Kamila Spalová

Kamila Spalová (15. prosince 1871 Rakovník - 5. února 1953 Rakovník) byla učitelka, vědecká pracovnice v oblasti pedagogiky, feministka, historička, ředitelka městského muzea v Rakovníku, autorka pedagogických a vlastivědných prací.

Život

Narodila se 15. prosince 1871 v Rakovníku jako nejstarší z pěti dcer učitele Adolfa Spala v budově zv. +more Stará pošta (dnes v budově sídlí Muzeum T. G. Masaryka). Do měšťanské školy chodila v Praze, kde navštěvovala i čtyřletý učitelský ústav. 10. září 1890 nastoupila jako učitelka na rakovnické dívčí škole, u žaček byla velmi oblíbena.

V roce 1902 se dala zapsat jako externí posluchačka na tehdejší Karlo-Ferdinandovu univerzitu v Praze, studovala dějepis (ze světových dějin ji nejvíce upoutala antika) v kombinaci se zeměpisem, který posléze převládl. Po zvládnutí latiny byla přijata do historického semináře Jaroslava Golla, poslouchala přednášky Josefa Pekaře, Václava Novotného, Josefa Šusty a Čeňka Zíbrta. +more Navštěvovala především přednášky geografie, přednášel Jan Palacký (syn Františka Palackého), oslovila ji antropogeografie (= geografie obyvatelstva a sídel).

Nemohla však studia dokončit, složit státní zkoušky a získat doktorát, neměla totiž maturitu na gymnáziu. S pomocí rodinného přítele Zikmunda Wintera (rodiny se znaly z jeho působení v Rakovníku v letech 1874-1884) byla přijata na Akademické gymnázium v Praze, maturitu složila 14. +more července 1909. Poté mohla vysokoškolské studium zakončit disertační prací Sídla v lesní oblasti křivoklátské s územím přilehlým (výzkum vlivu přírodních a dopravních podmínek na vývoj života v této oblasti) a státní zkouškou (1912). Byla promována v aule Karolina 13. ledna 1912; byla pravděpodobně první učitelkou, která získala titul doktor filozofie.

V letech 1919-1931 působila v Praze. Po ukončení pedagogické činnosti přesídlila natrvalo do Rakovníka. +more Politicky se angažovala v Československé národně demokratické straně, za kterou se dostala v roce 1920 i do městského zastupitelstva v Rakovníku. Zemřela 5. února 1953 v Rakovníku.

Činnost pedagogická

V letech 1890-1919 vyučovala (s přestávkami) na dívčí škole v Rakovníku. Byla také správkyní mateřské školy v Rakovníku, pro kterou se jí podařilo získat dostatečné vnitřní vybavení a dokonce i vlastní budovu, který městská rada koupila (1913).

V roce 1919 přijala nabídka na zaměstnání v Praze na Ministerstvu školství a národní osvěty, resp. na nově vzniklém Československém pedagogickém ústavu (ke spolupráci ji vyzval její ředitel a zakladatel prof. +more Otakar Kádner). Ústav byl otevřen 1. května 1919, jeho úkolem bylo mapování stavu školství a odborné literatury doma i v zahraničí. V ústavu pracovala do roku 1921, v letech 1921-1926 byla ředitelkou měšťanské školy v Praze-Vršovicích, v letech 1926 až do odchodu do důchodu v roce 1931 na Vinohradech.

Činnost spolková

V Rakovníku se podílela intenzivně na kulturním životě, byla členkou mnoha místních spolků, především Muzejního spolku, do jehož výboru byla zvolena v roce 1919. V roce 1937 se angažovala během příprav u příležitosti Wintrových oslav a odhalení jeho busty na nádvoří muzea. +more V roce 1939 se dostala do čela Muzejního spolku. Její předsednictví přineslo změnu v redigování Věstníku musea. Byla to doba vyhrocených sporů s rakovnickým historikem Janem Rennerem ukončená jeho rezignací. Plány, které měla jako předsedkyně s Muzejním spolkem, narušila okupace.

K nejužšímu propojení muzejní a spolkové činnosti došlo v roce 1945, kdy se Kamila Spalová stala správkyní muzea. Navrhla novou koncepci sbírkotvorné činnosti a prezentace sbírek, muzeum se mělo stát moderní vědeckou institucí regionálního charakteru. +more Obnovila se evidence, sbírky byly v roce 1946 znovu zpřístupněny a byl vydán průvodce po muzejní expozici, jehož byla autorem. Snažila se přiblížit a otevřít muzeum co nejširšímu spektru návštěvníků. Po osvobození se obnovila pod vedením Kamily Spalové také činnost Muzejního spolku, začal znovu vycházet Musejní věstník. Po únoru 1948 se situace změnila: bylo nutno odstranit z expozice některé „nežádoucí“ exponáty. Také pro spolkový život nebyla politická situace příznivá, na přelomu let 1950/51 bylo Muzejnímu spolku doporučeno, aby sám ukončil činnost.

Kamila Spalová se také angažovala v Městském osvětovém sboru, Místní osvětové radě, spolupracovala se Společností přátel umění, Budčí a Národní jednotou severočeskou.

Emancipační snahy

Zikmund Winter jí pomohl vstřebávat pedagogické zkušenosti a zapůsobil na ni významně v problematice feminismu; zřejmě pod jeho vlivem se začala silně angažovat. Působila na ni též atmosféra domova (měla čtyři mladší sestry). +more Uvědomovala si význam kvalitního vzdělání, podporovala zřízení pokračovacího kurzu pro dívky (vznikl 1906). V těchto snahách viděla vzor v antice, ale ovlivnily ji české veličiny: Jan Amos Komenský, Jan Neruda nebo Josef Svatopluk Machar. Výrazně na ni zapůsobil při vysokoškolských studiích také T. G. Masaryk, který dle ní spojoval emancipaci s národním zájmem.

K jejím názorům bezesporu přispělo to, že vyrůstala v prostředí s převahou ženského elementu, neprožila partnerský vztah s mužem (jako učitelka musila dodržovat celibát, zrušen byl až roku 1919). Feministickým postojům nahrávaly i problémy, s nimiž se potýkala na své cestě za univerzitním vzděláním.

Politická činnost

Byla členkou rakovnické organizace Národně demokratické strany, za ni byla zvolena do zastupitelstva. V roce 1920 za tuto stranu kandidovala do Poslanecké sněmovny v 6. +more volebním obvodu se sídlem v Lounech, zvolena ale nebyla.

Dílo

Byla autorkou odborných prací z oblasti pedagogiky a didaktiky, zejména didaktiky zeměpisu a metodiky jeho výuky.

* SPALOVÁ, Kamila. Republika Československá na podkladě kulturně-zeměpisném: (zeměpis prací tvořivou). +more 2. , nově uprav. vyd. V Praze: Ústřední nakladatelství a knihkupectví učitelstva českoslovanského, 1931. 271, [2] s. * SPALOVÁ, Kamila. Z domova do světa mapou: průvodce k Vlastivědnému atlasu zeměpisnému a k Atlasu pro školy měšťanské. Díl II. : pro žactvo obecných škol vícetřídních i školy měšťanské. Praha: V. Neubert, 1926. 2 svazky. * Kromě didaktických spisů, učebnic a metodik se zabývala regionální historií Rakovníka a Rakovnicka, přispívala do Věstníku rakovnického. * SPALOVÁ, Kamila. Hrad Krakovec Hrad Krakovec. [S. l. : s. n. ]. * SPALOVÁ, Kamila. Naše regio v pásmu dějin: (veršem). Rakovník: [nakladatel není známý], [1944. ]. 8 nečíslovaných stran. * SPALOVÁ, Kamila. O pomístných názvech politického okresu rakovnického. Rakovník: nákl. vlast. , 1917. 32 s. * SPALOVÁ, Kamila. Přírodní ráz Rakovnicka. Rakovník: ONV, 1947. * SPALOVÁ, Kamila. Průvodce rakovnickým museem. Rakovník: Tuček, 1946. * SPALOVÁ, Kamila. Rakovnicko: zeměpis a historie. Rakovník: ONV, 1947. * Významné jsou její feministické statě: * SPALOVÁ, Kamila. Za sluncem půlnočním. Rakovník: [s. n. ], 1940. Knihovna Rakovnických novin, sv. 15. * SPALOVÁ, Kamila. Starý Rakovník. Rakovník: Musejní spolek král. města Rakovníka a politického okr. rakovnického, 1941.

Odkazy

Reference

Literatura

SMITKA, Luboš. Kamila Spalová a její stopy na poli kulturně osvětové činnosti v Rakovníku (1871-1953). +more Rakovnický historický sborník, sv. 7, 2006, s. 25-79. [url=https://web. archive. org/web/20190809143004/http://www. soapraha. cz/documents/rakovnik/20130703103226-archiv-sbornik-2006. pdf]Dostupné online. [/url] * KREJČÍ, František. Rakovník: Kdo byl první učitelkou a profesorkou. Rakovnický deník. 2006, roč. 8, čís. 285), s. 11. * BEDNAŘÍK, Tomáš. První učitelka s doktorátem filozofie. Raport, 2018, roč. 28, čís. 35, s. 9.

Externí odkazy

Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští historikové Kategorie:České feministky Kategorie:Čeští ředitelé muzeí Kategorie:Narození 1871 Kategorie:Narození 15. +more prosince Kategorie:Narození v Rakovníku Kategorie:Úmrtí 1953 Kategorie:Úmrtí 5. února Kategorie:Úmrtí v Rakovníku Kategorie:Ženy Kategorie:Historikové 20. století.