala psát kolem roku 1860, již tehdy existovalo několik projektů na stavbu železniční trati k vrcholu Jungfrau. Vzhledem k finančním problémům se však ani jeden neuskutečnil.
Až v roce 1894 průmyslník Adolf Guyer-Zeller zajistil dostatečné finanční krytí pro stavbu tratě a od Švýcarského parlamentu získal koncesi na vybudování ozubnicové dráhy.
Dolní stanice Kleine Scheidegg byla vybudována nedaleko konečné dráhy Wengernalpbahn, trať dále pokračovala dlouhým tunelem pod Eigerem a Mönchem k vrcholu hory Jungfrau. Výstavba trati začala roku 1896 a rychle pokračovala; první část trati do zastávky Eigergetscher byla otevřena již roku 1898.
Současná podoba celého provozu však vznikla až o šestnáct let později, tak dlouho trvalo prorazit zbytek skály a položit koleje do vrcholové stanice Jungfraujoch ve skalním masivu pod ledovcem.
Do vrcholové zastávky Jungfraujoch se jezdí od 1. srpna 1912.
Ražba tunelu (~1900) +morejpg|náhled'>Model původní soupravy Horní stanice Zastávka v tunelu Stanice Eigergletscher Depo v dolní stanici Pohled na vrchol z dolní stanice Dolní stanice Kleine Scheidegg Před stanicí Kleine Scheidegg v zimě Detail záběru kola a ozubnice.
Otevření traťových úseků
:
2. | 8. +more | 1899 | Eigergletscher - Rotstock | |
---|---|---|---|---|
28. | 6. | 1903 | Rotstock - Eigerwand | |
25. | 7. | 1905 | Eigerwand - Eismeer | |
1. | 8. | 1912 | Eismeer - Jungfraujoch |
Historie podrobně (1839 - 2002)
:
1870 | Friedrich Seiler, hoteliér a finančník z Interlakenu navrhuje pneumatickou dráhu k vrcholu | ||
---|---|---|---|
16. | 10. +more | 1889 | |
- navrhují stavbu adhezní dráhy kombinovanou s ozubnicí nebo pětiúsekovou lanovku | |||
22. | 10. | 1889 | |
- navrhuje lanovou dráhu se čtyřmi tunely | |||
1890 | koncesní žádost Eduarda Lochera, inženýra a armádního důstojníka, konstruktéra tratě na Pilatus | ||
- navrhuje dva absolutně rovné tunely, kde by byl pohyb kabiny řešen na principu náboje v komoře za pomocí stlačeného vzduchu | |||
1891 | Köchlin a Locher předkládají společný projekt ledovcové dráhy | ||
1892 | Köchlin-Locherův projekt je schválen parlamentem, ale není realizován | ||
27. | 8. | 1893 | |
20. | 12. | 1893 | |
21. | 12. | 1894 | |
17. | 6. | 1895 | |
27. | 7. | 1896 | |
1898 | uvedení do provozu JB elektrárny v Lauterbrunnen | ||
19. | 9. | 1898 | |
17. | 12. | 1898 | |
26. | 02. | 1899 | |
1899 | stávka leden - duben | ||
3. | 4. | 1899 | |
13. | 6. | 1899 | |
červen 1. 221 osob červenec 6. 280 osob, max. 418 osob/den srpen 11. 447 osob, max. 691 osob/den září 4. 160 osob říjen (do 12. ) 231 osob | |||
2. | 8. | 1899 | |
28. | 6. | 1903 | |
25. | 7. | 1905 | |
1908 | uvedení elektrárny Lütschental JB do provozu | ||
15. | 11. | 1908 | |
1. | 8. | 1912 | |
21. | 12. | 1912 | |
14. | 9. | 1924 | |
1931 | zahájení činnosti výzkumné stanice Jungfraujoch | ||
1932 | JB a WAB vytváří společnou správu | ||
1937 | Otevření observatoře Sphinx | ||
1937 | pořízení sněhové frézy, JB nyní zajišťuje celoroční provoz bez přerušení | ||
1942 | přemístění výkonných úřadů WAB / JB z Curychu do Interlakenu | ||
1946 | založení společného ředitelství WAB/JB a BOB/BLM. | ||
1950 | konstrukce kopule na observatoři Sphinx Jungfraujoch | ||
1951 | vytvoření sálu mezi JB a Eismeer a Jungfraujoch | ||
1955 | ve stanici Kleine Scheidegg je zřízeno druhé depo | ||
1955 | JB přistupuje k vytvoření nové funkce trakce a řízení | ||
1955 | PTT uvádí do provozu reléovou stanici na hřebenu Jungfrau | ||
1967 | rozšíření kopule na budově Sphinx Jungfraujoch | ||
1972 | rozšíření vyhlídkových oken ve stanicích Eigerwand a Eismeer | ||
21. | 10. | 1972 | |
1975 | otevření nového turistického hotelu Jungfraujoch na původním místě | ||
1976 | JB staví elektrárnu v Lauterbrunnenu | ||
24. | 08. | 1983 | |
1. | 8. | 1987 | |
1991 | otevření nového veřejného prostranství na Jungfraujoch | ||
1992 | JB zahajuje provoz se čtyřmi dvoupodvozkovými soupravami | ||
1993 | rozšíření depa Kleine Scheidegg JB | ||
1993 | rekonstrukce starších vozů Eiger Ambassador Express | ||
1. | 1. | 1994 | |
1. | 7. | 1996 | |
29. | 8. | 1996 | |
25. | 9. | 1997 | |
18. | 10. | 1997 | |
28. | 12. | 1997 | |
1. | 2. | 1999 | |
1. | 12. | 1999 | |
2000 | ustavení nadace Jungfraubahn Management AG | ||
1. | 6. | 2000 | |
11. | 6. | 2001 | |
13. | 12. | 2001 | |
19. | 4. | 2002 | |
5. | 4. | 2002 |
Sněhová fréza +morejpg|náhled'>Souprava s připojeným nákladním vagonem.
Technická data JB
Parametry
:
Provozní délka: | 9336 m |
---|---|
Celková délka: | 11 827 m |
Délka ozubeného hřebenu: | 11 827 m |
Největší sklon: | 250 ‰ |
Nejmenší poloměr oblouku: | 100 m |
Počet mostů: | 2 |
Celková délka mostů: | 91 m |
Počet tunelů: | 2 |
Celková délka tunelů: | 7207 m |
Počet tubusů: | 1 |
Celková délka galerií: | 254 m |
Stanice a zastávky: | 5 |
Vozový park
:
1898 | 2 | - | - | 4 | 164 | neuvedeno | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1912 | 10 | - | - | 18 | 820 | 38 750 | ||||||
1930 | 12 | - | - | 23 | 984 | 51 122 | ||||||
1950 | 12 | - | - | 28 | 1404 | 74 185 | ||||||
1960 | 12 | 4 | - | 28 | 1404 | 156 245 | ||||||
1970 | 5 | 10 | - | 22 | 1520 | 162 256 | ||||||
1980 | 5 | 10 | - | 20 | 1520 | 248 341 | ||||||
1990 | 5 | 10 | - | 20 | 1520 | 490 270 | ||||||
1995 | 5 | 10 | 4 | 18 | 1992 | 479 853 |
Dělníci na stavbě
Dělníci na stavbě byli ubytováni v domcích a barácích pod severní stěnou vrcholu. Počet dělníků kolísal podle postupu prací a roční doby. +more V zimním období byla oblast odříznuta od okolního světa a zásobování, tomu odpovídaly i zásoby proviantu na zimní období:.
12 tun mouky, 1500 litrů vína (1 litr na den a dělníka), 2 tuny brambor, 800 kg špaget (pro Italy), 3000 vajec, 400 kg kávy, 50 000 ks cigaret, 4 tuny masa, 30 tun uhlí pro vytápění
Související články
Jungfraujoch - průsmyk mezi horami Mönch a Jungfrau v Bernských Alpách na rozmezí kantonů Bern a Valais * Jungfraubahnen - železniční dráhy a lanovky v oblasti Jungfrauregionu tzv. bernských Alp, kantonu Bern
Externí odkazy
[url=https://www. jungfrau. +morech/]Oficiální stránky (anglicky, německy, francouzsky, čínsky)[/url] * [url=https://www. swrfernsehen. de/eisenbahn-romantik/folgen/aexavarticle-swr-82144. html]SWR Fernsehen, dokument Eisenbahn-Romantik: Gletscherwunder Jungfraubahn (německy)[/url] * Betwen heaven and earth - turistický průvodce, Jungfraubahnen.
Kategorie:Železniční tratě ve Švýcarsku Kategorie:Švýcarské železniční společnosti Kategorie:Ozubnicové dráhy Kategorie:Bernské Alpy Kategorie:Rozchod 1000 mm