Jurij Bojko
Author
Albert FloresJurij Bojko je český politik a bývalý člen Komunistické strany Československa a jejího nástupnického subjektu, KSČM. Narodil se v roce 1946 v Brně a vystudoval vysokou školu strojní a elektrotechnickou. V roce 1972 vstoupil do KSC a začal pracovat v podniku Tesla. V roce 1989 se stal členem Ústředního výboru KSCM a po sametové revoluci byl zvolen do Federálního shromáždění. V roce 1990 se stal mluvčím KSCM a o rok později byl zvolen poslancem Federálního shromáždění za stranu. Během politické kariéry působil také jako člen dozorčích orgánů několika podniků a byl členem parlamentního výboru pro sociální záležitosti. V roce 1996 byl zvolen do Evropského parlamentu, kde působil až do roku 2004. Po odchodu z politiky se věnoval manažerské práci a podnikání.
Jurij Anatolijovyč Bojko ( * 9. října 1958, Horlivka) je ukrajinský politik. V letech 2012-2014 byl místopředsedou vlády a v letech 2010-2012 ministrem energetiky a uhelného průmyslu za Stranu regionů ve vládě Mykoly Azarova. V ukrajinské administrativě působil již v letech 2006-2007 za vlády Viktora Janukovyče, kdy zastával post ministra paliv a energetiky.
Politická kariéra
V srpnu 2006 byl předsedou vlády Janukovyčem jmenován ministrem paliv a energetiky. V této funkci se Bojkovi na podzim 2007 podařilo dosáhnout dohody s Ruskem o zajištění dodávek zemního plynu na Ukrajinu. +more Po Janukovyčově vítězství v prezidentských volbách v roce 2010 byl 11. března 2010 znovu jmenován ministrem energetiky. Při rekonstrukci kabinetu po parlamentních volbách v prosinci 2012 se Bojko stal místopředsedou vlády. Byl považován za blízkého důvěrníka Janukovyče.
V březnu roku 2014 oznámil svoji kandidaturu v prezidentských volbách, přestože Strana regionů nominovala Mychajla Dobkina. Začátkem dubna 2014 byl Jurij Bojko ze Strany regionů spolu se Serhijem Tihipkem a Olehem Carjovem vyloučen. +more V ukrajinských prezidentských volbách v květnu 2014 kandidoval jako nezávislý kandidát a získal 0,19 % hlasů. Novinář Arťom Kobzev vysvětlil jeho kandidaturu snahou vyhnout se trestnímu stíhání za korupci a kontakty s oligarchou Dmytrem Firtašem. V parlamentních volbách v říjnu 2014 byl lídrem koalice Opoziční blok a byl zvolen poslancem. V únoru 2015 podal návrh na zahájení mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem. Zúčastnil se prezidentských voleb v roce 2019, v prvním kole skončil na čtvrtém místě se ziskem 11,54 % hlasů a do druhého kola nepostoupil. Největší podporu měl ve východní části země, kde v některých obvodech i vyhrál.
Navzdory svým proruským postojům odsoudil v roce 2022 ruskou invazi na Ukrajinu a podpořil plány na přijetí Ukrajiny jako člena EU.
Vyznamenání
56x56pixelů Hrdina Ukrajiny (Ukrajina, 22. +more srpna 2004) - za vynikající osobní služby ukrajinskému státu při vývoji palivového a energetického komplexu a za mnoho let odborné práce * 60x60pixelů Řád za zásluhy III. třídy (Ukrajina, 22. května 2003).